7 věcí, které nevíte o… cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast

Roky končící čtyřkou mají v české hudbě podobný význam, jako osmičkové roky pro národ a stát. Až podivuhodně často vycházejí na výročí narození, úmrtí, či vytvoření stěžejních děl nejvýznamnějších českých skladatelů.

Národní festival Smetanova Litomyšl chystá v roce 2025 již 67. ročník. Litomyšl ožije hudbou 14. června až 6. července 2025.

Fenomenální dirigent a houslista Rafael Kubelík (29. června 1914, Býchory – 11. srpna 1996, Kastanienbaum, Švýcarsko) se proslavil jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů. Sedm let působil jako šéfdirigent České filharmonie a vidět ho můžete také v oscarovém snímku Jana Svěráka Kolja.

Spektakulární program nositele titulu Švédský národní orchestr z děl Smetany, Chopina a Bartóka v rukou charizmatického dirigenta Santtu-Matiase Rouvaliho a klavírního virtuosa Jana Lisieckého.

Rok české hudby 2024 pomalu končí. Oslavy vyvrcholí na začátku prosince Českým týdnem v New Yorku, ve slavné Carnegie Hall. Kteří čeští špičkoví umělci tu koncertovali? Kdo se řadí mezi ikony slavné koncertní síně a co chystá pro svá vystoupení Česká filharmonie? Vypravte se s Kudy z nudy do nejslavnějšího koncertního sálu na světě!

Národní hrdost a vlastenectví nejsou prázdná slova. Využijte 28. říjen a výročí vzniku samostatného československého státu k pěknému výletu a vydejte se s portálem Kudy z nudy navštívit stavby, které budoval „národ sobě“ a našim předkům byly tak drahé. Tradice pokračuje dodnes a zajímavé projekty provázely i nedávné 100. výročí vzniku republiky.

Pražské jaro nabídne desítky koncertů mezi 12. květnem a 3. červnem 2025. Jubilejní 80. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro chystá pro své příznivce skutečně výjimečný program.

Když časopis Gramophone označil světově uznávaného českého dirigenta Jakuba Hrůšu (* 23. července 1981, Brno) za jednoho z dirigentů s hvězdnou budoucností, nespletl se. Hrůša se od září 2025 stane novým hudebním ředitelem Královské opery / The Royal Opera House v londýnské Covent Garden. Na tomto postu bude již druhým Čechem, před ním operu v polovině 20. století tři roky řídil Rafael Kubelík.

Na severozápadním úpatí hory Velký Blaník se nachází výrazný skalní útvar zvaný Veřejová skála. Podle mnoha legend se právě v této skále nachází vstup do bájného podzemí hory, kde odpočívají blaničtí rytíři, kteří vyjedou ze skály na pomoc, až nám bude nejhůř.

Slovanský ostrov, často také nazývaný Žofín, je pravobřežní vltavský ostrov, který se táhne podél Masarykova nábřeží mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií. Ostrov se postupem času stal významným centrem společenského a kulturního života města.

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Řeka Labe pramení v Krkonoších, na místě zvaném Labská louka ve výšce 1384 m n. m. V Čechách je její tok dlouhý 358,3 km, než se však dostanou její vody do Severního moře, urazí celkem 1154 km.

Soutok Labe a Vltavy je významnou dominantou města Mělníka. Nejkrásnější pohled na něj je z terasy u mělnického zámku. Vrázova vyhlídka na soutok je oblíbeným místem setkání.

V 19. století postrádala Praha opravdu reprezentativní i kapacitou vyhovující prostory pro potřeby symfonického orchestru a pro umístění obrazárny. Proto vznikl záměr postavit budovu, která by tyto dvě potřeby uspokojila a zároveň by ilustrovala ekonomický i kulturní rozvoj českého národa.

Pramen Vltavy se nachází při jihovýchodním svahu Černé hory u hranic s Německem, nedaleko horské obce Kvilda na Šumavě. K samotnému prameni vede z Kvildy modře značená turistická stezka v délce cca 6 km.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Funkcionalistická budova Mánesu spojuje Masarykovo nábřeží se Slovanským ostrovem. Výstavní síň široké otevřené dramaturgie, zahrnuje výstavy význačných osobností českého i světového výtvarného umění, předních spolků a tvůrčích skupin, výstavy mladých umělců, tematické a retrospektivní výstavy.

Atrakce v podobě vláčku, který je určený především těm nejmenším, rozšířila nabídku volnočasových aktivit Slovanského ostrova. Děti i rodiče se mohou prostřednictvím funkčního modelu vláčku seznámit s významným historickým milníkem dějin železniční dopravy Prahy 1.

Obec Jabkenice nedaleko Mladé Boleslavi je pevně spojena s posledním desetiletím života a tvorby hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824-1884). V jabkenické myslivně v bezprostřední blízkosti rozsáhlé, dodnes zachované obory knížat Thurn-Taxisů, působil od r. 1875 Smetanův zeť Josef Schwarz.

