Vojta Náprstek – největší mecenáš českých cestovatelů

Vojta Náprstek (17. dubna 1826, Praha – 2. září 1894, Praha) byl vlastenec a propagátor ženské vzdělanosti, mecenáš českých světoběžníků a také zakladatel etnografického muzea. To existuje dodnes a nese jeho jméno: Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur. Náprstek, který v roce 1888 stál také u vzniku Klubu českých turistů, zaujímá čestné místo v dějinách českého cestovatelství.

Uložit

Navštívit

5 z 5 (1x hodnoceno)

1 nejméně / 5 nejvíce

Popularita článku: 25 %

</> Embedovat

Rodiče Vojty Náprstka byli majitelé prosperujícího pivovaru, vinopalny a hostince v domě U Halánků na Betlémském náměstí v Praze; dnes v domě sídlí Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur. Otec záhy zemřel a o malého Vojtu, jeho staršího bratra Ferdinanda i celý rodinný podnik se dále starala matka Anna. Ta své děti podporovala v mnohostranných aktivitách a dbala i na jejich vzdělání. Vojta začal studovat práva na vídeňské univerzitě, ale protože se zapletl do událostí bouřlivého roku 1848 a byl na něj vydán zatykač, odjel do emigrace. Následujících deset let strávil v USA, kde pracoval jako truhlář, nádeník, knihkupec a také člen vládní expedice, která měla prozkoumat indiánský kmen Dakota. Traduje se, že to byl první impuls, který v něm probudil zájem o národopis.

Do Prahy se vrátil až po amnestii v roce 1858 a dům U Halánků s výraznou pomocí své maminky záhy proměnil v centrum české inteligence. V roce 1862 založil České průmyslové muzeum (dnešní Náprstkovo muzeum), kam do sbírek přispívali například cestovatelé Emil Holub, Josef Kořenský, Enrique Stanko Vráz, zoolog Antonín Frič, jazykovědec Bedřich Hrozný či básník Julius Zeyer. Náprstek byl zakládajícím členem Sokola, Hlaholu, Umělecké besedy i Amerického klubu dam. Ten se stal centrem soudobého emancipačního hnutí a Náprstek byl také první, kdo českým dámám představil první šicí stroj dovezený do Čech, první pračku a další vynálezy. Členky Amerického klubu rovněž nadšeně podporovaly turistiku a výlety, což nakonec v roce 1888 Náprstka společně s několika přáteli přivedlo k založení Klubu českých turistů. Na jeho počest se nejstarší dosud existující značená turistická trasa z Berouna na Karlštejn jmenuje Cesta Vojty Náprstka.

Vojta Náprstek se ale nevěnoval jen muzeu a spolkům. V roce 1864 byl zvolen poslancem českého zemského sněmu, avšak záhy se přiklonil ke komunální politice. Byl dlouholetým váženým členem pražského městského zastupitelstva, jedenáct let působil jako městský rada. Jeho vášeň pro všechno moderní nakonec šla doslova až za hrob, protože si jako jeden z prvních Čechů přál být zpopelněn. Urna je uložena v Náprstkově muzeu v Praze.
A jak to vlastně bylo s jeho jménem? Jmenoval se Adalbert Fingerhut, ale coby vlastenec se už na střední škole přejmenoval na Vojtu Náprstka. O oficiální schválení nového jména požádal až po návratu z USA, ale úřady vydaly povolení až v roce 1880, dvanáct let před jeho smrtí. Přesto ho dodnes všichni znají jedině jako Vojtu Náprstka.

GPS:: 50,084043 14,416616

Region:: Praha

Nahlásit neaktuální obsah

Příroda

Cesta Vojty Náprstka z Berouna na Karlštejn

Nejstarší dosud existující značenou turistickou trasou je Cesta Vojty Náprstka. Klub českých turistů ji vyznačil krátce po založení v roce 1889 a pojmenoval po svém zakladateli. Měří 13 km a je určena pěším turistům.

7 věcí, které nevíte o… českých turistických značkách

Geniálně jednoduché, dobře promyšlené a už přes 135 let staré: takové jsou české turistické značky. Kudy vedly ty první, jak vypadaly kdysi a nyní, o čem vypovídají jejich barvy, kolik jich celkem aktuálně je a kde najdete podobné značení ve světě? Poradíme vám!

Turistické značení v Česku – nejlepší systém značení turistických tras na světě

O značení turistických tras se v České republice stará Klub českých turistů. Značení pěších tras se věnuje víc než 1 700 dobrovolníků v téměř stovce značkařských obvodů, na které dohlíží krajské komise. Ty rozhodují o tom, kde budou vyznačeny nové trasy, a určují, na kterých úsecích je v daném roce potřeba obnovit staré značení. Každá pěší trasa se obnovuje každé tři roky. Také je nutné pečovat o cyklotrasy a lyžařské stezky.

Kultura

Národní technické muzeum Praha – ráj exponátů z oblasti vědy a techniky

Expozice NTM překvapí moderním muzejním pojetí. Svůj prostor tu nacházejí sbírky architektury, stavitelství a sbírka polygrafie. Nechybí stálé expozice Chemie kolem nás, Měření času, hutnictví, Interkamera a Technika hrou, expozice televizního studia nebo expozice kontaktních čoček.

Znáte naše nejstarší turistické trasy?

Také patříte k milovníkům toulek přírodou? Pak už jste určitě prošli nejednu turistickou trasu a možná vám značky připadají jako něco obyčejného, co tu bylo vždycky. Pravda je ale taková, že s turistickým značením se začalo až na konci 19. století a nutno říci, že se v rámci nacionální prestiže často předháněly české a německé turistické spolky čí trasa bude delší nebo rychleji vyznačená. Pokud vás napadlo, jaké trasy vlastně vznikly jako první a jestli se po nich dá chodit ještě dnes, podívejte se na naše tipy, které vás třeba překvapí.

#světovéČesko a fenomén pěších dálkových tras: cesty z Čech až na konec světa

Když nám někdo poradí, že máme jít po červené a pak odbočit na zelenou, modrou nebo žlutou, je jasné, že je řeč o turistických značkách. Pečlivě značené trasy v Česku patří k absolutní evropské špičce, chodí se po nich už přes 130 let a mají řadu podob: jsou krátké i dlouhé, pohodlné i náročné, v rovinách i na horských svazích. Vyberou si dokonce i ti, kteří si oblíbili dálkové treky.

Kultura

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur v Praze

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, které je součástí Národního muzea, představuje sbírky umění mimoevropské etnografie.

Příroda

Poutní místo a turistický cíl Svatý Jan pod skalou

Poutní kostel Narození sv. Jana Křtitele se nachází u Berouna. Najdete v něm hrob chorvatského poustevníka Ivana, kterému se v 10. století pod svatojanskou skálou zjevil sv. Jan Křtitel. Vchod do poustevníkovy jeskyně je v kostele postaveném C. Luragem v polovině 17. století.