ÚvodČeská nejOsobnostJiří Trnka – výtvarník a věhlasný tvůrce loutkových filmů
Osobnost

Jiří Trnka – výtvarník a věhlasný tvůrce loutkových filmů

Výčet profesí a dovedností Jiřího Trnky (24. února 1912 Plzeň – 30. prosince 1969 Praha) je ohromující: byl výtvarník, loutkář, ilustrátor, malíř, sochař, spisovatel, scenárista i režisér animovaných filmů. A také autor filmových kostýmů, například pro film Císařův pekař a Pekařův císař Jana Wericha.
Když Jiří Trnka studoval na plzeňském gymnáziu, jeho profesor kreslení Josef Skupa (1892–1957) ho přizval ke spolupráci s loutkovým divadlem Feriálních osad. Již v sedmnácti letech se Trnka úspěšně účastnil různých mezinárodních loutkových výstav, Skupa jej také přivedl ke studiu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (1929–1935). Jejich spolupráce trvala řadu let, pro Skupovo divadlo Trnka vytvořil řadu loutek. Kreslil pro řadu novin a časopisů, díky originálnímu stylu se záhy proslavil zejména jako ilustrátor dětských knížek (Míša Kulička, Broučci, Pohádky tisíce a jedné noci, Pohádky Hanse Christiana Andersena, Pohádky bratří Grimmů, Staré pověsti české, Fimfárum Jana Wericha a další). Originálním autorským dílem je kniha Zahrada (1962), kterou napsal i nakreslil a dočkala se rovněž filmového zpracování.

Trnka také spolupracoval s Národním divadlem v Praze jako výtvarník scén a kostýmů. V roce 1945 byl jedním ze spoluzakladatelů studia kresleného filmu Bratři v triku, kde vznikla spousta úspěšných animovaných filmů, například protiválečný Pérák a SS nebo pohádka Zasadil dědek řepu; Trnka byl téměř u všech svých filmů režisérem, scénáristou a výtvarníkem. Protože ale chtěl pracovat především s loutkami, založil roku 1947 studio loutkového filmu. Tam vznikla řada úspěšných snímků, které získaly řadu cen na mezinárodních filmových festivalech a proslavily československý animovaný film po celém světě.

Trnka byl velmi pracovitý a jako jeden z mála ilustrátorů dokázal kreslit pravou i levou rukou, ba dokonce oběma současně. Byl dvakrát ženatý; jeho první ženou byla Helena Chvojková, autorka knížky Zuzanka objevuje svět, kterou Trnka ilustroval. Zajímavá byla i jeho bydliště: v letech 1938–1958 žil v Košířích v usedlosti Turbová, poté se přestěhoval do Humlova domu na Kampu, kousek od domu svého přítele Jana Wericha, kde bydlel až do své smrti.

Jeden ze zakladatelů našeho loutkářství a loutkového filmu, přezdívaný Walt Disney Východu, zemřel v pouhých padesáti sedmi letech. Jeho hrob najdete na Ústředním hřbitově v Plzni. Originální pomník v Borském parku připomíná poslední Trnkův film Ruka, tvrdou alegorii totalitní moci.
 

Desetkrát o Jiřím Trnkovi

  • Trnkovy nejznámější loutkové filmy jsou Špalíček (1947), Císařův slavík (1948), Bajaja (1950), Staré pověsti české (1952), Osudy dobrého vojáka Švejka (1954) a Sen noci svatojánské (1959)
  • Ve filmu Osudy dobrého vojáka Švejka nadaboval Švejka Trnkův přítel Jan Werich, Trnka na oplátku ilustroval Werichovu knihu pohádek Fimfárum.
  • Trnka vytvořil kostýmy pro filmy Jan Hus (1954), Jan Žižka (1955) a Proti všem (1956).
  • Trnkovým dílem je rovněž loutkový western Árie prérie, který inspiroval Lipského filmovou parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera. Předlohou pro tváře loutek kočího a bandity byli sami tvůrci Jiří Trnka a Jiří Brdečka.
  • Pohádku Dva mrazíci (1954) namluvili Vlasta Burian a Jan Werich.
  • V 60. letech Trnka připravoval animovanou verzi Tolkienova Hobita, zůstalo ale jen u nápadu.
  • Trnkovy loutky včetně známé svatby u Broučků jsou vystaveny například v Muzeu loutek přímo na hlavním plzeňském náměstí. Další loutky si prohlédnete v Muzeu loutkářských kultur v Chrudimi.
  • Jeho jméno má i Galerie Jiřího Trnky, výstavní síň občanského sdružení Unie výtvarných umělců Plzeňska.
  • Po Trnkovi byla pojmenována planetka číslo 38461.
  • Trnka byl milovník šampaňského. Když jednou kvůli opravám nábřeží snížili hladinu Čertovky, která protékala přímo pod okny jeho domu, z vody se prý vynořila impozantní hora prázdných lahví.
Galerie Jiřího Trnky – Unie výtvarných umělců v Plzni Kultura

