Výtvarného nadání
Willyho Russe si všiml další rodák z
Krásna,
Wilhelm Gerstner, profesor Odborné keramické školy v
Teplicích. Willy na této škole mohl studovat díky stipendiu místní nadace, ve studiích pak pokračoval na Umělecko-průmyslové škole ve Vídni. Tam si také v roce 1910 vybudoval svůj první ateliér a oženil se s rodačkou z Krásna
Annou Ruppertovou; společně měli jedinou dceru Marii.
Byl autorem řady zakázek pro rodinu průmyslníka
Adolfa Kruppa, spolupracoval na proslulé keramice Serapis-Fayence a vytvářel secesní dekorativní reliéfy pro fasády vídeňských domů. V roce 1920 se s rodinou vrátil do
Krásna; zřídil tu keramickou dílnu a sochařský ateliér. Z řady Russových pomníků a soch se dochoval jen zlomek, například náhrobky na krásenském hřbitově, památník s ukřižovaným Ježíšem před
kostelem sv. Petra a Pavla ve
Žluticích nebo
socha Johanna Wolfganga Goetha v
Lokti. Bronzový pomník sedící Goetha v
Mariánských Lázních takové štěstí neměl, v roce 1941 básníka obětovali pro potřeby německého zbrojního průmyslu; na stejném místě dnes najdete novější
Goethovu sochu od
Vítězslava Eibla.
Nejznámějším Russovým dílem je pozoruhodná spirálová
Krásenská rozhledna, pětadvacet metrů vysoká věž, vystavěná místními nezaměstnanými v době velké hospodářské krize v letech 1933 až 1935 z kamenů posbíraných na okolních pastvinách. Neobvyklá rozhledna je inspirovaná slavným minaretem u Velké mešity v iránském městě Samarra, která bývá přirovnávaná ke slavné
Babylonské věži. Návrh Russ vypracoval společně s architektem
Fritzem Hoffmannem.
Posledním velkým dílem Williho Russe byla mohutná, tři metry dlouhá a tři metry široká
kachlová kamna, určená pro
Národopisné muzeum v Chebu. Umělec na nich pracoval v letech 1941 až 1944, kdy na celkem šestnácti reliéfech zobrazil lidové zvyky, svátky a slavnosti z oblasti tehdejšího
Chebska. Kamna byla po druhé světové válce vystavena v muzejní expozici na
hradě Lokti, jenže je poničili návštěvníci: například odlámali hlavičky většiny z celkem 336 figurek. Protože Russ byl po druhé světové válce odsunut do Německa, nálepku „ideologické závadnosti“ dostala i kamna. Naštěstí nebyla úplně zničena, po pádu komunistického režimu je restaurovala
Sylva Antony Čekalová a dnes jsou ozdobou stálé expozice
Muzea Cheb.
V Německu se Russ mohl věnovat tvůrčí práci až na sklonku života, zemřel 27. července 1974 v Merkenshausenu. Pomníkem neprávem zapomínaného umělce
Willyho Russe tak je hlavně
Krásenská rozhledna, která opakovaně a s přehledem vítězí v anketách o
nejhezčí rozhlednu České republiky a patří k nejoblíbenějším výletním místům
Slavkovského lesa.