Cílem chovu koní v
Kladrubech nad Labem je vyšlechtit mohutného reprezentativního kočárového koně. Koně pro svá
spřežení zde dosud nakupují význačné šlechtické rody. Ve stájích můžete vidět
nádherné plemenné bělouše, chovné klisny,
hříbátka,
koně ve výcviku, sportovní koně nebo koně určené k prodeji. V
hřebčíně Kladruby se chovají výhradně bělouši, za vraníky byste se museli vydat do
Slatiňan.
Starokladrubští koně, chovaní kontinuálně více než 400 let, představují jedno z nejstarších plemen koní na světě a zároveň nejstarší původní české plemeno koní. Jedná se o
teplokrevné plemeno, řadící se k takzvaným
barokním rasám, které vzniklo na podkladě starošpanělské a staroitalské krve. Starokladrubští koně byli původně chováni v různých barevných variantách, od konce 18. století jsou starokladrubští koně chováni pouze v barvě bílé a vrané. Současní koně mají evidované
předky až do poloviny 18. století a dělí se na 5 čistokrevných klasických kmenů a 3 čistokrevné neklasické kmeny. Chovným cílem je galakarosier –
mohutný kočárový kůň, určený k ceremoniální a reprezentativní službě. Pro ceremoniální účely císařského dvora byli využíváni bělouši a vraníci sloužili vysokým církevním hodnostářům.
Typické znaky kladrubáků a jejich chov
Typickým
znakem starokladrubských koní je klabonosá (konvexní) hlava s výrazným velkým živým okem, vysoko nasazený mohutný klenutý krk s méně znatelným kohoutkem, široký a hluboký hrudník, mohutná široká záď, dobrý kostnatý fundament, strmější lopatka umožňující typický pohyb – elastické, kadencované a prostorné chody s vysokou akcí hrudních končetin v klusu.
Zatímco
bělouš byl chován v
kladrubském hřebčíně bez přerušení, bylo stádo
vraníka ve 30. letech téměř zcela zlikvidováno a rozprodáno. V roce 1938 se prof. František Bílek rozhodl plemeno vraníka regenerovat. K tomu se ve Výzkumné stanici pro
chov koní ve Slatiňanech u Chrudimi využívala geneticky příbuzná plemena – lipicáni a starokladrubští bělouši.
Regenerační proces byl úspěšně zakončen v roce 1973, nyní probíhá fáze udržovacího šlechtění.
Národní hřebčín Kladruby nad Labem, má dlouhodobě k dispozici cca
30 plemenných hřebců a 130 plemenných klisen (65 bělek, 65 vranek). V odchovu (do stáří 3,5 let) je cca 250 koní. Zároveň je plemeno starokladrubského koně zařazeno do Národního programu MZe ČR a vybraní jedinci jsou
evidování jako genetický zdroj.
Využití kladrubáků dnes
Starokladrubský kůň byl po celá staletí účelově šlechtěn jako kočárový kůň pro císařský dvůr, ale své místo a využití si našel i v současné době. Starokladrubští koně se skvěle hodí pro soutěže spřežení a klasickou drezuru. Pro svoji klidnou a vyrovnanou povahu jsou často využívání pro hipoterapii a jsou ideálními partnery pro volnočasové ježdění. Starokladrubské koně můžeme ovšem potkat i v parcích a ve městech, jako jsou Pardubice, Ostrava či Praha, kde jsou koně využíváni pro pracovní účely u jízdní policie. Kromě toho je starokladrubský kůň k vidění při různých slavnostech a kulturních akcích po celé České republice.