ÚvodČeská nejPrůmyslPatentka a Miss KIN, dívka s patentkou – český zlepšovák používá celý svět
Průmysl

Patentka a Miss KIN, dívka s patentkou – český zlepšovák používá celý svět

Podobně jako samotná patentka je známý obraz Dívka s patentkou. Pro svého přítele a dlouholetého mecenáše Jindřicha Waldese (2. července 1876 – květen 1941), majitele pražské firmy Koh–i–noor, jej v roce 1912 namaloval známý malíř František Kupka. Obraz stále visí ve vršovické kanceláři ředitele firmy, která patentky, špendlíky a další kovovou galanterii vyrábí dodnes.
Patentka, druk neboli stiskací knoflík slouží pro rychlé spojení dvou textilních či kožených vrstev oděvů. Skládá se ze dvou dílů, hlavice a patice, které se do sebe zacvaknou. Moderní patentky, určené hlavně pro spodní pánské prádlo, vynalezl roku 1885 německý vynálezce Heribert Bauer. V roce 1903 je vylepšil Hans Friedrich Prym, když na trh uvedl patentky s pružinou.

Patentky se dlouho vyráběly ručně, a tudíž pomalu a příliš složitě. Všechno změnili podnikatel Jindřich Waldes a zručný mechanik Hynek Puc: v roce 1903, pouhý rok po založení firmy, zkonstruoval Hynek Puc automatický stroj na vkládání pružiny do středu patentky, který dokázal nahradit práci deset dělnic. Z pronajaté dílny s jedním dělníkem, učněm a šlapacím soustruhem se firma záhy stěhovala do nové továrny v pražských Vršovicích. Podnik s 300 zaměstnanci byl brzy největší svého druhu v Rakousko-Uhersku a během několika desítek let se rozrostl v koncern na výrovu kovové galanterie s továrnami po celém světě. Nejprodávanějším artiklem zůstávala patentka nazvaná podle největšího diamantu na světě Koh-i-noor; proto na každé z nich také byla vyražená písmena K-I-N.

V roce 1914 společnost známá jako Waldes či Koh–i–noor zaměstnávala 3000 lidí a za první republiky už vyráběla polovinu veškeré světové produkce patentek a vyvážela výrobky do 73 zemí celého světa.

A jak vzniklo slavné firemní logo aneb dívka s patentkou, zvaná MISS KIN? Prý se to stalo v roce 1912 na zaoceánské lodi cestou do Ameriky, kdy si Waldesova společnice a herečka Elisabeth Coyensová v žertu přiložila k levému oku místo monoklu reklamní vzorek zvětšené patentky. Waldes ji vyfotografoval, jeho přítel malíř František Kupka dívčí tvář s patentkou zvěčnil na plátno a grafik Vojtěch Preissig z ní udělal nové logo. Společnost Waldes je užívá dodnes a z Elisabeth se prý stal nejrozšířenější ženský portrét na světě.
Příběh tužky pana Hardmutha z Lednice

Příběh tužky pana Hardmutha z Lednice

Za řadou objevů stály nespokojené manželky; připomeňme například paní Radovou z Dačic, která se při krájení cukrové homole sekla do prstu a její muž pro ni vyrobil první kostkový cukr na světě. Za vynález tužek vděčíme zase paní Hardmuthové, kterou zkrátka nebavilo drhnout manžety manželových košil.

Tužkárna Koh-i-noor Hardtmuth v Českých Budějovicích Památky

Tužkárna Koh-i-noor Hardtmuth v Českých Budějovicích

Mohutná tovární budova v českobudějovické ulici F. A. Gerstnera byla postavena během let 1847–1848 jako nové místo pro výrobu grafitových a následně i barevných tužek rakouského vynálezce a průmyslníka Josefa Hardtmutha. Továrna prohlídkové exkurze nenabízí.

České značky: Koh-i-noor, Josef Hardmuth a slavné versatilky

České značky: Koh-i-noor, Josef Hardmuth a slavné versatilky

Minaret a Janohrad v Lednici, Dianin chrám anebo kolonáda na Rajstně u Valtic: To všechno jsou díla, u jejichž zrodu stál Josef Hardmuth. Vedle všech jeho slavných staveb by měl stát ještě pomník docela obyčejných tužek: patří mezi nejznámější Hardmuthovy vynálezy a kvůli jejich výrobě založil továrnu Koh-i-noor.

Koh-i-noor Hardtmuth – kvalita od roku 1790

Koh-i-noor Hardtmuth – kvalita od roku 1790

Dvorní knížecí architekt Joseph Hardtmuth položil roku 1790 základy podnikání, ze kterého jeho potomci, zejména syn Carl a vnuk Franz, vybudovali jednu z největších světových společností ve svém oboru. Z továrny Koh-I-Noor Hardmuth pochází řada významných inovací na poli vývoje psacích prostředků. Například samotná výroba grafitové tuhy z grafitu a jílu, patentovaná již v roce 1802, princip strojové výroby tužek či členění grafitových tužek podle tvrdosti tuhy do jednotlivých gradací 8B-10H, které brzy převzali ostatní výrobci jako celosvětový standard.

Verzatilka – mechanická padací tužka, která dobyla svět

Verzatilka – mechanická padací tužka, která dobyla svět

Jednou z věcí, kterou Češi dobyli svět, je tužka verzatilka. Vyrábí se od roku 1950 v Českých Budějovicích jako "mechanická padací tužka". Původně byl obal tužky dřevěný, ale v továrně Koh-i-noor Hardtmuth dřevo nahradili kovem.