#světovéČesko a výlet k babylonské věži

Co je v Krásně nejkrásnější? Kdo nezná rozhlednu na Krásenském vrchu, možná by hlasoval pro dvě náměstí, prastarou zvonici nebo novorománský kostel sv. Kateřiny, rodiny s dětmi pak určitě pro Hornické muzeum. To mapuje historii těžby cínu a stříbra, dokonce se tu projedete důlním vláčkem. To nejkrásnější ale objevíte jižně od města. Rozhledna na Krásenském vrchu totiž má neobvyklý tvar, inspirovaný minaretem ve městě Samarrá v dnešním Iráku. Schody se vinou ve spirále po vnějším obvodu kamenné věže až do výšky dvacet pět metrů – a zatímco u základy věž měří jedenáct metrů, vyhlídková terasa má průměr jen necelé tři metry.
 

Krásná Krásenská rozhledna

Tvůrci Krásenské rozhledny byli místní sochař Willy Russ a architekt Fritz Hoffmann. Stavěla se ve třicátých letech 20. století, ale záměr byl podobný jako kdysi u Hladové zdi na Petříně v Praze: dát práci místním nezaměstnaným v době hospodářské krize. Od zahájení stavby roku 1933 až do slavnostního otevření 23. června 1935 se jich tu vystřídaly asi dvě desítky.

Aby se ušetřilo na materiálu i jeho dopravě, kámen se lámal nedaleko v malém kamenolomu. Jeho zbytky jsou ve svahu pořád patrné, podobně jako základy výletního hostince, který postupně zanikl. Také rozhledna během let zažívala dobré i horší časy, ale dnes je opravená a výstup nahoru po sto dvaceti schodech je bezpečný. I když to není nic pro slabé povahy trpící závratí: kamenná zídka lemující schodiště není příliš vysoká. To ale Krásenské rozhledně neubírá na její půvabech. Řadí se mezi nejromantičtější a nejkrásnější rozhledny v Česku, v hrazení kolem vyhlídkové terasy jsou navíc vsazené přehledné tabulky s informacemi, co je vidět v okolí. Přehlédnete odtud Slavkovský les, Tepelskou vrchovinu, Doupovské hory, vysílač Krašov, stolovou horu Vladař, zříceninu hradu Andělská hora a samozřejmě i nejvyšší horu Krušných hor Klínovec.
 

Babylonská věž v Samaře

Při pohledu na Krásenskou rozhlednu si kdekdo vzpomene na slavnou babylonskou věž: ano, takhle nějak mohla vypadat. Právě proto také bývá srovnávána s velkou mešitou v Samaře. Pochází z 9. století, u základny měří 33 metrů a spirálovitá rampa sahá až do výšky 52 metrů. Po staletí vedle ní stávala mešita al-Askaríja, zničená roku 2006. Zbyl jen minaret, stavba natolik výjimečná že inspirovala několik dalších staveb ve světě, například kapli Díkůvzdání v americkém Dallasu.
 

Zázrak jménem Dlouhá stoka

Výlet z Krásna k rozhledně není nijak dlouhý ani náročný: cesta z náměstí měří 1,2 km, celou cestu vás povede žlutá značka. Pokud jedete autem, můžete zaparkovat na malé odstavné ploše u silnice mezi Krásnem a Bečovem nad Teplou, odkud je to dokonce ještě o něco blíž. Tady dokonce narazíte na poklad: cestu částečně lemuje zachovalé koryto Dlouhé stoky, 24 kilometrů dlouhého umělého kanálu ze 16. století, který sloužil pro plavení dřeva a současně zásoboval důlní díla tolik potřebnou vodou. V dobách svého vzniku neměla Dlouhá stoka zvaná Flossgraben svým provedením a délkou ve střední Evropě obdoby, od roku 2003 je zařazená mezi kulturní památky.

Putování kolem Dlouhé stoky je výzvou hlavně pro fanoušky technických památek, ale cestou objevíte spousty dalších zajímavých míst. Kanál začíná u loveckého zámečku a Domu přírody Slavkovského lesa na Kladské, prodírá se přes Kladská rašeliniště a obtéká kolem obce Prameny. Za ní míjí ikonické místo Slavkovského lesa, návrší s trojicí kamenných křížů, uhání ke Krásenské rozhledně a v samotném Krásně se vlévá do potoka jménem Stoka.
 

Víte, že?

• V dobách největší slávy Dlouhá stoka zásobovala vodou deset báňských rybníků a dvaapadesát mlýnů, vedly přes ní desítky mostů a nepočítaně lávek, o dostatek vody se staralo čtrnáct stavidel.
• Jméno Krásenské rozhledny sice není nijak originální, ale buďme rádi, že jí nezůstal první název: obyvatelé Krásna ji v roce 1935 pojmenovali Hitlerka na počest Adolfa Hitlera.
• Dole v rozhledně je malá místnost, kde se můžete schovat před deštěm, hezký je i pohled zdola vzhůru do dutého zužujícího se válce.
• Město v odlehlém koutu regionu Západočeských lázní, kam lázeňský ruch z nedalekého známého trojlístku měst Karlovy Vary – Mariánské Lázně – Františkovy Lázně nedolehne, se jmenuje Horní Slavkov. Obdiv si zaslouží nejenom krásné gotické a renesanční domy, ale i impozantní kostel sv. Jiří a městské popraviště. Pochmurné, ale velmi přitažlivé místo má podobu z 19. století.