ÚvodČeská nejOsobnostJan Evangelista Purkyně – jeden z nejznámějších vědců své doby
Osobnost

Jan Evangelista Purkyně – jeden z nejznámějších vědců své doby

Lékař a vědec Jan Evangelista Purkyně (18. prosince 1787, Libochovice – 28. července 1869, Praha) byl jedním z nejznámějších vědců své doby a dodnes patří ke světově nejznámějším Čechům. Jeho objevy ovlivnily řadu lékařských oborů, byl průkopníkem především v anatomii a fyziologii.
Jan Evangelista Purkyně se narodil v rodině správce libochovického panství, které v té době patřilo rodu Dietrichsteinů. Studoval na piaristickém gymnáziuMikulově a poté ve Staré Vodě, během studií se živil jako vychovatel dětí barona Hildprandta v Blatné. S jeho finanční pomocí začal v Praze studovat medicínu, doktorskou práci obhájil roku 1818 a stal se asistentem na pražské lékařské fakultě.

Dlouho působil na univerzitě v dnešní polské Vratislavi, teprve roku 1850 se vrátil na původní působiště. V Praze založil fyziologický ústav, stal se členem londýnské Královské společnosti a vídeňské a pařížské akademie věd, a roku 1853 založil časopis Živa, nejstarší stále vycházející přírodovědecký časopis zaměřený na popularizaci vědy. Jeho zásluhou rovněž byla Praze otevřena první česká průmyslová škola (1857), v letech 1857–59 působil jako její ředitel. Jeho domácnost ve Spálené ulici se stala útočištěm českých umělců, přátelil se s Boženou Němcovou a Vojtou Náprstkem, mimo jiné stál u zrodu Umělecké besedy i Sokola.

Purkyňovo jméno dnes znají studenti lékařských a přírodovědeckých fakult díky jeho pilné badatelské práci a mnoha objevům. Jsou po něm pojmenovány Purkyňovy buňky v malém mozku, Purkyňova vlákna v srdci, známe i Purkyňovy obrázky a Purkyňův jev. Jako první též použil termín protoplazma, stal se tvůrcem novodobé české terminologie přírodovědy a medicíny a též prvním předsedou Spolku českých lékařů. Kromě toho se Purkyně neúnavně staral o rozvoj české vědy a kultury. To na sklonku jeho života ocenil císař František Josef I., když mu roku 1868 udělil prestižní vyznamenání, rytířský kříž Leopoldova řádu.

Jan Evangelista Purkyně zemřel 28. července 1869 v Praze a jeho pohřeb na vyšehradském hřbitově se stal celonárodní událostí.

Na zámku Libochovice si prohlédnete pamětní síň J. E. Purkyně, jeho jméno je uvedeno mezi 72 jmény slavných osobností na fasádě historické budovy Národního muzea v Praze, je po něm pojmenována Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně či Purkyňův ústav v Praze na Albertově.
 
Zámek Libochovice – rodiště slavného vědce Jana Evangelisty Purkyně Památky

Zámek Libochovice – rodiště slavného vědce Jana Evangelisty Purkyně

Libochovický zámek stojí na místě gotické tvrze, kterou nechal přestavět Jan z Lobkowicz na jednopatrový renesanční zámek v letech 1560–1564. Pozdější majitel Gundakar Dietrichstein, který koupil vyhořelý zámek od Šternberků, ho v letech 1682–1690 přestavěl do rozsáhlého barokního sídla.

Libochovice

Libochovice

Město na břehu řeky Ohře v malebné krajině na úpatí Českého středohoří má štěstí na šlechtická sídla. Nad ním se vypíná hrad Hazmburk, nepřehlédnutelná dominanta dolního Poohří, přímo v Libochovicích objevíte barokní zámek.

72 jmen na fasádě Národního muzea – největší přehlídka osobností českého národa

72 jmen na fasádě Národního muzea – největší přehlídka osobností českého národa

Při pozorném pohledu objevíte na fasádě Národního muzea v Praze řadu skvostů. Rekonstrukce jí vrátila světlejší barvu, jakou měla na konci 19. století, zlato rozzářilo dvě zadní kopule, na jejichž pozlacení našim předkům chyběly finance. Vrátily se také vlajkové stožáry, které musely ustoupit stavbě metra. Podobně jako kdysi je i nyní do opraveného pláště budovy zlatým písmem vepsáno 72 jmen osobností české historie.

Církevní řády: u piaristů studovala řada českých vědců

Církevní řády: u piaristů studovala řada českých vědců

Piaristé zanechali nesmazatelnou stopu v dějinách české vzdělanosti. Řád, který propojil víru, výchovu a vzdělávání, má v naší zemi zvláštní postavení: piaristická kolej založená roku 1631 v Mikulově byla první, která vznikla jinde než v Itálii, kolébce piaristů.

Expozice historie Univerzity Karlovy v Praze Zážitky

Expozice historie Univerzity Karlovy v Praze

U příležitosti 667. výročí založení univerzity byla znovu otevřena stálá výstava ve sklepních prostorách Karolina. V expozici je možné si prohlédnout listiny vztahující se k založení univerzity či kopie univerzitní pečeti a žezla.

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů Památky

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.