Menu
 
+ Vložit článek
ÚvodČeská nejOsobnostBohumil „Bimba“ Konečný – ilustrátor Rychlých šípů i přitažlivých sexbomb
Bohumil „Bimba“ Konečný – ilustrátor Rychlých šípů i přitažlivých sexbomb
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Přidat foto
Osobnost

Bohumil „Bimba“ Konečný – ilustrátor Rychlých šípů i přitažlivých sexbomb

kresba Bohumil Konečný Rychlé šípy časopis Jaroslav Foglar Otakar Batlička kniha povídka Zdeněk Burian Petr Sadecký Plzeň válka Junák – český skaut komiks Ernő Rubik
Jméno Bohumil „Bimba“ Konečný je možná trochu pozapomenuté, ale jeho kresby určitě znáte. Rukou Bohumila Konečného ožívaly dobrodružné povídky Otakara Batličky i Jaroslava Foglara. Mnoho jeho kreseb vycházelo v časopisech Mladý hlasatel, Ahoj a Rozruch. Dívky znaly jeho kresby z romantických knih. Konečného skvělá kreslířská technika se uplatnila i v reklamě, jeho přitažlivé pin-up girls lákaly ke koupi výrobků v Čechách i v zahraničí.
Uložit
Navštívit
5 z 5 (1x hodnoceno)
1 nejméně / 5 nejvíce
Popularita článku: 15 %
</> Embedovat
Bohumil Konečný se narodil 19. dubna 1918 v Plzni. Svým výrazným talentem zaujal okolí už ve škole, kde maloval klukům na tabuli kovboje, koně a indiány. Na podzim roku 1935 v posledním roce studia na II. státní reálce v Plzni nakreslil tzv. Kulometnou rotu – karikaturu profesorského sboru. U kantorů se kresba nesetkala s velkým pochopením, ale nadchla Bimbův vzor, malíře Zdeňka Buriana, kterému pár svých kreseb poslal. Stejně jako předtím Zdeněk Burian, studoval i Bohumil Konečný na Akademii výtvarných umění u profesora Jakuba Obrovského. Jeho studia však skončila za německé okupace uzavřením vysokých škol.

Bohumil „Bimba“ Konečný byl mistrem kreseb pro dobrodružnou literaturu. Před válkou i za války nakreslil mnoho ilustrací pro časopisy Ahoj, Rozruch, Foglarova Mladého hlasatele, i do Humoristických listů. Je autorem mnoha časopiseckých obálek, nejznámější je asi obálka s Rychlými šípy z poválečného časopisu Vpřed, kde Rychlé šípy hledí za soumraku na tajemná Stínadla. S Jaroslavem Foglarem byli přátelé a ilustroval například jeho knihy Přístav volá, Pod Junáckou vlajkou, Dobrodružství v Zemi nikoho, Stínadla se bouří. Na kresbách spolupracoval i s malířem Gustavem Krumem. V Mladém hlasateli a poválečném časopise Vpřed ilustroval také dobrodružné povídky Otakara Batličky. Bimbovy kresby v sobě mají pohyb a dynamiku, souzní s textem a vystihují a podtrhují jeho atmosféru. 

Konečný se věnoval i reklamním ilustracím. Jeho dokonalé krásky propagovaly například koupi výrobků firem Baťa, Sigma, Prazdroj, Petrof či Jablonex. Modelem a inspirací mu často byla manželka Eva. Konečný byl autorem i prvních českých atraktivních pin-up girls, které dobývaly srdce čtenářů českých i zahraničních magazínů.

Smutnou kapitolou, která neblaze poznamenala Konečného život i kariéru, byl komiks o bojovnici Amazoně, který společně se Zdeňkem Burianem namaloval pro svého přítele Petra Sadeckého. Sadecký kresby ukradl a emigroval na západ, kde Amazoně přimaloval rudou hvězdu na čelo a vytvořil z ní ženu říjnové revoluce – Octobrianu. Ta začala žít vlastním životem a stala se kultem. Dawid Bowie o ní chtěl natočit film, pop-punkový zpěvák Billy Idol si nechal vytetovat její podobiznu na paži. Pro Konečného znamenal tento skandál v rámci komunistického režimu v podstatě konec umělecké kariéry i osobní ránu, ze které se nikdy plně nevzpamatoval. Jeho kresby si až na pár výjimek nedovolil nikdo otisknout. Sadecký ukradl Konečnému i dalších asi osmdesát kreseb, které prodával v Bamberku nakladatelství Karla Maye pod pseudonymem Paul Drake.

