ÚvodČeská nejHistorické72 jmen na fasádě Národního muzea – největší přehlídka osobností českého národa
Historické

72 jmen na fasádě Národního muzea – největší přehlídka osobností českého národa

Při pozorném pohledu objevíte na fasádě Národního muzea v Praze řadu skvostů. Rekonstrukce jí vrátila světlejší barvu, jakou měla na konci 19. století, zlato rozzářilo dvě zadní kopule, na jejichž pozlacení našim předkům chyběly finance. Vrátily se také vlajkové stožáry, které musely ustoupit stavbě metra. Podobně jako kdysi je i nyní do opraveného pláště budovy zlatým písmem vepsáno 72 jmen osobností české historie.
Na fasádě historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí v Praze je pod okny uvedeno celkem dvaasedmdesát jmen osobností české historie. Některá jména už dnes mnoho neřeknou, jiná naopak zná celý svět. Největší dobový poprask se odehrál kolem Jana Husa, kdy kníže Karel Schwarzenberg prohlásil, že husité byli lupiči a žádný Jan Hus na muzeu nebude. Muzejní výbor sice nakonec Husovi místo na fasádě přidělil, ovšem mezitím už se zvedla vlna nevole, která skončila sbírkou na pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí. Nebýt sporu o jeho zařazení, pomník od Ladislava Šalouna by zřejmě neexistoval.

Známá je také chyba ve jméně Tycho Brahe: je zapsáno v podobě Tycho de Brahe, ovšem v Dánsku se šlechtický přídomek „de“ nepoužíval a ani Brahe se tak nepodepisoval. Nechybí ani jméno Joachima Barranda, jehož jméno připomínají památník ve Skryjích, Barrandovské skály, pražská čtvrť Barrandov a most přes Vltavu. Zvláštní pozornosti se těší tři čeští panovníci Václav II., Karel IV. a Rudolf II.: jejich jména nad vchodem do muzea doplňují plastiky popisující založení Zbraslavského kláštera, Karlovy univerzity a zlatý věk rudolfinských alchymistů.

A která jména tedy jsou na fasádě uvedena? Kromě již uvedených jsou to kronikáři Kosmas, Vincentius, Petr Žitavský a Beneš Krabice z Weitmile, lékaři Georgius Agricola, Pietro Andrea Matthioli, Adam Zalužanský ze Zalužan, Jan Jessenius, Jakub Jan Václav Dobřenský z Černého Mostu, Jan Marek Marci z Kronlandu, Tadeáš Haenke a Jan Evangelista Purkyně, reformátor Tomáš Štítný ze Štítného, astronomové Martin Bacháček z Nauměřic, Křišťan z Prachatic, Johannes Kepler, Alois Martin David, Josef Stepling a Jan Tesánek, anebo teologové a kněží Jan Blahoslav, Bohuslav Balbín, Jan František Beckovský, Prokop Diviš a Bernard Bolzano.

Společnost jim dělají státníci, politikové a historici Petr I. z Rožmberka, Ondřej z Dubé, Ctibor Tovačovský z Cimburka, Karel starší ze Žerotína, Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Pavel Skála ze Zhoře, Pavel Kristián z Koldína, Pavel Stránský ze Záp, Mikuláš Adaukt Voight, František Martin Pelcl, Jindřich Jaroslav hrabě Clam-Martinic a František Palacký. Nechybí ani přírodovědci, matematici a vědci Stanislav Vydra, Ignác Born, František Josef Gerstner, Kašpar Maria hrabě Šternberk, František Josef hrabě Šternberk, Jan Svatopluk Presl, František Xaver Maxmilián Zippe, František Adam Petřina, Christian Johann Doppler, August Karl Joseph Corda, August Emanuel Reuss, Friedrich Stein a Jan Krejčí, a také spisovatelé a básníci, tedy Viktorin Kornel ze Všehrd, Řehoř Hrubý z Jelení, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, Daniel Adam z Veleslavína, Sixt z Ottersdorfu, Tadeáš Hájek z Hájku, Jan Amos Komenský, Tomáš Jan Pešina z Čechorodu, Gelasius Dobner, Josef Jungmann, Josef Dobrovský, Václav Hanka, Pavel Josef Šafařík, František Ladislav Čelakovský,  Jan Erazim Vocel, Josef Wenzig a Karel Jaromír Erben.

Pokud se s velikány z fasády Národního muzea chcete seznámit podrobněji, věnoval se jim například seriál České televize Dvaasedmdesát jmen české historie.
 
 
Kupole Národního muzea v Praze Památky

Kupole Národního muzea v Praze

Historická budova Národního muzea v Praze se na podzim roku 2018 otevřela po několikaleté rekonstrukci veřejnosti. Poprvé v historii je zpřístupněna i kupole, odkud si můžete vychutnat pohled na celou Prahu.

Praha 1

Praha 1

Jedinečná atmosféra uliček Starého Města a Malé Strany s galeriemi a kavárnami, vznosné barokní kostely, paláce a palácové zahrady, starobylý Karlův most, ostrov Kampa obtékaný Čertovkou, a nad tím vším Pražský hrad s katedrálou sv. Víta – to je historické centrum a srdce hlavního města, Praha 1.

Národní muzeum – Historická budova Národního muzea v Praze Kultura

Národní muzeum – Historická budova Národního muzea v Praze

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.

Sousoší Géniů v Národním muzeu Památky

Sousoší Géniů v Národním muzeu

Sousoší tvoří dvě nadživotní postavy okřídlených chlapeckých Géniů nesoucích v rukou svatováclavskou korunu a atributy v podobě pochodně a vavřínového věnce.

Momenty dějin – spojovací tunel mezi Historickou a Novou budovou Národního muzea Kultura

Momenty dějin – spojovací tunel mezi Historickou a Novou budovou Národního muzea

Multimediální expozice ve spojovací chodbě mezi Historickou a Novou budovou Národního muzea se skládá ze tří projekcí, které zachycují zlomové okamžiky 20. století i postupnou proměnu města v souladu s naším poznáním, technologických rozvojem a modernizací dopravní infrastruktury.

Sál minerálů – expozice Národního muzea Kultura

Sál minerálů – expozice Národního muzea

V expozici nazvané Sál minerálů si mohou návštěvníci prohlédnout více než 4000 předmětů ze sbírky, která celkově čítá neuvěřitelných 100 000 minerálů z celého světa.

Nová budova Národního muzea Kultura

Nová budova Národního muzea

Nová budova Národního muzea tvoří výrazný architektonický kontrast k Historické budově Národního muzea na Václavském náměstí, s níž byla trvale spojena podzemní chodbou do jednoho muzejního komplexu. Najdete zde expozice dějin 20. století a Dětské muzeum.