Již 44. přednáškový cyklus chystá Jihomoravské muzeum ve Znojmě.
11. 1. 2024 – přednáškový sál DU
MgA. Jan E. Svatoš
TAJEMSTVÍ PŘEMYSLOVSKÝCH ARTEFAKTŮ
Ztracené. Ukradené. Zapomenuté. Slavný český král Přemysl II. Otakar po sobě zanechal několik pozoruhodných artefaktů i historických otazníků, z nichž je možné složit pestrý obraz doby jeho panování. V jedinečné diashow režiséra Jana E. Svatoše, autora oceňovaného historického dokumentu Až zařve lev, se dozvíte o zcela opomíjených, ale unikátních předmětech. Kam za druhé světové války zmizel slavný ceremoniální meč a co na něm bylo vyryto? Kdo před zničením zachránil unikátní hvězdný glóbus a proč za ním musíme až k řece Mosele? A proč se s Přemyslovým denárem nalezeným v křižáckém Akkonu nejspíše neplatilo… Zkrátka vše, co se do filmu nevešlo.
18. 1. 2024
Mgr. Dagmar Grossmannová, Ph.D. (Moravské zemské muzeum)
STŘÍBRNÝ POKLAD ZE STŘELIC
Období 13. století patří nejen na Moravě k velmi zajímavým, stále ne zcela objasněným obdobím, a to i z hlediska měny a peněz. Je to doba, kdy se na historicky krátký čas česká a moravská měna rozešla a každá země razila své vlastní peníze. Písemných pramenů máme pomálu, a tak jako významné a někdy zcela jedinečné prameny k dějinám peněz a jejich oběhu slouží velké mincovní nálezy. Ty poskytují důležité informace, současně však přinášejí i celou řadu nových otázek. Poklad ze Střelic (okr. Znojmo, Jihomoravský kraj) patří ke zcela výjimečným depotům. Objeven byl již v roce 1959, přesto dosud nebyl kompletně publikován. Díky svému složení patří k nejzajímavějším pokladům své doby. Datován je do přelomu 20. – 30. let 13. století a vedle 1 352 stříbrných mincí obsahuje šperky a jejich zlomky.
25. 1. 2024
Mgr. et Bc. Petr Eckl (Jihomoravské muzeum ve Znojmě, p. o.)
PŘÍBĚH HRDÉ POKORY
Přednáška připomene 140. výročí narození Alice Wienerové, roz. Trentinaglia-Telve (1883–1970), a poodkryje její mnohdy strastiplnou životní cestu. Wienerová patří k dárcům našeho muzea, bohužel nepříznivé okolnosti jejího života byly příčinou toho, že se do muzea dostal jen nepatrný zlomek v závěti odkázaných předmětů. Její životní příběh bude představen úplně poprvé a je výsledkem postupného zpracování její písemné pozůstalosti. Rovněž se podařilo propojit některé dosud neurčené předměty s pozůstalostí po Wienerové, čímž se soubor předmětů s ní spojených, především umělecké povahy, podstatně rozšířil.
1. 2. 2024
PhDr. Zdeněk Mareček, Ph.D. (FF MU Brno)
NĚMECKO-AMERICKÉ SPŘÍZNĚNÍ VOLBOU? DRUHÝ ŽIVOT CARLA POSTLA, ALE PŘEDEVŠÍM DRUHÝ ŽIVOT CHARLESE SEALSFIELDA
V roce 1839 začínají vycházet »Neue Land- und Seebilder: Die deutsch-amerikanischen Wahlverwandtschaften" (Nové obrázky života na pevnině a na moři), s podtitulem Druhý život Carla Postla. Přednáška představí tento druhý život Carla Postla v biografických komentářích, druhý život Charlese Sealsfielda pak ve výkladu jeho díla a literárněvědné recepce. Ačkoli v roce 1843–46 vyšlo Sealsfieldovo dílo v 18 svazcích a jeho věhlas byl nepopiratelný, netrval dlouho. Předbřeznová literatura se v období realismu velké pozornosti netěšila. Zajímavé jsou pokusy (většinou politicky motivované) o oživení zájmu o jeho dílo, které ovšem skutečnému širokému čtenářskému zájmu
o Sealsfieldovy texty prokázaly spíše medvědí službu.
