Skauting založil Angličan
Robert Baden-Powell (1857–1941), profesionální voják s výbornými schopnostmi zvěda (z anglického originálu „scout“). V Africe v době druhé búrské války (1899–1902) naverboval desítky dvanácti- až patnáctiletých chlapců, kteří pracovali jako spojky, zvědové a doručovatelé důležitých vojenských zpráv. Po návratu do Anglie napsal příručku pro průzkumníky
Scouting For Boys, která se pro mladé hochy stala hitem. V roce 1907 na ostrově Brownsea na jihu Velké Británie uspořádal první tábor, kde chlapce učil dovednostem skautů. Záhy se ukázalo, že kniha má ohlas i mezi děvčaty: jejich vedení převzala
Baden-Powellova žena Olave. Skauting postupně nadchl mladé lidi na celém světě, rychle se šířil a už v roce 1920 se v Londýně konalo první celosvětové setkání skautů –
jamboree. To se od té doby koná každé čtyři roky.
První skauti v Čechách
Zakladatel
českého skautského hnutí Antonín Benjamin Svojsík (1876–1938) byl nadšený učitel tělocviku na
žižkovském reálném gymnáziu na Sladkovského náměstí, který pěšky prochodil Rakousko-Uhersko a s pěveckým kvartetem procestoval svět. V roce 1911 navštívil Anglii, a když poznal skauting, propadl mu na zbytek života. Přeložil Baden-Powellovu příručku, v níž nový styl výchovy přizpůsobil domácímu prostředí, nazval ji
Základy junáctví a v květnu 1912 vyšla tiskem. Měla sedm set stran, ilustroval ji
Mikoláš Aleš. S partou svých svěřenců mezitím Svojsík zdokonaloval skautské dovednosti na prvních výpravách, většinou v
Prokopském údolí nebo v
Radotíně. O pár měsíců později, v červenci 1912, pak Svojsík uspořádal
první český letní tábor.
Červenec 1912 a cesta na první tábor
Tehdy se nejelo autobusem ani vlakem, ale šlapalo se pěšky. Cílem byla
Orlovská hájovna u
Lipnice nad Sázavou, odkud pocházela Svojsíkova žena Julie. Cesta byla naplánovaná na čtyři dny, veškerý táborový materiál chlapci vezli vlastními silami na dvoukolovém vozíku. První den skauti šli přes
Uhříněves a
Říčany do
Kostelce nad Černými lesy, kde přenocovali v lesích. Další den putování zakončili na kopečku Vysoká u Miskovic poblíž
Kutné Hory a třetí den spali v lomu mezi obcemi Horky a Chrastice. Čtvrtý den svého putování už byli téměř na místě, přenocovali u
rybníka Kamenná Trouba pod
Lipnicí. Pátý den došli zbývajících pár kilometrů na tábořiště v Orlovských lesích nedaleko
Bratroňova, kde pak Svojsík pořádal první skautské tábory až do roku 1918. A mimochodem, už v roce 1913 čeští skauti vynalezli něco, co se rozšířilo po celém světě:
stany s podsadou.
Dívčí oddíly
Podobně jako v Británii se i u nás k chlapcům záhy přidaly dívky:
první dívčí družina Sasanek zahájila svou skautskou činnost už v roce 1913. O její vznik se zasloužily
Vlasta Koseová (1895–1973) a
Anna Berkovcová (1881–1960), dívčí oddíly se záhy staly nedílnou součástí českého skautingu. V létě 1915 skautky vyrazily na
první dívčí tábor: ten se konal u
Živohoště v místech dnešní
přehrady Slapy. V té době si už mohly číst
časopis Junák, nejstarší časopis pro mládež vydávaný na našem území. Jeho první číslo vyšlo 15. ledna 1915 a vychází dodnes.
V červnu 1922 se konala první mezinárodní skautská akce na našem území a zároveň dosud největší veřejná manifestace skautingu:
Národní skautské slavnosti na
Císařské louce v
Praze. O měsíc později se na skautské mezinárodní konferenci v Paříži Československo stalo jedním ze třiceti zakládajících členských států mezinárodního skautského ústředí a A. B. Svojsík byl zvolen členem Mezinárodního skautského výboru.
U nás se také zrodila tradice
Středoevropských jamboree / Central European Jamboree, velká mezinárodní akce, která inspiruje mladé lidi a propojuje skauty z celého světa. První sraz skautů a skautek z mnoha evropských zemí se pod názvem
Tábory slovanských skautů konal v roce 1931 v
Praze ve
Stromovce. Asi 15 tisíc skautů a skautek přišel pozdravit i prezident
Tomáš Garrigue Masaryk.
