Unikátní výstava karlštejnského pokladu byla pro velký zájem veřejnosti a díky laskavému svolení vedení Uměleckoprůmyslového muzea v Praze prodloužena. Soubor téměř 400 předmětů z doby Karla IV., které vypovídají o kultuře a životním stylu Karlova dvora.
Oproti původně plánované délce výstavy tak mají návštěvníci hradu Karlštejn ještě půl roku možnost prohlédnout si tuto unikátní prezentaci téměř 400 autentických předmětů, přibližujících kulturu odívání, stolování a módu u dvora v době vlády Karla IV. a jeho syna Václava IV. Výstava je otevřena shodně s hradem Karlštejn a je přístupná bez průvodce.
Karlštejnský poklad pochází z období vlády Karla IV. a jeho syna Václava IV., tedy z období mezi lety 1350 – 1400. Jedná se o soubor 387 drobných a větších předmětů, které byly na
hradě Karlštejn nalezeny během rekonstrukce v 19. století. Dělníci jej tehdy našli zazděný ve zdi, kam byl ukryt zřejmě kolem roku 1420 při obléhání hradu husitskými vojsky.
Karlštejnský poklad tvoří dva soubory zlatnických prací vesměs z druhé poloviny 14. století. První obsahuje
reprezentativní kusy nádob na pití. Je zde například cyphus – zlacená miska s emailovou výzdobou s motivy exotických vodních ptáků sloužící na ředění vína vodou, dvě stříbrné číše s perlovcovou lištou nebo nízká stříbrná a zlacená miska s podobiznou ženy a panovnickou korunou z dílny Petra Parléře. Početnější část souboru
tvoří módní doplňky – šperky, knoflíky, přízdoby na šat, nákončí pásu, spinadla, brakteáty. Unikátem pokladu je také schránka na vonné bylinky a masti – povoňka (jablíčko, voňadlo, pomandr nebo okrouhle). Je to vzácně zachované pouzdro kulovitého tvaru, které se nosilo zavěšené u pasu.
Knoflíky a oděvní spinadla (haklice či haklíky) se začaly užívat s příchodem módy úzkých šatů a kabátců do Čech z francouzského prostředí a dosáhly největší obliby zejména v době Karla IV., také vlivem jeho první manželky Blanky z Valois. Šaty se zapínaly hustě, mnohdy až padesáti knoflíky, rovněž úzké rukávy byly opatřeny knoflíky, ale také pokrývky hlavy – tzv. kukličky. Knoflíky sloužily i jako ozdoba bordur, kterými bývaly hustě pošity. Spinadla byla párová a na vrchním sukni (surcotu) jich bývalo až dvanáct párů. Spinadla z karlštejnského pokladu jsou jediným dochovaným typem gotického oděvního zapínání vůbec. Tak početný a rozmanitý soubor se nikde jinde nezachoval – náleží k výjimečným dokladům oděvní kultury ve světovém měřítku druhé poloviny 14. století.
Karlštejnský poklad byl na Karlštejně ukryt pravděpodobně v době nebezpečí husitských válek, když hrad obléhala v letech 1421 a 1422 vojska pražanů. Od té doby zůstal 600 let uschován ve zdech hradu až do objevení při restauračních pracích na konci 19. století. Na 387 předmětů bylo nalezeno dvěma zedníky a ti je prodali prostřednictvím pražského směnárníka Eduarda Kische. Následně se „stříbrný poklad“ dostal po různých transakcích do sbírek textilního muzea továrníka a proslulého sběratele Jindřicha Waldese. Po zestátnění Waldesovy továrny v roce 1947 a likvidaci jeho soukromého muzea pak poklad putoval do fondu Uměleckoprůmyslového musea v Praze.
Císař Karel IV. zanechal v Čechách řadu významných stavebních a uměleckých památek, méně je však těch náležejících k dennímu životu panovníka, jež osobně používal a které dokládají životní styl jeho doby. Za takovou památku lze označit právě tzv. karlštejnský poklad. Přestože s určitostí nemůžeme tvrdit, že předměty z tohoto souboru náležely přímo Karlu IV., jde o unikátní památku uměleckého řemesla z období vrcholného středověku vážící se bezprostředně k hradu Karlštejn.
Výstava se koná v Konírně Císařského paláce.