Jiří Bělohlávek (24. února 1946, Praha – 31. května 2017, Praha) byl český dirigent a pedagog. Při jeho působení v čele České filharmonie v letech 2012 až 2017 orchestr zažil řadu mimořádných úspěchů. Pod jeho vedením Česká filharmonie vystupovala na pódiích nejprestižnějších světových koncertních sálů a znovu se stala vpravdě národním orchestrem, respektovaným doma i v zahraničí.

Cyklus symfonických básní Má vlast je jedním z vrcholných děl skladatele Bedřicha Smetany i české klasické hudby. Skládá se z šesti částí, které Smetana zkomponoval v letech 1874–1879. Má vlast se každoročně se hraje 12. května v den výročí Smetanovy smrti jako zahajovací koncert festivalu Pražské jaro.

Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov (* 30. listopadu 1952, Petrohrad, Sovětský svaz) zahájil své působení v čele nejvýznamnějšího českého symfonického orchestru koncerty v Praze, Londýně, New Yorku a Washingtonu u příležitosti 100. výročí vzniku Československa. V roce 2022 se v 62. ročníku prestižního mezinárodního žebříčku Musical America Awards stal Dirigentem roku.

Česká filharmonie se záhy po svém vzniku stala nejvýznamnějším českým symfonickým orchestrem. Značné renomé si na evropských scénách vybudovala již před první světovou válkou a díky své tradici a úspěchům se stala jedním ze symbolů české kultury.

Nejdelší česká řeka pramení na Šumavě pod Černou horou v nadmořské výšce 1 172 m. Od pramene k ústí Labe u Mělníka měří 430,2 km. Rovnoběžně s hranicemi s Rakouskem protéká Lenorou, přes Soumarský most a u Mrtvého Luhu se stéká se Studenou Vltavou.

Proč Bedřich Smetana zapomněl v cyklu symfonických básní Má vlast na Labe? Možná kvůli délce toku: zatímco Vltava se kroutí mezi šumavskými kopci více než sto kilometrů a hudební skladatel tu našel tisíce horských půvabných motivů, Labe – ačkoli pramení o více než 200 metrů výš – se s horami nijak nepáře a na svou cestu do podhůří potřebuje kilometrů zhruba dvacet.

Kdo nezná historii Terezína, bude na první pohled přesvědčený, že je to úhledné a milé městečko. Druhá světová válka ale do jeho tváře vyryla tragické a hluboké stopy, které nikdy beze stopy nezmizí. V rámci konečného řešení židovské otázky, jak nacisté eufemisticky nazývali program likvidace evropských Židů, se Terezín proměnil v ghetto pro židovské vězně. První transporty sem přijely 30. listopadu 1941.

Hora Blaník je legendární český vrch. V těžkých chvílích naší historie byl vždy symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa.

Smetana200 je otevřeným konceptem akcí všeho druhu s cílem připomenout výročí 200 let od narození Bedřicha Smetany v roce 2024. Posláním projektu je oslava české kultury a hudebnosti.

Česká hudební historie má jeden kouzelný detail: každý letopočet končící čtyřkou si připomínáme řadu výročí narození nebo úmrtí významných českých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Z této náhody se zrodila tradice Roků české hudby. Platí to i pro letopočet 2024: pojďte s Kudy z nudy důstojně slavit Rok české hudby 2024!

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

Když prý Bůh rozdával darem nadání k hudbě, šel si Antonín Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) ne dvakrát, ale nejspíš hned třikrát. Jeden z největších hudebních géniů lidských dějin složil jedenáct oper a přibližně 400 skladeb: symfonie a symfonické básně, vokální a vokálně-instrumentální díla, komorní a klavírní skladby, koncerty, sbory i písně. Bylo jich ještě mnohem víc, jenže Dvořák s nimi nebyl spokojen a všechny partitury zničil.

Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha) byl významný český hudební skladatel období romantismu. Když padne zmínka o koncertujícím dítěti a klavíru, kdekomu se vybaví W. A. Mozart. Jenže zůstaneme v Česku, přesněji řečeno v Litomyšli. Tady se téměř před dvěma sty lety narodil jiný nadaný chlapec, který už ve svých šesti letech udivoval zámecké panstvo hrou na klavír – Bedřich Smetana.

Josef Václav Myslbek (20. června 1848 Praha-Nové Město – 2. června 1922 Praha-Staré Město) je autorem nejslavnějšího pomníku – jezdecké sochy sv. Václava na Václavském nám. Myslbek je považován za zakladatele a klasika tradice českého sochařství.

Jaký bude rok 2022? Plný zajímavých výročí a oslav, akcí, výstav a festivalů, koncertů a novinek. Připomeňte si s portálem Kudy z nudy co se bude dít, měsíc po měsíci a namíchejte si vlastní koktejl zážitků!

V paláci Žofín na Slovanském ostrově se konají důležitá společenská setkání, kongresy, koncerty či plesy. Velký sál paláce Žofín pravidelně hostí největší osobnosti z ekonomického, politického a kulturního života od nás i ze zahraničí.

Bronzová socha Boženy Němcové pochází z dílny sochaře Karla Pokorného. Je usazena na žulovém soklu a umístěna od roku 1955 v parku na Slovanském ostrově. Znázorňuje českou spisovatelku jak kráčí proti větru.