České jiřinky – tradice pěstování a nejstarší jiřinkářská společnost na světě

Málokterá květina má tek precizně zmapovanou cestu světem jako jiřinka (Dahlia variabilis), která roste planě v horách Mexika a Střední Ameriky. Její semena poslal do Evropy roku 1785 ředitel botanické zahrady v Madridu Vincent Cervantes a o pět let později z nich ředitel tamní královské botanické zahrady Antoni José Cavanilles vypěstoval první evropské jiřiny. Ze Španělska se jiřinky postupně rozšířily po celé Evropě, u nás se průkopníky jejich šíření, pěstování a šlechtění stali venkovští vlastenci a buditelé, vůdčí osobnosti českého národního obrození. Jejich nadšení vedlo v roce 1837 k založení nejstarší jiřinkářské společnosti na světě, Jiřinkového spolku Královéhradeckého kraje v České Skalici. Právě tady se také pořádají Jiřinkové slavnosti a Jiřinkový ples, spojený se jménem Boženy Němcové.

Na oslavu jejich krásy se tu začaly pořádat jiřinkové slavnosti. Zásluhou Muzea Boženy Němcové v České Skalici se tradice udržela dodnes: pravidelně koncem září se pořádají výstavy a slavnosti jiřinek, výtvarné dílny, koncerty a Jiřinkový ples, k návštěvě interiérů s podzimními jiřinkovými dekoracemi pravidelně zve zámek Ratibořice.

Na Moravě patřil mezi nejvýznamnější pěstitele jiřinek Jan Langr z Rájcenad Svitavou, který začal jiřinky pěstovat v roce 1929 a pěstují se zde dodnes. K dalším významným pěstitelům patří jiřinkářská společnosi Dagla z východních Čech a Exnarovo zahradnictví z Velkého Třebešova a zahradnictví Dahlia Sloveč u Městce Králové. V době konání jiřinkových dnů si můžete nakoupit široký sortiment trvalek a skalniček, hrnkové chryzantémy, pokojové květiny, cibuloviny, okrasné keře. Volná prohlídka výsadby sortimentu jiřin ve více než 300 odrůdách z celého světa.
 

Nejstarší jiřinkářská společnost na světě a dnešní Dagla

Jiřinkový spolek Královéhradeckého kraje se sídlem v České Skalici byl založen v roce 1836 a veřejně byl vyhlášen dne 14. 9.1837. Spolek sice aktivně působil pouze deset let, ale obliba jiřin v kraji přetrvala. Po první světové válce a osvobození v Československu vznikla roku 1926 "navazující" Národní jiřinkářská společnost. V Národní jiřinkářské společnosti se od roku 1950 do roku 1960 velmi často měnili funkcionáři. Nový spolkový zákon, který dal všem menším spolkům možnost přidružit se k některé masové celostátní organizaci, přiměl také Národní jiřinkářskou společnost, aby se rozhodla, kde nejlépe zakotvit. K rozhodnému činu došlo na podzim roku 1962, kdy pěstitelé jižin vstoupili do Československého ovocnářského a zahrádkářského svazu. Při Československém ovocnářském a zahrádkářském svazu byla zřízena organizace Dagla, sdružující milovníky a pěstitele jiřinek, mečíků a jiných hlíznatých a cibulovitých rostlin. Název je zkratkou latinských slov Dahlia a Gladiolus. Tato organizace prakticky pokračuje v činnosti dřívější Národní jiřinkářské společnosti, převzala všechny její členy a snaží se získat novou generaci pro tuto krásnou zálibu.