Večer
3. prosince je na
Vysočině unikátní – dědinami na
Třebíčsku,
Žďársku či
Havlíčkobrodsku chodí Barborky. Jedná se o dvojice či trojice děvčat, které za naprostého ticha (anebo maximálně tichého šepotu) obcházejí domy a rozdávají tradiční „nadílku“. Na sobě mají jen
bílé oblečení, symbolizující nevinnost, na hlavě
věneček a
tváře zahalené. Jedna mívá zvoneček, jímž ohlašují Barborky svůj příchod. Druhá nese košíček s dárky pro hodné děti. Třetí mívá v ruce metlu a peroutku. Kdo jim otevře, dočká se zajímavé nadílky – dospělým Barborky peroutkou obalenou v mouce
pomoučí tváře (pro štěstí a zdraví) a darují jim také
větvičku s pupenci, která by měla do Vánoc vykvést. Hodné děti dostanou od Barborek
sladkosti (může to být i cukroví, jablka nebo ořechy), zlobivé metlou. Za vykonanou práci mohou Barborky obdržet finanční odměnu. A kde se Barborky na zemi vzali? Podle legendy je každý rok spouští sv. Petr z nebe na zlatém provazu.
Zvyk obchůzek Barborek byl ještě v 19. století hojně rozšířený, postupně ale vymizel. Dnes se tento raritní zvyk dodržuje například v
Želetavě,
Šašovicích a
Bítovánkách, v
Opatově,
Nížkově a
Jitkově.
Barborky odjinud
Zajímavé je, že Barborky po soumraku potkáte také v jedné
jihočeské obci, konkrétně v
Borovanech na
Písecku. Ve
středních Čechách Barborky chodí tradičně v
Chodči nedaleko Vysoké u
Liběchova. V regionu je tato obchůzka pravděpodobně jediná.