8. 2. 2024
Mgr. Jiří Mačuda, Ph.D. (Jihomoravské muzeum ve Znojmě, p. o.)
ZA NEJKRÁSNĚJŠÍMI OBYČEJI Z JAMOLIC
Jamolice leží ve stínu zříceniny hradu Templštejna na samém severu současného okresu Znojmo. Přestože byly tradice místního lidu po celá staletí ovlivňovány sousedními obcemi ze severněji položeného Ivančicka, podržely si moravskokrumlovský ráz, který se však díky určité odlehlosti obce uchovával v archaičtějším pojetí než v sousedních vsích. Během přednášky si představíme jedinečné a nejkrásnější obyčeje, které se svou podstatou celému okolí i Moravskokrumlovsku vymykají: obřadní holení mužů o Popeleční středě, krojovanou obchůzku děvčátek se Smrtolkou, odjinud nedoložené jarní tradice proměnlivého data, zatahování brány o svatbě, vítání do „babského cechu“, pohřební bratrstvo tzv. „studených bratří“, ale také osobitý kroj, lidové písně a pověsti vyprávějící o pokladech a strašidelných přízracích z tajemných templštejnských ruin a ztracených sklepení.
15. 2. 2024
Bc. Štěpánka Grunová (FF MU Brno)
Poslední léta louckého kláštera a jeho rušení v dopisech Norberta Řehoře Korbera
Dne 29. července 1784 přijel do louckého kláštera císařský komisař, aby zdejším premonstrátům oznámil, že jejich klášter byl císařem Josefem II. právě zrušen. Obrovská duchovní, hospodářská i vzdělávací instituce s téměř stovkou řeholníků, desítkami vesnic a far a rozestavěným velkolepým areálem kláštera byla rozpuštěna. O osudech a prožitcích expremonstrátů mnohé nevíme. Existuje však unikátní pramen, korespondence bývalého klášterního knihovníka a profesora církevního práva, Norberta Korbera. Jaký byl jeho pohled na fungování klášterní komunity pár let před zrušením, vztahy mezi spolubratry, vzájemné názorové rozpory, sekularizaci kláštera i následná léta hledání nových příležitostí? Přednáška ukáže, jak prožíval epochu josefinismu řeholník, který sám sebe považoval spíše za osvícenského vzdělance.
22. 2. 2024
Mgr. Tereza Pavelková, Dis. (Jihomoravské muzeum ve Znojmě, p. o.)
VÝPRAVA NEJEN NA MOŘSKÉ DNO S PALEONTOLOGEM ANTONEM RZEHAKEM
V roce 2023 uplynulo 100 let od úmrtí brněnského polyhistora Antona Rzehaka (1855–1923), významného představitele brněnské vědy přelomu 19. a 20. století. Za připomenutí stojí především jeho významné paleontologické, geologické i archeologické objevy, například nález zubu masožravého dinosaura z bývalého lomu na Švédských šancích, jediného zubu dravého dinosaura nalezeného na našem území, nebo nález spodní čelisti neandrtálce z jeskyně Švédův stůl. Nesmazatelně se zapsal do historie výzkumů moravského terciéru a byl po něm pojmenován vůdčí druh mlže typické fauny tzv. rzehakiových vrstev, endemický mlž Rzehakia socialis. Přednáška nás provede po nejvýznamnějších lokalitách karpatské předhlubně a představí faunu, kterou Rzehak zkoumal.
29. 2. 2024
Mgr. et Bc. Petr Eckl a Mgr. David Rožnovský, Ph.D. (Jihomoravské muzeum ve Znojmě, p. o.)