Woodcraft a Ernest Thompson Seton
Významnou návštěvu hostilo Československo v roce 1936: během svého mezinárodního turné po Evropě se u nás zastavil
Ernest Thompson Seton (1860–1946), ilustrátor, spisovatel a přírodovědec. Zakladatel woodcrafterského hnutí a autor
Knihy lesní moudrosti je pro české skauty důležitým zdrojem inspirace, protože na rozdíl od většiny jiných zemí je u nás kladen velký důraz na výchovu spojenou s pobytem v přírodě. Je to odkaz nejenom zakladatele českého skautingu
A. B. Svojsíka, ale také
Jaroslava Foglara a řady dalších osobností.
Seton se se skautským hnutím rozešel ve zlém a podstatu rozdílných přístupů k výchově zaznamenal už Svojsík, když v knize
Základy junáctví píše:
„…Těžko je posouditi, kdo má o které odvětví skautingu větší zásluhy, zde Seton, či Baden-Powell. Jisto je, že ona romantičnost, poetičnost a láska k přírodě jsou především zásluhou Setonovou, kdežto pořádek, kázeň, organizace jsou zase dílem Powellovým – obou výborných psychologů i pedagogů.“
Jejich šikovným promísením pak vznikl český skauting. Rodiče oceňují, že organizace rozvíjí děti všestranně, posiluje odolnost, samostatnost a sebedůvěru a dává jim možnost trávit čas aktivně v přírodě. Děti na skautingu zase baví to, že si mohou vyzkoušet řadu různých aktivit, učit se nové schopnosti, zažívat hry a dobrodružství s kamarády, jezdit na výpravy i tábory. Příroda tak není jen přirozeným výchovným prostředím, ale děti se zároveň učí o ni pečovat a chránit ji.
Tři zákazy a tři obnovy
Během své existence se český skauting musel vypořádat s řadou překážek. Pro své demokratické zásady byl třikrát zrušen: v roce 1940 nacisty, o deset let později komunistickým režimem a po krátkém vzkříšení v roce 1968 přišel v roce 1970 další zákaz. Řada oddílů ale dál fungovala tajně, bezpečně skrytá pod hlavičkami jiných organizací. Symboly protestu v temných časech totality byl pro skauty zejména
hrob A. B. Svojsíka na
Vyšehradském hřbitově v
Praze a
kamenná mohyla Ivančena v sedle mezi
Lysou horou a Kykulkou v
Beskydech.
Třetího obnovení se český skauting dočkal až po sametové revoluci v roce 1989. V současné době skauti prožívají nejdelší období, kdy mohou žít a působit volně bez zákazů a omezení. V roce 2014 se pak organizace vrátila k historickému názvu
Junák – český skaut.
Tajemná řeč skautských symbolů
Junák pracuje ve svých oddílech s osvědčeným dělením podle věku, od předškoláků přes první stupeň základních škol (vlčata a světlušky) a druhý stupeň (skauti a skautky) až po dospívající rovery (kluci) a rangers (holky).
Život každého oddílu provází řada symbolů; některé jsou pro všechny stejné, jako třeba
znak lilie s hlavou chodského psa na modrém trojlístku anebo
kroje s šátky, jiné se ale mohou lišit podle zaměření oddílu. Stejný na celém světě je i
skautský pozdrav: skauti se zdraví podáním levé ruky, protože je blíž k srdci, a odtahují malíček od ostatních prstů, takže se do sebe při stisku zaklesnou. Rukama se netřese, pouze se pevně stisknou.
Složitou symboliku má i
skautský pozdrav, který se používá například při vztyčování vlajky. Nejběžnější je pravá ruka zdvižená k rameni se třemi vztyčenými prostředními prsty a malíčkem překrytým palcem. Tři vztyčené prsty představují tři body skautského slibu, palec překrývající malíček symbolizuje zásadu, že silnější chrání slabšího, a kruh vzniklý spojením palce a malíčku značí celosvětové přátelství skautů a skautek. Vlčata a světlušky vztyčují pouze dva prsty, a to ukazováček a prostředníček. Světlušky (holky) drží prsty u sebe, vlčata (kluci) vytvářejí z prstů písmeno V.
Víte, že…?
- Rozlet organizace nezastavila ani epidemie covidu-19. V mnoha městech se obnovila a vznikla nová skautská střediska. Každý rok se pořádají výpravy, letní tábory a další akce, počet členů každým rokem roste.
- Jednou z novodobých tradic je také Betlémské světlo, plamínek zapalovaný každoročně před Vánocemi v betlémské jeskyni, v níž se podle tradice narodil Ježíš Kristus. Skauti je před Vánocemi rozvážejí po celém světě.
- Podle údajů z roku 2022 je v České republice 49 795 skautů mezi dětmi a mládeží, dospělých skautů je 23 520. Celkem u nás působí 2283 oddílů sdružených do 479 skautských středisek.