Například o
jihočeské Blatné by se dalo říci, že má na růžích ustláno: město s krásným
vodním zámkem totiž usilovně obnovuje
tradice pěstování růží, které tu za první republiky založil
Jan Böhm (1888–1959). Na růžových plantážích zaměstnával desítky lidí, rozsesílal květiny do celého světa a na růžové trhy sem přijížděly desetitisíce návštěvníků. A protože Böhmovy růže dodnes objevíte v zahrádkách v širokém okolí a díky šťastným okolnostem se pozůstatky růžových keřů dochovaly i ve městě,
Blatná se nedávno rozhodla zašlou slávu obnovit.
Blatná, město růží
Jan Böhm i jeho růže, namátkou ta docela první pojmenovaná po dceři
Máně i ty další jako
dr. Masaryk, Jihočeské Slunce, Jan Hus, Génius Mendel, Růže Olivetská či
Probuzení se po letech zapomnění opět dostávají na výsluní zájmu.
Kamenné růže na Böhmovu památku kvetou na náměstí v
Blatné už dávno, ale
růžové záhony postupně ozdobí všechna veřejná prostranství, náměstí, nádraží i
nábřeží řeky Lomnice. V létě se do Blatné opět bude jezdit na
venkovní výstavu růží s doprovodným programem, a chystá se i výstavba
růžových stezek. Pro pěší výlety to bude přes dva kilometry dlouhá
stezka Blatenských královen či o něco delší
stezka Jana Böhma, cyklisty pak šestnáctikilometrová
cyklostezka Po růžových plantážích zavede tam, kde šikovný pěstitel míval své království. Jeho dílo připomíná i
Městské muzeum: k vidění tu je řada katalogů, inzerátů a pohlednic s motivy růží, které vydával.
A mimochodem, Blatná skutečně měla na růžích ustláno: za první republiky se tu natáčela stejnojmenná
prvorepubliková komedie a krátce po premiéře Böhm představil světu růži, pojmenovanou po hlavní hvězdě filmu –
růži Lídu Baarovou. Speciální růžovou zahradu tu sice zatím nenajdete, ale zkuste se podívat do našeho
výběru rozárií a růžových sadů, určitě objevíte zajímavý tip na výlet!
Klatovské karafiáty
V Česku neexistuje květina, která by byla tak silně vázaná na místo svého vzniku jako
klatovské karafiáty. Tradici jejich pěstování a šlechtění založil
rytmistr baron Josef Volšanský, když se po skončení napoleonských válek v roce 1813 vrátil do rodných
Klatov a z francouzského Nancy si na památku přinesl semínka zvláštní květiny, kterou prý do té doby na
Šumavě nikdo neviděl.
Klatovské karafiáty jsou ale jiné: zatímco americký karafiát potřebuje k vypěstování skleník, klatovský je mrazuvzdorná trvalka. Další zvláštností jsou hladké okraje korunních lístků, u ostatních karafiátů jsou zoubkované. Mají jemnou hřebíčkovou vůni, úžasnou barevnou škálu a svými názvy často připomínají významné osobnosti. Kdy a kde si překrásně rozkvetlé karafiáty mnoha barev, druhů a vůní, které Klatovy proslavily po celém světě, můžete prohlédnout? Nejlépe
v červenci, v době klatovské pouti v zahradě klatovských karafiátníků proti
Vlastivědnému muzeu Dr. Hostaše. Výstava obvykle trvá asi dva nebo tři týdny a
sazenice klatovských karafiátů si samozřejmě můžete objednat.
Průhonické rododendrony
Přestože je
Průhonický park s rozlohou více než 250 hektarů královstvím květin mnoha druhů, barev a vůní, vyplatí se naplánovat návštěvu na květen. To je totiž čas pro
slavné průhonické rododendrony, které tu
hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca pěstoval již v době založení parku v druhé polovině 19. století. Věděl proč: keře různých tvarů a velikostí s bohatými květy v odstínech od čistě bílé přes různé tóny růžové, žluté a modré dokážou rozzářit i ten nejtemnější kout zahrady. Bylo jich tu vyšlechtěno několik desítek odrůd, průhonické šlechtění se nicméně již od předválečných let zaměřovalo především na mrazuvzdornost, protože řada jedinečných anglických a německých odrůd ve středoevropských zimách strádá.
Zajděte se podívat také do blízké
Dendrologické zahrady, kde se vedle
průhonických odrůd uchovává jak základ světového sortimentu rododendronů, tak i nově vyšlechtěné odrůdy především německých šlechtitelů; celkem tu roste asi 700 druhů. Na
výstavách se seznámíte i s dalšími květinami, jejichž šlechtění se lidé z
Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví věnují, od
petrklíčů přes tulipány až po jiřinky a hvězdnice.
A malá rada pro ty, kteří nechtějí Dendrologickou zahradou při hledání rododendronů nachodit nekonečné kilometry:
sbírky rododendronů se soustředí v nejchladnější části zahrady podél potoka pod Černým rybníkem a v lese u motelu. Domácí odrůdy najdete v porostu borovic severně od Remízku asi ve středu zahrady.
