Architekt a designér Adolf Loos pobýval v
Plzni ve dvou etapách, a to v letech 1907 až 1910 a podruhé v letech 1927 až 1932. Vytvořil tu řadu
moderních a nadčasových interiérů, jimiž ovlivnil řadu následovníků. Při druhém pobytu se navíc sblížil s fotografkou
Klárou Beckovou, dcerou svého významného investora
Otto Becka, která se později stala jeho třetí manželkou.
Loos vždy kladl důraz na funkčnost a praktické využití, takže v interiérech objevíte nadčasovou strohost a moderní minimalismus. Pro byty „od Loose“ je rovněž typické používání kvalitních přírodních materiálů a maximální důraz na promyšlenou funkci a vnitřní uspořádání bytu. Loose tak poznáte jako průkopníka a skutečného mistra vestavných úložných prostor s řadou důmyslných, praktických a často atypických vychytávek, díky nimž se mu podařilo vytěžit z dostupné dispozice maximum.
Praktické rady k prohlídkám
Na třech prohlídkových trasách si můžete prohlédnout celkem čtyři zrekonstruované
Loosovy interiéry: jedna trasa zahrnuje společně dva byty
Voglových a
Krausových, další vám představí
Brummelův dům a zatím poslední trasa pak prochází
Semlerovou rezidencí. Několikrát ročně se otevírají také další interiéry,
dům Huga Semlera a
apartmán Richarda Hirsche, které na rekonstrukci teprve čekají.
Vstupenky si rezervujte včas, o prohlídky je velký zájem a termíny jsou vyprodané týdny dopředu. Vstupenky lze koupit
online přes rezervační systém anebo v
turistickém informačním centru na
náměstí Republiky v
Plzni.
Brummelův dům
Pokud se do
Plzně vydáte autobusem, můžete prohlídku zahájit v
Brummelově domě, který stojí hned na kraji
autobusového nádraží na Husově 58. Nenápadná stavba ničím nenapovídá, že se v ní ukrývá skutečný klenot bytového designu. Nejcennější a nejzachovalejší ze všech plzeňských realizací navrhl
Adolf Loos jako dvougenerační bydlení pro
Jana Brummela, obchodníka se stavebním řezivem, jeho ženu
Janu a jeho tchyni, paní
Hedviku Liebsteinovou.
Prohlédnete si schodišťovou halu, chodbu s přípravnou jídla, ložnici s vestavěným nábytkem a garderobou z třešňového dřeva, za níž se skrývá prostorná koupelna. Loos se podepsal i na vnější podobě domu a zbavil jej všech zdobných prvků, které bytostně nesnášel, ale přesto v salonu umístil impozantní betonovou replikou renesančního krbu. Záměrem bylo odpoutat pozornost od výhledu z oken, jimiž bylo vidět jen nevzhledné průmyslové okolí. Stejnou funkci plnila velká nástěnná malba rakouského malíře
Roberta Aignera s motivy italské krajiny na stěně jídelny, kde jsou vestavěný nábytek a obklady stěn dýhované kořenovým dřevem kanadského topolu. Obdivovat budete i takzvanou enfiládu, tedy průhled do několika po sobě jdoucích místností, prvek důvěrně známý z řady našich
zámků. V Brummelově domě propojuje jídelnu a modrý salón paní Liebsteinové s ložnicí.
Semlerova rezidence
V roce 2022 po téměř desetileté rekonstrukci se do kolekce
obnovených plzeňských interiérů od
Adolfa Loose zařadila
Semlerova rezidence na Klatovské třídě 110. Interiér sice dokončil až rok po Loosově smrti jeho žák
Heinrich Kulka, ale je to jediný z plzeňských interiérů, kde uvidíte proslulý Loosův koncept takzvaného
raumplanu – stejný princip uplatnil například v
Müllerově vile v
Praze. Architekt nenavrhoval domy členěné na klasická patra, ale pracoval s odlišně vysokými stropy a podlahami, takže místnosti odděluje třeba jen pár schodů. Prohlédnete si reprezentační obytnou halu, letní a zimní jídelnu, zázemí pro personál, hostinský pokoj, kuchyni i soukromé pokoje v posledním patře, které jsou jako jediné v Semlerově rezidenci v jedné úrovni. Rozšířený okruh zahrnuje navíc promítání dokumentů a prohlídku expozice Kabinet plzeňské architektury 1874 až 1939.
Byty Voglových a Krausových
Klatovská třída, v prvních dekádách minulého století zvaná Ferdinandova, v
Plzni patřila k takzvaným dobrým adresám. Usazovali se tu úspěšní podnikatelé, kteří si byty nechali upravit právě od renomovaného architekta. Právě na Klatovské 12 začíná další prohlídkový okruh, který spojuje
apartmán Voglových s
bytem manželů Krausových v Bendově 10. Počítejte s tím, že přesun zabere asi deset minut, vzdálenost je asi 500 metrů.
Z
rezidence rodiny Voglových, k níž dřív patřila i lékařská ordinace, se dochovaly jen dvě propojené místnosti, obývací salón s replikami původního nábytku a travertinová jídelna. Při prohlídce budete překvapeni kontrastem velkoryse rozvržených interiérů se spletí chodeb a kanceláří, ve které se původní měšťanské byty přeměnily.
V
bytě manželů Krausových v Bendově 10 se podíváte do salonu, který je podle názorů mnoha návštěvníků i odborníků nejkrásnější z
Loosových plzeňských interiérů. Prostor s obkladem ze švýcarského bílo-zeleného mramoru Cipollino a stropem z mahagonových desek, v němž Loos rozehrál nekonečný zrcadlový efekt, se využívá pro kulturní akce i svatby. Prohlídka zbývajících částí bytu zahrnuje koupelnu, pracovnu pana Krause, komfortně vybavené ložnice s vestavěným nábytkem a pokoje služebné s původní podlahou z dřevěných červeně lakovaných prken.