Tato velmi vzácná geologická lokalita, dnes chráněný přírodní výtvor, se nachází zhruba 3 km jihozápadně od obce Kyselka u Karlových Varů. Ve vrcholové stěně kóty Schwedelberg najdete zhruba šedesát válcovitých dutin o průměru od několika centimetrů po 1,5 metru. Hloubka otvorů činí až 5 metrů.
Národní přírodní rezervace Skalky je v České republice jedinou lokalitou svého druhu, chráněnou od roku 1979 na ploše 8,5ha. V minulosti měla tato geologicky zajímavá lokalita nejrůznější označení. Nejvíce byly nazývány doupata, pernice trpaslíků, díry trpaslíků. Podle pověstí zde sídlili skřítkové.
O původu nevšedních dutin vznikla řada vědeckých hypotéz. Dnes se většina geologů domnívá, že záhadné otvory vznikly zvětráním vyvrácených kmenů stromů ve vulkanických sedimentech nebo erupcí plynů v tuhnoucí lávě. Ve srázné stěně třetihorních vyvřelin bazaltu je zhruba šedesát válcovitých dutin o průměru od několika centimetrů do 1,5 metru. Hloubka otvorů činí až pět metrů.
Ke Skalkám skřítků se dostanete nejépe ze vsi Dubiny (asi 2 km) po červené a žluté odbočce, nebo z Kyselky po červené značce (23,5 km), u hájovny pak uvidíte žlutou odbočkou (1km).
Pověsti o Skalkách skřítků
Tato opuštěná obydlí a chodby jsou památkou na jejich dávné obyvatele. Byli jimi mírumilovní skřítci, kteří zde, na území
Doupovských hor, střežili velký poklad. S lidmi z okolních vesnic žili v dobrém a jako neviditelní pomocníci jim pomáhali s každodenní tvrdou prací. Za to požadovali od hospodářů jen trochu jídla. Časem ale sedláci začali být nenasytní a lakomí a skřítkům již nepřáli. Chléb dříve určený skřítkům raději snědli sami. Kromě toho byl odvěký klid lesů narušen vyzváněním zvonu kostela ve Svatoboru. Proto se národ skřítků rozhodl odejít z tohoto kraje. Jednoho dne tedy přišel král skřítků k převozníkovi přes řeku Ohři v Dubině a poprosil ho, jestli by nepřevezl jeho početný národ přes řeku. Převozník souhlasil a celý den vozil neviditelné skřítky z jednoho břehu na druhý. Když za soumraku převezl poslední skřítky, král ho odměnil zlatem. Také se zeptal, jestli chce být poslední, kdo zde spatří jeho národ. Převozník chtěl, neboť byl zvědav, kolik skřítků převezl. Král zvolal: Klobouky dolů!. V té chvíli převozník užasl – na louce spatřil několik tisíc skřítků. Poté se s ním král rozloučil, skřítkové mu zamávali a vydali se s těžkým nákladem směrem ke
Krušným horám. Od té doby již skřítky nikdo nespatřil.