Česká Skalice a jiřinky
Málokterá květina má tek precizně zmapovanou cestu světem jako
jiřinka (Dahlia variabilis), která roste planě v horách Mexika a Střední Ameriky. Její semena poslal do Evropy roku 1785 ředitel botanické zahrady v Madridu Vincent Cervantes a o pět let později z nich ředitel tamní královské botanické zahrady Antoni José Cavanilles vypěstoval první evropské jiřiny. Ze Španělska se jiřinky postupně rozšířily po celé Evropě, u nás se
průkopníky jejich šíření, pěstování a šlechtění stali venkovští vlastenci a buditelé, vůdčí osobnosti českého národního obrození. Jejich nadšení vedlo v roce 1837 k založení
nejstarší jiřinkářské společnosti na světě, Jiřinkového spolku královéhradeckého kraje v České Skalici. Právě tady se také pořádají
Jiřinkové slavnosti a Jiřinkový ples, spojený se jménem
Boženy Němcové.
Zásluhou
Muzea Boženy Němcové v České Skalici se tradice udržela dodnes: pravidelně koncem září se pořádají
výstavy a slavnosti jiřinek, výtvarné dílny, koncerty a Jiřinkový ples, k návštěvě interiérů s podzimními jiřinkovými dekoracemi pravidelně zve
zámek Ratibořice.
Buchlovice a fuchsie ze zámeckého skleníku
Výjimečné postavení mezi květinami a zámky mají
fuchsie a
zámek Buchlovice:
ve skleníku v zámeckém parku bývá každý rok od začátku června do konce září otevřená
výstava fuchsií. Fuchsie pocházejí z Jižní Ameriky a byly objeveny během botanické expedice na začátku 18. století.
Jejich šlechtění se na
buchlovském panství věnoval hrabě Leopold Berchtold i okruh lidí kolem
Gregora Johanna Mendela. Mezi jeho přátele a spolupracovníky patřil i
Jan Nepomuk Tvrdý, jehož odrůdy fuchsií byly známy v celé Evropě. V zámeckém parku v Buchlovicích se letní prodejní výstavy konají od roku 1982, sbírka fuchsií čítá více než 1400 druhů, starých i nových odrůd od šlechtitelů celého světa včetně slavných českých odrůd Perle, Márinka a dalších.
Zámecké kamélie: Rájec, Lysice a Kroměříž
Kamélie jsou doma v horách a lesích od severní Indie a Himálaje až po Čínu a Japonsko. Připomínají pivoňky nebo čajové růže, rozkvétají každou zimu a o jejich nesmrtelnost se postarali spisovatel
Alexandr Dumas mladší coby autor příběhu Dáma s kaméliemi, hudební skladatel
Giuseppe Verdi, který na motivy příběhu složil neméně slavnou operu La Traviata, a módní návrhářka
Coco Chanel. Milovala kamélie natolik, že motiv složitých květů objevíte na výšivkách i na tkaných látkách, jako ozdobu šatů, klobouků i kabelek a dokonce i na křišťálovém lustru, který navrhla pro svůj pařížský byt. Oblíbila si je možná i proto, že zimní krásky svou vůní nerušily její oblíbené parfémy.
Móda kamélií vyvrcholila v 19. století a sbírku vzácných rostlin kamélií toužil mít kdejaký šlechtický rod. Bohatě kvetoucí keře kamélií bývají koncem zimy k vidění zejména ve
sklenících na zámku v Rájci nad Svitavou, v
oranžerii na
zámku v Lysicích a také ve
sklenících Květné zahrady v
Kroměříži.
Do Holandska na Květinové korzo
- Každoroční květinová korza probíhají na různých místech Nizozemska. To nejznámější se odehrává v oblasti Bollenstreek, vyhlášené pěstováním cibulovin. Obvykle probíhá v polovině dubna, kdy se průvod se v sobotu ráno vydá z přímořského lázeňského města Noordwijk na čtyřicet kilometrů dlouhou trasu do Haarlemu. Květinami bývá ověnčeno všechno: policejní motorky v čele průvodu, osobní auta a hlavně alegorické vozy; květinová aranžmá pro ně vytvářejí ti nejlepší umělečtí zahradníci a floristé.
- Akce překypuje nápady a barvami: na alegorických vozech jsou z květin vytvořené složité obrazy a scény, namátkou zvířata, pohádkové postavičky, kosmické rakety, kolotoče, lodě a obří stavby. Všechna aranžmá jsou hlavně z květů tulipánů, hyacintů a narcisů, a nádherně voní.
- Průvod doprovázejí mažoretky, kapely a tisíce návštěvníků z celého světa, další lidé pak stojí podél trasy v městečkách a vesnicích. Obyvatelé a návštěvníci Haarlemu se s uměleckými instalacemi mohou seznámit v sobotu večer a pak během neděle.