Půjdete-li od
náměstí v Přešticích směrem k baroknímu
kostelu Nanebevzetí Panny Marie, určitě nepřehlédnete
růžový nízký domek vlevo při hlavní silnici. Tam, kde je dnes příjemná cukrárna,
se v únoru 1831 narodil Josef Hlávka – architekt a mecenáš, autor řady významných budov. Které to jsou?
Stavby pro Vídeň i Ukrajinu
Po ukončení pražské techniky si Hlávka rozšířil vzdělání na
Akademii výtvarných umění ve Vídni – a tady také po několika letech odstartovala jeho kariéra. Hlávkova kancelář záhy získala velmi prestižní zakázku: monumentální
Dvorní operu ve Vídni, dnešní
Státní operu. Projekt honosné stavby na nově zřízené
okružní třídě Ringstrasse vypracovali Hlávkovi profesoři z akademie, architekti August von Siccardsburg a Eduard van der Nülle. Stavba stála šest milionů zlatých, trvala osm let a Hlávkovi vynesla další zakázky od církevních a státních staveb až po soukromé domy.
Nejproslulejším Hlávkovým dílem se však stal biskupský rezidenční areál
řecko-pravoslavné církve v Černovcích na dnešní Ukrajině, v roce 2011 zapsaný na seznam světového kulturního a přírodního dědictví
UNESCO. Šlo o jediné kompletní sídlo biskupa včetně katedrály, budovy teologické fakulty a semináře, postavené v Evropě během 19. století; dnes tu sídlí jedna z ukrajinských univerzit. Za tento projekt získal Josef Hlávka
v roce 1867 na světové výstavě v Paříži stříbrnou medaili.
Pražská zastavení
Natáčení českých filmů s atmosférou viktoriánské Anglie se málokdy obejde bez
Apolinářské ulice v
Praze a
impozantního komplexu někdejší Zemské porodnice. Stará dlažba, dobové lucerny a zdi z režných neomítnutých cihel mají fantastickou atmosféru. Autorem není nikdo jiný než
Josef Hlávka.
Jemu také můžeme poděkovat za to, že po povodni v roce 1890, kdy se zřítila část
Karlova mostu, prosadil jeho obnovu do původní podoby. Zasloužil se také o náklady na zaplacení
jezdeckého pomníku svatého Václava, jednoho z nejproslulejších děl
sochaře Josefa Václava Myslbeka, které se nachází na
Václavském náměstí.
Hlávka také financoval
stavbu prvních studentských kolejí pro talentované nemajetné studenty. Založil nadaci "Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových" a právnicky ji zajistil tak dobře, že bez přerušení přečkala všechny režimy od roku 1908 až dodnes.
Do Lužan
Novým domovem Josefa Hlávky se po jeho návratu do Čech stal
zámek v Lužanech, pouhé dva kilometry od
rodných Přeštic. Koupil jej v roce 1867 pro svoji matku, později zde trávil dobu rekonvalescence po náročné nemoci. Pohostinnosti zdejšího sídla a zámeckého pána si užívali mnozí umělci té doby. Z
Vysoké u Příbrami sem například jezdíval hudební skladatel
Antonín Dvořák, který pro slavnostní vysvěcení nové lužanské zámecké kaple složil
mši D dur opus 86 – Lužanskou mši.
Zámek dodnes slouží Hlávkově nadaci, zejména tedy k
pracovním pobytům studentů a vědců. Na několik dnů v roce se však brána otevírá i pro běžné návštěvníky. Největšího českého mecenáše všech dob si můžete připomenout také u
novogotické hrobky rodiny Hlávkových na hřbitově v Přešticích, kde je Josef Hlávka pochován.