Cornštejn: příběh knihy
V listopadu 2023 vyšla publikace Cornštejn: příběh hradu, jejímž cílem bylo zhodnotit a veřejnosti předložit výsledky nedávno provedených výzkumů. Kniha, která se pokouší poprvé v dějinách nahlédnout na Cornštejn a jeho výjimečné okolí komplexním způsobem, je společným výstupem pracovníků JMM ve Znojmě a Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Na přednášce představí „příběh“ knihy její autoři.
7. 3. 2024
Mgr. Filip Drybčák (Jihomoravské muzeum ve Znojmě, p. o.)
Masaryk ve Znojmě
Tomáš Garrigue Masaryk patří dodnes k nejuznávanějším a nejobdivovanějším českým státníkům. Jeho návštěvy v regionech se stávaly velkou společenskou událostí, a jsou tudíž zajímavým svědectvím své doby. Na pozadí první Masarykovy návštěvy Znojma, od níž v roce 2024 uplyne 100 let, bude v širším kontextu představen fenomén masarykovského mýtu v meziválečném Československu a jeho pozitivní i negativní reflexe v tehdejší společnosti, dobových zápisech, kronikách či novinách.
14. 3. 2024
Mgr. Alena Nejedlá, Ph.D. (Jihomoravské muzeum ve Znojmě, p. o.)
ARCHEOLOGIE A OBRAZOVÁ REKONSTRUKCE V POHŘEBNÍM RITU LENGYELSKÉ KULTURY
Přednáška nás přenese do období neolitu, do doby kultury s moravskou malovanou keramikou. Co vypovídají antropologické analýzy o tehdejších lidech, jaké rituály provázely jejich život, proč byly jejich pohřební praktiky tak výjimečné? Archeologové nacházejí pohřby pietní i brutální, v rondelech, v šachtách, se zvířaty. Tajemství pohřebního ritu osvětlí nové barevné rekonstrukce pohřbů, které byly vyhodnoceny na základě dlouhodobého výzkumu.
21. 3. 2024
Ing. Radomír Němec, Ph.D. (Jihomoravské muzeum ve Znojmě, p. o.)
PO STOPÁCH BOTANIKA PROF. OBORNYHO ANEB NÁVRAT V ČASE O 150 LET
Ze Znojma přes Kraví horu, Trauznické údolí, přes most a kolem řeky Dyje na pivo pod Obří hlavu, prohlédnout a pečlivě uložit nasbírané položky rostliny a pak Tremperkem domů. Tak mohla vypadat nedělní vycházka gymnaziálního profesora Obornyho. Na konci dubna to bude přesně 100 let od jeho úmrtí. Vedle toho, že učil na zdejší reálce (dnešní gymnázium) a byl členem městského zastupitelstva, se zapsal do povědomí evropské vědy jako botanik. Je autorem řady vědeckých publikací (např. Flóra Znojemska, Flóra Moravy a Slezska, Jestřábníky Moravy a Slezska) a srovnávacího herbáře uloženého ve zdejším muzeu. Obornyho herbář je ozdobou muzejních sbírek a svým rozsahem (dokládá více než 1200 druhů rostlin) je unikátním střípkem poznání regionu. Pojďme si připomenout tehdejší obraz krajiny, co v ní rostlo, co už dnes neuvidíme a co naopak nemohl vidět pan profesor.
28. 3. 2024
Vítězslav Vítek, Miloš Ludvík (soukromí badatelé)
TANKY NA DYJI 1945 – Přes Znojmo k Vltavě
Přednáška bude věnována zahájení Pražské operace na Znojemsku, posledním bojům tankového sboru Feldherrnhalle proti 6. gardové tankové armádě. Přinese zcela nové poznatky o posledním boji největšího německého tankového esa Kurta Knispela a podrobněji se zaměří na 27. gardovou tankovou brigádu, která vstoupila do Znojma mezi prvními. Součástí přednášky budou dobové fotografie a situační nákresy.