Pražské jaro nabídne desítky koncertů mezi 12. květnem a 3. červnem 2025. Jubilejní 80. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro chystá pro své příznivce skutečně výjimečný program.
K jednoznačným vrcholům Pražského jara 2025 budou patřit koncerty orchestrální řady festivalu. Poprvé ve své více než stotřicetileté historii vystoupí v České republice
Chicagský symfonický orchestr. Debut na Pražském jaru zažije Bostonský symfonický orchestr a
Göteborští symfonikové. A čekají nás velké návraty
Londýnského symfonického orchestru, tokijského
NHK Symphony Orchestra a
Vídeňských symfoniků, které na Pražském jaru povede jejich nový šéfdirigent
Petr Popelka. Diváci se mohou těšit na plejádu světových dirigentů:
Jaapa van Zwedena,
Andrise Nelsonse,
Santtu-Matiase Rouvaliho, sira
Antonia Pappana nebo
Fabia Luisiho, který se na festival vrátí po dlouhých pětatřiceti letech. V českém debutu se v beethovenovském programu představí
Kammerakademie Potsdam s dirigentem
Antonellem Manacordou, jenž na jaře 2024 dotočil s tímto orchestrem oceňovaný komplet Beethovenových symfonií.
Symbolické zahájení a zakončení festivalu
Zahájení 80. ročníku Pražského jara svěřil festival symbolicky do rukou
České filharmonie a jejího současného šéfdirigenta
Semjona Byčkova. „12. května 1946 Česká filharmonie poprvé v historii festivalu provedla se svým tehdejším šéfdirigentem Rafaelem Kubelíkem
Mou vlast. Počet uvedení tohoto díla tímto orchestrem na Pražském jaru se za osmdesát ročníků vyšplhal na neuvěřitelných šedesát šest provedení, samozřejmě včetně repríz. K těm památným se řadí nejen to první s Rafaelem Kubelíkem, ale i řada dalších vedených jinými skvělými šéfdirigenty České filharmonie – Karlem Ančerlem, Václavem Neumannem, Zdeňkem Mácalem či Jiřím Bělohlávkem – nebo vůbec první pražskojarní uvedení
Mé vlasti se zahraničním dirigentem, kterým byl v roce 1984 Lovro von Matačić. Svěřit zahájení 80. ročníku Pražského jara tomuto orchestru bylo jasnou volbou,“ říká ředitel festivalu Pavel Trojan.
Česká filharmonie ročník 2025 rovněž symbolicky uzavře, a to monumentální
Symfonií tisíců Gustava Mahlera na dvou koncertech 2. a 3. června. Dvě provedení
Osmé symfonie, zvané
Symfonie tisíců, na Pražském jaru nabídnou skutečně mimořádně působivé pěvecké obsazení, mezi jinými dvě vynikající mahlerovské pěvkyně
Sarah Wegener a
Jennifer Johnston. Mezi osmičkou pěvců figuruje i britská pěvecká tenorová hvězda
David Butt Philip, basista
David Leigh a chybět nebudou ani dva přední čeští pěvci, sopranistka
Kateřina Kněžíková a barytonista
Adam Plachetka.
Chicago Symphony Orchestra a Boston Symphony Orchestra
Pražské jaro 2025 ozdobí český debut Chicago Symphony Orchestra a historicky první festivalové vystoupení Boston Symphony Orchestra. V jejich čele stanou dirigenti Andris Nelsons a Jaap van Zweden.
Boston Symphony Orchestra bude 14. května 2025 řídit jeho současný šéfdirigent Andris Nelsons, který v Praze uvede v roce, kdy si připomeneme padesát let od úmrtí skladatele Dmitrije Šostakoviče, jeho Symfonii č. 11 a Houslový koncert č. 1 se sólistkou Baibou Skride. V této souvislosti zmiňme, že nahrávka kompletu Šostakovičových symfonií bostonských symfoniků právě s Andrisem Nelsonsem pro vydavatelství Deutsche Grammophon získala tři Ceny Grammy.
