Výlet začíná v
Konstantinových Lázních, nejmenších
lázních Plzeňského kraje. Léčivé účinky vody z lesní tůně obklopené rašeliništěm znali lidé z okolí dávno před vznikem lázní, ještě v časech, kdy na blízkém kopci západně od městečka stával
hrad Krasíkov, středověké sídlo
pánů ze Švamberka. Lázně založil v 19. století
kníže Konstantin Dominik Löwenstein; na jeho počest se Nová Ves přejmenovala na
Konstantinovy Lázně a také
lázeňské wellness centrum se nyní jmenuje
Konstantin. Studený pramen minerální uhličité vody má největší obsah volného oxidu uhličitého v Česku,
hlavní lázeňská budova i pramen se jmenují podle pražského profesora a kardiologa
Bohumila Prusíka, velkého příznivce
Konstantinových Lázní.
Na Hradišťský vrch za Pannou Marií ve skále
Pro lázeňské hosty i běžné výletníky připravilo
infocentrum v
Konstantinových Lázních řadu tipů na výlety pěšky i
na kole. Naučné stezky vedou například na
Šipínské hradiště, k
Úterskému potoku nebo ke
Studánce lásky, anebo na
Hradišťský vrch. Kopec se řadí mezi stolové hory a vrcholovou plošinu lemují zbytky valu pravěkého hradiště z pozdní doby bronzové. Na západním úbočí objevíme
přírodní koupaliště v bývalém lomu, na severních svazích pak je místo opředené legendou, nazývané
Panenka Marie ve skále.
Podle pověsti se v okolí ztratila dcera hajného z Poloučan. Když ji po dlouhém hledání konečně našli, vyprávěla jim, že právě v těch místech na Hradišťském vrchu si s ní hrála krásná zářící žena s malým chlapcem. Vděční rodiče zde nechali proto postavit sochu Panny Marie, k níž se chodili modlit lidé z širokého okolí.
Ovčí vrch s památníkem selských bouří
Západně od
Konstantinových Lázní se zdvihají nad okolní terén siluety dvou oblých čedičových vrchů:
Krasíkov a
Ovčí Vrch. Vede sem naučná stezka, oba vrcholy nabízejí pěkné výhledy do okolí.
Zdaleka viditelná
kaple ve tvaru rotundy na
Ovčím vrchu je symbolem selských bouří konce 17. století. V roce 1680 vypuklo na Bezdružickém panství poddanské povstání. Sedláci vnikli do sídla vrchnosti v Bezdružicích a snad jej i vyplenili. Před panským, mnohem početnějším a lépe vyzbrojeným vojskem, se pak opevnili na Ovčím vrchu, kde byli po krátkém boji poraženi. Smrt desítek sedláků připomíná
památník a také novorománská
kaple Smrtelných úzkostí Kristových z roku 1906, která stojí pod vrcholem na místě starší kaple. Tu zde nechala nedlouho po krvavých událostech postavit tehdejší majitelka panství
Marie Františka z Heissensteinu, snad aby ulevila svému svědomí.
Švamberský hrad Krasíkov
Na
Krasíkově neboli Švamberku, který leží jižně od
Ovčího vrchu, býval středověký hrad, rodové sídlo
Švamberků, pánů s labutí ve znaku. Nejstarší dochovanou částí hradu je torzo věže ze 13. století. Z paláce se zachovala západní stěna s okenními otvory vyzděnými cihlami.
Kaple svaté Máří Magdaleny na druhém konci návrší bývala hrobkou rodu Švamberků.
V druhé polovině 17. století Švamberkové vymřeli po meči, a zkázu jejich rodu jako by předznamenala zkáza hradu. Ve válečné vřavě třicetileté války, která definitivně ukončila život mnoha českých hradů, zanikl také Švamberk. V roce 1646 obsadil zpustlý hrad švédský generál Vrangel se 300 jezdci, kteří z hradu pustošili okolí. Jako poslední ze Švamberků žijících na západočeských panstvích zemřel v roce 1659 Jan Bedřich, a po smrti byl uložen do Švamberské hrobky.