Zatímco v
Kladrubech nad Labem chovají přibližně 250 běloušů,
po pastvinách ve Slatiňanech pobíhá podobný počet
koní černých. Komentovaná prohlídka vás zavede do
hřebčína a stájí, které vraníkům slouží už přibližně 70 let. Uvidíte
stáj plemenných hřebců i
stáj klisen, kde v jarních měsících budete navíc obdivovat půvabná hříbata, kočárovnu, historickou sedlovnu rodu Auerspergů i výcvikové středisko. Ovšem pokud jste sem přijeli kvůli koním, pokračujte dál! Hřebčínem to nekončí,
koním je totiž věnována i velká část slatiňanského zámku.
Království za koně!
Samozřejmě se můžete vydat na klasickou prohlídku reprezentačních, společenských a soukromých sálů a komnat, které na přelomu 19. a 20. století sloužily jako letní sídlo rodině knížat z Auerspergu, ale na
zámku Slatiňany nabízejí i
prohlídky lehce neobvyklé. K nim patří
prohlídkový okruh Království za koně, věnovaný výhradně koním, jejich historii, chovu a využití ve vojenství, dopravě, při parforsních honech či dostizích.
Pro fandy moderních i dobových technických vychytávek je připravena
speciální prohlídka Pokrok nezastavíš. Zámek projdete doslova od sklepů až po půdy a z unikátně dochovaného technického zázemí poznáte třeba zámeckou ledárnu, koupelnu z přelomu 19. a 20. století a o něco mladší kotelnu, historickou šatnu, čistírnu oděvů i půdu s trámy barokního krovu. Závěr prohlídky vám nabídne
výhled z terasy zámecké věže a průchod nadzemní spojovací chodbou do
oratoře kostela sv. Martina.
Zámek má program i pro rodiny s dětmi a hravé návštěvníky:
prohlídku s komtesou Latou spojenou s luštěním tajenky. Zatímco jinými místy vás provedou většinou strašidla a pohádkové bytosti, komtesa
Lata Brandisová skutečně existovala a dokonce vyhrála slavný
dostih Velká pardubická. Technické a pohádkové prohlídky se konají nepravidelně, termíny najdete na zámeckém webu.
Procházka za kaštany, kočkami a Bárou
K zámku nepatří jen
arboretum a rosarium, ale také
anglický park s výběhy starokladrubských vraníků, mimochodem, dendrologicky nejbohatší zámecký park
východních Čech. Ze západu park lemuje
kaštanová alej, kde symbolicky rostou převážně
koňské kaštany, místy doplněné
kaštany jedlými; traduje se, že jejich semena přivezl kníže Auersperg až z Itálie. Alej je od
křižovatky Chrudim/Seč až k bývalé
Černé bráně přes kilometr dlouhá, a zatímco její spodní část sousedí se zámeckým parkem, v horní části ji obklopují
výběhy černých starokladrubáků. Byla nominována do
soutěže Alej roku 2011 a je krásná v každém ročním období – pro děti samozřejmě zejména na podzim, kdy se v záplavách šustícího listí dají sbírat
obří lesklé kaštany.
Na zámecký park ve Slatiňanech navazuje
Podhůra, rozsáhlé lesy se spoustou cest a cyklostezek kolem vrcholků Podhůra (356 m) u Hůra (392 m). Od parku se můžete vydat ke
Švýcárně, malé romantické budově, kterou Auerspergové nechali postavit ve stylu švýcarské horské salaše a dnes slouží jako
muzeum starokladrubských koní. Kousek od ní objevíte
Kočičí hrádek, kuriózní dětské hřiště, které pro své děti nechala vybudovat kněžna Auerspergová, dál v lesích směrem na
Nasavrky pak stojí
vyhlídková věž. Pokud se od Kočičího hrádku vydáte směrem na západ, dojdete k
rozhledně Bára; v jejím okolí na vás čeká
sezonní občerstvení a síť značených
stezek pro cyklisty,
pěší i jezdce na koních. Najdete tu také
venkovní tělocvičnu, lezeckou stěnu a
lanový park s překážkami pro dospělé i pro děti a s lanovkou.
Víte, že…?
Komtesa Lata Brandisová je dodnes
jediná žena, která zvítězila ve
Velké pardubické. Desetiletá plavka Norma už měla odejít do chovu, ale Lata přemluvila jejího majitele Zdenko Radslava Kinského, aby ji ještě jednou přihlásil, a společně v dostihu v roce 1937 zvítězily. O něco lépe je na tom statistika trenérek, které dokázaly připravit vítěze Velké pardubické.
Lenka Horáková na sklonku devadesátých let 20. století trénovala
trojnásobného vítěze Peruána, trenérkou
Charme Looka, vítěze dostihu roku 2016, je
Martina Růžičková.
V areálu
anglického parku u
zámku Slatiňany se dodnes dochovalo
unikátní dětské hospodářství se zmenšeným seníkem a stájí, kde se malí princové a princezny starali o zvířata a pěstovali různé plodiny. Hlavní smysl? Měli tak poznat hodnotu lidské práce a naučit se hospodařit.
Zámecký park dlouho neměl oplocení a
volně přecházel lesoparkem ve Slavickou oboru. Park zvelebil (a oplotil) František Josef Auersperg koncem 19. století, kdy nechal vyhloubit rybník, lemovaný balustrádou s kamennými vázami a se schůdky do vody. Otevřená část byla nadále volně přístupná.