Jan Kristián z Eggenbergu, snad aby udělal radost své uměnímilovné choti, rozhodl se vybudovat na
zámku divadlo. Do té doby se hrávalo v Maškarním sále, ale od roku 1686 měla Thálie (jedna z antických múz) svůj vlastní důstojný chrám. Hned nato
začal stavět i Plášťový most, který by spojil Maškarní sál se zámeckým divadlem a obrazárnu se zahradou.
Vejít do
barokního divadla znamená vstoupit do stroje času. Budova je původní, dochováno je orchestřiště, jeviště i celá
složitá jevištní mašinérie, stovky kostýmů a dekorací, osvětlovacích těles. Všechno přitom, díky citlivé rekonstrukci, září novotou. Proto je prožitek tak autentický. Součástí barokního odkazu je i
archiv hudební literatury, na který se samozřejmě lačně vrhli badatelé. Vidět právě v tomhle divadelním sále jakoukoli barokní operu je zážitek, který překoná jen máloco.
Členitý
Plášťový most stojící na pilířích s oblouky, které nesou samotný most a nad ním ještě
dvě patra krytých chodeb, je dalším
barokním unikátem zámku. Jeho zděné zábradlí zdobí sochy světců, procházet jím je doslova povznášející. Nejúchvatnější je ale pohled zvenčí. Most strmí do závratné výše a už jen
tři patra nosných pilířů spojených oblouky působí impozantně. A tam úplně nahoře vznášejí se kryté chodby jako budovy nebeského zámku.
Procházka barokní zahradou
Barokní zahrada, která v duchu barokního stylu byla sama o sobě tak trochu divadlem plným
optických vjemů, efektů, průhledů a utajených symbolů, dovršuje trojici barokních krás zámku velmi důstojně. V posledních desetiletích byl zásadně obnoven její barokní charakter. Má
tři terasy, nádhernou
kaskádovou fontánu zdobenou sochami
vodních božstev, nymf a zvířat. Pomyslnou třešní na dortu je malebný pozdně barokní
letohrádek Bellaria s dvojitým točitým schodištěm, barokní kuchyní a sala terrenou, stejně jako nenápadný, ale krásný rokokový dřevěný altán sloužící jako Hudební pavilon. Jan Kristián s chotí Marií Arnoštkou tedy mohli z Maškarního sálu projít přes Plášťový most, kde se na chvíli zastavili a hleděli na poblikávající
město, až do své lóže v zámeckém divadle a potom se
vydat na pozdní soaré do kouzelně nasvícených zahrad, kde tiše šuměla fontána a z Hudebního pavilonu sem zaznívaly křehké tóny Corelliho sonáty. Díky velmi dobře koncipovaným
prohlídkovým okruhům českokrumlovského zámku i díky mnoha příležitostným akcím si jejich pocity můžete na vlastní kůži zažít i vy.