Bohumil „Bimba Konečný“ kreslíř světové úrovně, jehož dobrodružné a živé kresby zná dodnes každý, zemřel 14. ledna roku 1990 v Kožlanech u Plzně. Posledním obrazem, který namaloval tři dny před smrtí, byli tři pádící koně…
Naučná stezka Krajem Bohumila Konečného Příroda

Naučná stezka Krajem Bohumila Konečného

Malíř a ilustrátor Bohumil Konečný byl mistrem dynamických dobrodružných ilustrací a kreseb krásných žen. Ilustroval knihy Jaroslava Foglara a Otakara Batličky. Projděte si v naučné stezce jeho oblíbená místa na severním Plzeňsku, kde vznikly mnohé jeho známé ilustrace.

7 věcí, které nevíte o… Foglarových Rychlých šípech

7 věcí, které nevíte o… Foglarových Rychlých šípech

Ačkoli Rychlým šípům už je přes osmdesát let, stále nachází své čtenáře a obdivovatele. Jak dobře znáte komiks Jaroslava Foglara a pozadí příběhů Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Červenáčka a Rychlonožky? Na Kudy z nudy vám představíme historii rychlých šípů, jejich autora a spousty dalších zajímavostí.

Věda a historie není nuda: Junák – český skaut a jeho dlouhá cesta

Věda a historie není nuda: Junák – český skaut a jeho dlouhá cesta

Dobrých zpráv není nikdy dost, a tak jednou z nich začneme: počet skautů a skautek v Česku od roku 2006 nepřetržitě roste. Junák – český skaut je nejenom dlouhodobě největší výchovnou organizací pro děti a mládež v České republice, ale u nás také roste nejrychleji ze všech zemí v Evropě. Počet jeho členů aktuálně šplhá k číslu 75 000. Společně s ostatními skauty na celém světě i ti naši tradičně slaví Mezinárodní den skautů a skautek každý rok 24. dubna.

Kde jsou Stínadla z Rychlých šípů? Vypravte se pátrat po tajemství Stínadel a Zelené příšery

Kde jsou Stínadla z Rychlých šípů? Vypravte se pátrat po tajemství Stínadel a Zelené příšery

Milujete romantická zákoutí Starého Města v Praze, osvětlená starými lucernami? Právě sem, podle mínění mnohých čtenářů, umístil spisovatel Jaroslav Foglar tajemná Stínadla, známá z příběhů Rychlých šípů. První díl komiksu vyšel v časopisu Mladý hlasatel 17. prosince 1938.

Mezinárodní den hlavolamů

Mezinárodní den hlavolamů

Proč se Mezinárodní den hlavolamů slaví 13. července? Ten den se totiž narodil maďarský vynálezce, sochař a profesor architektury Ernő Rubik (*1944), tvůrce několika mechanických hlavolamů v čele s Rubikovou kostkou. Rubikova kostka byla vynalezena v roce 1974 a na přelomu 70. a 80. let 20. století se stala nejprodávanějším výrobkem naší planety.

Stínadla – legendární pražská čtvrť Vontů Zážitky

Stínadla – legendární pražská čtvrť Vontů

Pražská čtvrť Stínadla vznikla v knihách Jaroslava Foglara. Postupem se ale z imaginárního místa stalo téměř místo skutečné. Jsou to křivolaké uličky, ponořené do šera a i ve dne působící tísnivým dojmem. Najdete je na Starém Městě, v jedné z nejstarších částí Prahy.

Jaroslav Foglar – spisovatel a osobnost českého skautského hnutí

Jaroslav Foglar – spisovatel a osobnost českého skautského hnutí

Populární autor knížek pro mládež a šéfredaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed Jaroslav Foglar (6. července 1907 Praha – 23. ledna 1999 Praha) byl také dlouholetý vůdce oddílu Pražská Dvojka. Ten vznikl jako jeden z prvních pěti skautských oddílů již v začátcích skautingu roku 1912. Protože jako jediný skautský oddíl u nás nikdy nepřerušil svou činnost, ať již za okupace či za komunistického režimu, nyní je nejstarší v České republice.

Muzeum Jaroslava Foglara Kultura

Muzeum Jaroslava Foglara

Muzeum Jaroslava Foglara je prvním muzeem věnovaným našemu významnému českému spisovateli, který pozitivně ovlivnil mnoho generací. Jedná se o stálé muzeum vzniklé k výročí 110 let od narození pana Jaroslava Foglara.