Galerie Jiřího Trnky – Unie výtvarných umělců v Plzni

Galerie Jiřího Trnky je výstavní síní občanského sdružení Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti.

Výlet po stopách Svatební košile a k chatě Jana Wericha do Velhartic

Výlet po stopách Svatební košile a k chatě Jana Wericha do Velhartic

Možná znáte impozantní hrad Velhartice, ale prošli jste se také stejnojmenným městečkem? Na náměstí s kašnou stojí gotický kostel Narození Panny Marie a za obcí hřbitovní kostel sv. Máří Magdalény. Právě zde se prý odehrál děj pověsti, o níž v baladě Svatební košile básní Karel Jaromír Erben.

Loutky a slavné české loutkářství: 10 míst, kde se s nimi seznámíte

Loutky a slavné české loutkářství: 10 míst, kde se s nimi seznámíte

České loutkářství má letitou tradici. Dodnes je velmi oblíbené a podle Národního informačního střediska pro kulturu působí v Česku devět profesionálních loutkových divadel, stovka nezávislých skupin a dalších 300 amatérských. Není divu, že se tento fenomén dostal i na Seznam nehmotného dědictví UNESCO, zapsán byl roku 2016. S loutkáři se v létě běžně potkáváte na městských a hradních slavnostech, naopak podzimní a zimní měsíce jsou ideální příležitostí pro výlet do loutkářských muzeí a na výstavy.

Tradice českého loutkového divadla – unikát české divadelní zábavy

Tradice českého loutkového divadla – unikát české divadelní zábavy

Zvláštností české divadelní zábavy je staletá tradice lidového kočovného loutkového divadla – sbírky krásných dřevěných marionet zdobí řadu českých muzeí a mnohé soubory stále hrají pro děti i dospělé. Scéna českých loutkářů vycházela po výtvarné stránce z barokních tradic – zejména marionety byly převážně dílem lidových řezbářů. Loutkář sám vodil všechny loutky a sám mluvil za všechny postavy.

Kampa – romantika v centru Prahy Životní styl

Kampa – romantika v centru Prahy

Malý romantický ostrov Kampa na řece Vltavě v Praze nabízí prohlídku místa s malebnými domky a dávnou historií. Nepravý ostrov je od Malé Strany oddělen uměle vytvořenou mlýnskou strouhou zvanou Čertovka. Skupina domů, mezi nimiž Čertovka protéká, je označovaná jako Pražské Benátky.

Muzeum loutek v Plzni – Příběh na niti Kultura

Muzeum loutek v Plzni – Příběh na niti

Na plzeňském náměstí se nachází původní měšťanský dům, ve kterém od roku 2009 sídlí Muzeum loutek (pobočka Západočeského muzea v Plzni). Expozice muzea se věnuje plzeňskému loutkářství od počátku až do současnosti. Nechybí interaktivní expozice, divadelní ukázky ani multifunkční sál.

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi Kultura

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi

Nejstarší a největší loutkářské muzeum v České republice umístěné v nádherném renesančním Mydlářovském domě. Seznamte se s bohatou historií českého loutkářství, které je od roku 2016 součástí světového kulturního dědictví UNESCO, a poznejte i další podoby loutkového divadla v různých zemích světa.

Divadlo Alfa v Plzni Kultura

Divadlo Alfa v Plzni

Plzeň je městem s dlouhou a slavnou loutkářskou tradicí a jmény lidového loutkáře Karla Nováka, „otce“ dnes světoznámých loutek Spejbla a Hurvínka prof. Josefa Skupy a jeho žáka – později autora rovněž světově proslulých loutkových filmů – Jiřího Trnky.

Svatba u Broučků – dioráma Jiřího Trnky Kultura

Svatba u Broučků – dioráma Jiřího Trnky

Přijďte si prohlédnout nevídané prostorové znázornění příběhu Broučků od Jana Karafiáta s 57 původními loutkami Jiřího Trnky.