Chicago Symphony Orchestra vystoupí 20. května pod taktovkou Jaapa van Zwedena, který aktuálně završil své působení na postu šéfdirigenta Newyorských filharmoniků. Pod jeho taktovkou zazní Šestá symfonie Gustava Mahlera – dílo, v němž skladatel nejenže předpověděl osudové události z konce svého života, ale vtělil do něj i veškerou vášeň a rozporuplnost vztahu s Almou Mahler.
Zahraniční hvězdy na Pražském jaru
Jedním z poslání Pražského jara, je objevovat pro české publikum umělce, kteří jsou v zahraničí již plně etablovaní. Letos to je například pokračovatel slavné finské dirigentské školy
Santtu-Matias Rouvali, hudební ředitel Kammerakademie Potsdam
Antonello Manacorda nebo
Quatuor Ébène – jedno z nejlepších smyčcových kvartet světa.
K velkým objevům bude jistě patřit i letošní rezidenční umělkyně Pražského jara, houslistka a performerka
Patricia Kopatchinskaja, která patří k nejvyhledávanějším umělkyním dneška. Do Prahy přijede se svými dlouholetými uměleckými partnery – orchestrem
Camerata Bern a klavíristou
Joonasem Ahonenem, který byl dvanáct let členem Klangfora Wien. Na třech koncertech 16., 17. a 18. května umělkyně představí svůj mimořádný talent nejen jako houslistka v projektu
Time & Eternity (Čas a věčnost), ale také jako performerka v herecké rovině v roli Pierrota ve slavném a ve své době skandálním hudebně-dramatickém pásmu pro pěvce-recitátora a instrumentální soubor
Pierrot lunaire rakouského skladatele
Arnolda Schönberga. Poslední večer své rezidence věnuje hudbě českého skladatele
Luboše Fišera.
Pražské jaro letos nabídne sedm českých debutů a přes dvacet debutů festivalových. Poprvé se v České republice představí již zmiňovaný
Chicagský symfonický orchestr, orchestr
Kammerakademie Potsdam včetně svého šéfdirigenta
Antonella Manacordy, a dále finský dirigent
Santtu-Matias Rouvali,
Ensemble Correspondances a jeho umělecký lídr
Sebastien Daucé a pěvec
Dmitrij Ivančej. Z pražskojarních debutů jmenujme ještě jednou historicky první festivalový koncert
Bostonského symfonického orchestru a vystoupení
Quatuor Ébène, dále koncert
Estonského filharmonického komorního sboru s šéfdirigentem
Tõnu Kaljustem nebo účast rezidenčního souboru a rezidenčního skladatele Prague Offspring
Ensemble Modern a
sira George Benjamina.
Významná výročí
Program 80. ročníku Pražského jara připomene několik významných událostí roku 2025, především 50. výročí úmrtí skladatele
Dmitrije Šostakoviče, který festival několikrát navštívil, a 90. narozeniny estonského skladatele
Arvo Pärta, jehož hudbu přijede na festival prezentovat Estonský filharmonický komorní sbor, který za nahrávky Pärtovy hudby získal dvě ceny Grammy. Festival připomene 80 let od úmrtí maďarského skladatele
Bély Bartóka a 100 let od narození českého skladatele
Jindřicha Felda. Své čtyřicáté narozeniny na něm oslaví
Wihanovo kvarteto a mezi festivalové oslavence budou patřit i
Vídeňští a
Göteborští symfonikové, kteří si v roce 2025 připomenou 125 let a 120 let od svého založení.
Současná hudba
Ve dnech 30. a 31. května se v holešovickém
Centru současného umění DOX již po čtvrté uskuteční projekt věnovaný současné hudbě
Prague Offspring. Pro něj vzniká pět nových skladeb českých a slovenských autorů. Festival tentokrát oslovil
Haštala Hapku,
Jana Ryanta Dřízala,
Barboru Tomáškovou,
Pavla Šabackého a
Slavomíra Hořínku.
Dvě nová díla také tradičně vznikají pro Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro. Sólovou skladbu pro hoboj letos píše
Jan Klusák, pro violoncello
Pavel Zemek-Novák. Světovou premiéru budou mít na festivalu rovněž
Čtyři písničky o štěstí Jindřicha Felda v podání Lucie Kaňkové a Wihanova kvarteta. V české premiéře zazní v koncertním provedení opera Into the Little Hill rezidenčního skladatele Prague Offspring sira
George Benjamina, skladba
In the Forest japonského skladatele
Toshio Hosokawy v interpretaci Kammerakademie Potsdam a kompozice
Raphaëla Merlina Autoportrét ve třech barvách, kterou uvede v Praze jen tři měsíce po světové premiéře v Paříži Quatuor Ébène.
