Texty svých prací psal Senefelder zvláštní tuší a otiskoval je na hladké desky vápence. Od leptání kamene dospěl k zákonům litografie – chemického tisku. V roce 1797 Senefelder sestrojil první kamenotiskařský lis. Ten se skládal z rámu z tvrdého dřeva, do něhož se napnul papír, a z tříče, kterým se přitisknul papír na kámen. Litografie je metoda tisku hlavně na hladké povrchy. Používá tiskové formy, tisknoucí i netisknoucí prvky na jedné výškové úrovni, mastnou tuš a vodu. V domě v Rytířské ulici v Praze je umístěna Senefelderova pamětní deska.
Slovo pochází z řeckého slova lithos = kámen a grafein = psát. Nešlo o techniku nijak jednoduchou, na výsledku měl velký vliv um a zručnost nejen tiskaře, ale i toho, kdo text, nebo obrázek, na kámen maloval, protože vše se na něj muselo "nanést" zrcadlově převrácené, jakož i na vlastnostech kamene. Vhodný byl bavorský solnhofenský vápenec.