Světový den pošty

Historická památka Poštovní Dvůr se nachází na okraji lázeňské části města, v těsné blízkosti sanatoria Richmond, nedaleko Lázní I. a Grandhotelu Pupp. Budova má původní studnu a krb, dřevěný strop a podlahou.

Sběratelé i zájemci historie známek mohou navštívit Poštovní muzeum v Praze, kde si prohlédnou např. expozici poštovních známek, unikátů i padělků, známky nejstarší, ale i specializované sbírky a dopisy s otisky razítek.

Málokterá událost poznamenala české dějiny tak jako objevení několika středověkých rukopisů v čele s Rukopisem královédvorským a Rukopisem zelenohorským. Podivných nálezů ale bylo víc, dodnes zaměstnávají historiky a další vědce, a hlavně i po více než 200 letech rozdělují společnost na jejich zastánce a odpůrce. Pojďme si starý spor a historii rukopisů zmapovat s Kudy z nudy.

Jaké byly příběhy průmyslníků ze známých šlechtických rodů? Co založili Thurn-Taxisové a co Harrachové, ve které oblasti vynikli Larisch-Mönnichové a se kterým městem jsou spojené osudy rodu Salm-Reifferscheidtů? Jedinečné příběhy nejznámějších českých průmyslníků ze šlechtických rodů vám představíme na Kudy z nudy.

Speciální edici známek nazvanou Modrý Mauricius nebo jednocentovou magentu z Britské Guineje zná kdekdo. Znáte ale stejně dobře české poštovní známky? Víte, co bylo na té první a kdo ji vytvořil? Kdo vlastně podobu nových poštovních známek schvaluje? A že na nejkrásnější známce roku je Ladův kocourek Mikeš? Vydejte se s portálem Kudy z nudy prozkoumat svět poštovních známek.

Na nejvyšší české hoře, Sněžce, leží Česká poštovna Anežka, navržená architekty Martinem Rajnišem a Patrikem Hoffmanem. Poštovna má přiděleno i svoje PSČ 542 91. Konstrukce České poštovny je v podstatě dřevěná skládačka z 20 tisíc dílů.

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Objekt bývalé poštovní stanice čp. 17 se nachází v centru obce Stonařov na severozápadním nároží návsi při silnici z Jihlavy do Znojma.

Hlavní pošta v době svého vzniku patřila tato budova mezi nejmodernější poštovní provozy v rakousko-uherské monarchii. Dodnes v této budově Česká pošta sídlí a slouží tedy původnímu účelu.

Po rozdělení města Těšína zůstala budovapoštovního úřadu na polské straně, a tak bylo potřeba, aby tehdejší Československá poštovní správa nechala postavit budovu novou.

Jde o rozsáhlou novorenesanční budovu vzniklou v letech 1871 – 1874 a následně rozšiřovanou. Roku 1998 byla vyhlášena národní kulturní památkou.

V části obce Stará Pošta bývalo mýto, kovárna silniční hostinec a soukromý dědičný poštovní úřad zřízený panstvím Lichtenštejnů. Poštovní stanice u Kovalovic u silnice z Brna do Olomouce byla postavena roku 1785. Původně sloužila jako obydlí poštmistra, úřadovna i hostinská místnost.

Budova bývalé pošty se pomalu mění na Městské muzeum. To muselo opustit zámecké prostory. Když vše půjde podle plánu, bude muzeum otevřeno v roce 2025.

Málokterý rod má tak vzdáleného prapředka jako Thurn-Taxisové: byl jím údajně Ariprand della Torre, francouzský rytíř z konce 5. století, jehož potomci bojovali v křižáckých válkách. Jinak však Thurn-Taxisové pocházejí ze severní Itálie, v minulosti se proslavili hlavně poštovními službami a je po nich pojmenovaný nejsložitější skok Velké pardubické.

Nejen pošťáci rádi zavítají do expozice Poštovního muzea umístěné ve Vyšším Brodě, kde můžete zhlédnout stálou expozici dějin poštovnictví na území Českého státu od r. 1526 do současnosti. Děti si užijí zábavu v herním sále plném interaktivních prvků, je pro ně připravena Letní poštovní detektivka.

Vedle secesní budovy hlavního brněnského nádraží byla v letech 1937–1938 postavena podle návrhu Bohuslava Fuchse budova nádražního poštovního úřadu. Dochován je i paternoster a mosazné detaily přepážek. Budovu pošta již prodala.

Expozice poštovního úřadu v areálu Dřevěného městečka Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm je časově vymezena přelomem 19. a 20. století. Spojení tradiční historické expozice na jedné straně a fungující úřad moderní poštovny patří k ojedinělým počinům v českém muzejnictví.

Jeden z nejvyšších vršků Čertovy hrbatiny, Monínec nedaleko Sedlce-Prčice, pyšně nese české poštovní „nej“. Přestěhovala se sem totiž nejstarší česká poštovna, která léta stávala na vrcholku hory Sněžky.

Poštu a spořitelnu v Novém Boru realizoval českolipský architekt a stavitel Emil F. Ruehr mezi lety 1903–1905. Stavba byla v pozdějších letech doplněna přístavbou, dále bylo změněno zastřešení. Secesní objekt pošty je velmi hodnotným příkladem rané moderny.

Před vánocemi mají nejvíce napilno na jedné z nejvýše položených pošt u nás – v obci Boží dar, kam směřuje každý rok pošta adresovaná Ježíškovi. Každý rok se také na přáních objevuje nové speciální vánoční razítko.

Největší poštou v České republice je Hlavní pošta v Jindřišské ulici v Praze na Novém Městě. Prostory této pošty pro věřejnost mají podobu velké kryté dvorany s několika desítkami přepážek, které fungují pro všechny druhy poštovních služeb.

Modrý Mauricius, červený Merkur nebo chybotisk 50/50 znají i ti, kdo se sbírání známek nevěnují. A přesto máme u nás v Česku spoustu dalších unikátů. Pojďte se s nimi seznámit do filatelistických expozic. Zklamáni nebudete ani v muzeích věnujících se historii pošty na našem území. Kam za vzácnými známkami a poštovní historií vám poradí Kudy z nudy.

Česká pošta a Kancelář prezidenta republiky na Pražském hradě otevřely expozici historie poštovních služeb. Ve třech tematických celcích přibližuje dějiny hradní pošty i poštovních služeb obecně, známkové motivy Pražského hradu a tradici prezidentského portrétu na známkách.

V pražském Vávrově domě se nachází největší poštovní muzeum v České republice. Jeho návštěva vám umožní poznat dějiny pošty, cestování, telegrafu, telefonu, dopravní techniky a uvede vás do světa poštovních známek.