Stará hudba
Řada „early music“, jež se věnuje historicky poučené intepretaci, letos přinese hudbu od italského trecenta až po autentické provedení Mozartova
Requiem. Skladby nejvýznamnějšího italského skladatele 14. století
Francesca Landiniho, nevidomého varhaníka z Florencie, přijede na festival 17. května prezentovat v programu nazvaném
La dolce vista držitel Cambridge Early Music Prize, francouzský
Ensemble Sollazzo.
V českém debutu se na Pražském jaru uvede 26. května francouzský soubor
Ensemble Correspondances tvorbou
Jeana-Baptisty Lullyho, zakladatele francouzské opery typu
tragédie-lyrique a skladatele u dvora Ludvíka XIV. Jedním z vrcholů festivalu pak bude provedení slavného
Mozartova Requiem 24. května orchestrem
Concentus Musicus Wien pod taktovkou
Tomáše Netopila. Mozartova hudba zazní ve spojení s tvorbou českého klasicistního skladatele
Františka Xavera Richtera.
Pražské jaro pro náctileté
Po velkém úspěchu loňského prvního ročníku chystá Pražské jaro opět ve spolupráci s dramaturgyní
Klárou Boudalovou rodinný den Pražského jara s názvem
SpringTEEN. Projekt věnovaný dětem od útlého věku až po náctileté bude znovu hostit areál
Anežského kláštera Národní galerie Praha. Děti se budou moci aktivně zapojit nejen do hudebních a výtvarných ateliérů, ale i do koncertů včetně závěrečného
Velkého finále. Průvodci jim tentokráte budou herec a zpěvák
Jan Cina a vokální sexteto
Skety v čele se skladatelem
Petrem Wajsarem, který pro závěrečný galakoncert komponuje speciální skladbu se zapojením diváků. Projekt se oproti loňskému roku přesouvá z neděle na sobotu 31. května od 14 hodin.
Spolupráce s Národním divadlem
Pokračovat bude rovněž spolupráce s Operou Národního divadla v Praze, která se datuje
od samého zrodu festivalu a během osmdesáti let nabídla mnoho zajímavých titulů. Součástí Pražského jara 2025 bude 22. května premiéra nové inscenace opery
Její pastorkyňa Leoše Janáčka v režii
Calixta Bieita a v hudebním nastudování
Stefana Veselky, norského dirigenta s českými kořeny.
Historie Pražského jara
Píše se rok
1946 a v Praze se odehrává vůbec první ročník mezinárodního festivalu klasické hudby Pražské jaro. Jeho založení iniciuje světoznámý dirigent
Rafael Kubelík, záštitu poskytuje tehdejší československý prezident Dr. Edvard Beneš a zakládá tím tradici, která trvá dodnes. Již první dva ročníky festivalu jsou fenomenálním úspěchem. V roce 1946 je to právě Pražské jaro, kde Leonard Bernstein poprvé diriguje mimo americký kontinent. Na dlouhých 44 let zde naposledy v Československu vystupuje klavírista Rudolf Firkušný, o rok později přijíždí skladatel Dmitrij Šostakovič. Významným mezníkem se stává rok 1990 –
první svobodné Pražské jaro po sametové revoluci. Rafael Kubelík, Rudolf Firkušný a Leonard Bernstein plní svůj slib, že se na festival vrátí, až bude Československo opět demokratické. 45. ročník festivalu Pražské jaro se tak stal dějištěm unikátního setkání tří uměleckých osobností.
Logo Pražského jara
Již od prvního ročníku se festival prezentuje logem ve tvaru „f“ z dílny českého malíře, ilustrátora a typografa Františka Muziky. Logo je tak výrazné a na první pohled jednoznačně zařaditelné, že bylo v roce 2005 vybráno
mezi stovku ikon českého designu 20. století v rámci Czech 100 Design Icons. Nadčasovost loga potvrzuje i skutečnost, že je v nezměněné podobě užíváno dodnes.