Obec
Kyselka leží v údolí
řeky Ohře. Doby největší prosperity sice
stejnojmenné lázně zažily za
Heinricha Mattoniho, ale ten pouze navázal na starší tradice. Voda z místního pramene byla stáčena a rozesílána v kameninových džbáncích dál do světa již kolem roku 1790.
Do Kyselky pěšky s odbočkou na Skalky skřítků
Mattoni do
Kyselky z
Karlových Varů jezdil kočárem, pro vás bude jednodušší cesta autem nebo
pěšky. V obou případech je to z centra Varů kolem patnácti kilometrů. Autem pojedete přímo podél řeky, značená turistická trasa pro pěší vychází z centra
Karlových Varů a kroutí se po úbočích pod
Goethovou rozhlednou a svazích Bukového vrchu. Pod
Šemnickou skálou, z jejíhož vrcholu si vychutnáte skvělý výhled na hřeben
Krušných hor,
Doupovské hory a
kaňonovité údolí Ohře, značku vystřídá
naučná stezka Andělská hora – Kyselka. Pokud byste se z rozcestí pod skálou vydali k jihu, po čtyřech kilometrech byste došli ke
zřícenině hradu Andělská Hora.
Tentokrát však jdeme do
Kyselky, tudíž k severu. Hned za
Dubinou z
rozcestí Pod skalkami skřítků odbočuje žlutá značka, která po necelých dvou kilometrech končí u pseudokrasových dutin s oválným tvarem. Říká se jim
Skalky skřítků, ovšem navzdory jménu ta největší doupata měří na šířku až metr a půl; kdyby v nich skutečně žily lesní bytosti, z těch největších by mohl jít strach.
Kolem rozhledny do lázní a do muzea
Od
břehů Ohře jste ke
Skalkám skřítků vyšlápli více než 150 výškových metrů a byla by škoda se vracet po stejné cestě a o nastoupané metry zase přijít. Do
Kyselky se totiž můžete vydat pohodlněji po žluté značce, která vede prakticky po vrstevnici kolem kopce Na Klobouku k
Mattoniho rozhledně na
vrchu Bučina. Kopec býval oblíbeným místem vycházek lázeňských hostů a Heinrich Mattoni tu v roce 1880 nechal postavit kamennou rozhlednu. Vyhlídka je podobná jako ze Šemnické skály, v údolí Ohře ale navíc spatříte
Radošov s
krytým dřevěným mostem přes Ohři a ve střední části
Krušných hor rozeznáte vrchol
Klínovec.
Od rozhledny sejdete po červené značce do údolí Ohře, můžete se zastavit u
lesní kaple a po některé z vycházkových cest dojít přímo do
lázní. Kromě
Mattoniho vodopádu uvidíte například
hlavní kolonádu, která zastřešila
Ottův pramen; jeho jméno připomíná návštěvu řeckého krále Otto I. roku 1852. Téměř každá z lázeňských staveb má své jméno a příběh, a tak postupně projdete kolem
Vilemínky,
Jindřichova a Švýcarského dvora, budov sanatorií, vodoléčebného ústavu a prastarých lázeňských hotelů a restaurací. Lávka přes
Ohři vede na druhý břeh, do upraveného parku s
Růžovým pavilonem, který hostům sloužil ke společenskému a kulturnímu vyžití.
Až kousek za
Stallburgem, domem ve stylu francouzské pseudogotiky, kde bydleli zaměstnanci lázní, zahlédnete vpravo ve svahu nad silnicí
kapli sv. Anny, odbočte před ní po žlutě značené cestě. Necelých 300 metrů odtud objevíte zrekonstruovaný
pavilon Löschner, bývalou stáčírnu, v níž nyní sídlí
Muzeum minerálních vod a značky Mattoni. Expozice mapuje osudy Heinricha Mattoniho a historii jeho značky, pod pavilonem se před vámi otevře výhled na
areál společnosti Karlovarské minerální vody. Jste v místech, kde „…panenská příroda u
Karlových Varů a jedinečná poloha na rozhraní
Krušných a
Doupovských hor dávají minerální vodě Mattoni její nezaměnitelnou chuť...“ a
odkud minerální voda Mattoni dodnes putuje do celého světa.
Tipy pro fandy železnic, historie a filmu
Aby poklidný život lázeňských hostů nerušilo drkotání povozů rozvážejících minerálku, nechal
Heinrich Mattoni v roce 1894 do Kyselky zavést železnici. Jde o slepou kolej, která z hlavní trati odbočuje ve Vojkovicích. O prázdninách se do Kyselky díky dohodě Českých drah a společnosti Karlovarské minerální vody můžete vypravit i po železnici
speciálním Mattoni Expresem. Historický motorák řady M 240.0 přezdívaný Singrovka jezdí z
Karlových Varů do
Kyselky každou prázdninovou sobotu. Pokud se sem vypravíte mimo termín, kdy výletní vláček jezdí,
můžete z Kyselky pokračovat po žluté značce do Ostrova,
kde jezdí pravidelně běžný vlak. Cestou bude určitě lákavou zastávkou nedaleká
zřícenina zámku Mořicov.
Muzeum Mattoni nenabízí jen prohlídky, ale pořádá také
komentované procházky do obnovovaného areálu někdejších lázní. Zjistíte, jak pokračují záchranné práce a také se dozvíte, že se do Kyselky vracejí trpaslíci.
Pro světoznámé a noblesní
Karlovy Vary nebyly
lázně Kyselka skutečnou konkurencí, Mattoni ale rád napodoboval styl karlovarských staveb. U
Ohře vznikly tenisové kurty a půjčovna lodiček, hosté měli k dispozici knihovnu a čítárnu, na promenádách hrála hudba.
Díky záchranným a obnovovacím pracím se skutečná
Kyselka v seriálu Já, Mattoni neobjevila. Většina lázeňských scén se natáčela v
Bílině a na
zámku Velké Březno. Rodinné sídlo aneb
vilu Mattoni v Kyselce, zvanou Zámeček, si zahrála
vila továrníka Wolfruma, jinak sídlo Českého rozhlasu Sever v
Ústí nad Labem.