Víte, že Popeleční středa zahajuje křesťanům čtyřicetidenní půst?

Nejvýznamnější křesťanské svátky se v České republice pojí s množstvím lidových zvyků a tradic. Po masopustních rejích a zábavách přichází na řadu velikonoční půst a množství zvyků připomínajících blížící se konec zimy a příchod toužebně očekávaného jara.

Na dveřích velikonoční věnec, ve vázách proutky s rašícími lístky a na nich zavěšená zdobená vajíčka a na stole zajíci a beránci, tak vypadají před Velikonocemi české domácnosti. Víte ale, proč má každý den v pašijovém týdnu své jméno a proč je třeba pondělí Modré a čtvrtek Zelený?

Únor, to nejsou jen šedivé a studené dny mezi ledovým lednem a jarním březnem, ale také spousta lidových svátků – Hromnice, Valentýn, svatý Matěj a především masopustní veselí. Všechny se objevují také v lidových pranostikách: pojďte se s Kudy z nudy projít únorovou snůškou pořekadel, mouder a průpovídek.

O masopustních obchůzkách, maškarách, lidové zábavě a pochovávání basy už víme ledacos, ale postní období – tedy čtyřicet dní mezi masopustem a Velikonocemi – bývá naopak velkou neznámou. Přitom se do něj schovala spousta hezkých tradic, například vynášení zimy nebo Liščí neděle.

Přivítejte jaro s otevřenou náručí a vyberte si ze světa tradic a velikonočních rituálů ty, které vám zvednou náladu a udělají dobře na duši. Nabídka je neskutečně bohatá, protože příchod jara lidé oslavovali odnepaměti a tradice se tak slily do lehce nepřehledného kulturního koktejlu. Ovšem když se vám nebudou líbit domácí obyčeje, nezaškodí napodobit sousedy. Některé staré zvyky jsou totiž neodolatelné i dnes!

Přípravou na vyvrcholení a poslední dny masopustu je čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný Tučný čtvrtek. Ten den se měli lidí co nejvíc najíst a napít, aby nadcházející postní období až do Velikonoc přečkali v plné síle a zdraví. Podobně jako Popeleční středa je i Tučný čtvrtek pohyblivý svátek. V roce 2024 připadá Tučný čtvrtek na 8. února.

Od Tří králů až do Popeleční středy trvá období masopustu. K masopustu patří nejen průvody masek a bály, ale také skvělé jídlo. Ochutnejte křehké pečivo zvané boží milosti nebo masopustní koblihy. Připravte si je sami podle našich receptů. Milovníci tradic české kuchyně si rozhodně přijdou na své!

Je čas masopustu! Čas veselí a dobrého jídla, tancovaček a bláznivých maškar, čas magických lidových obřadů a starodávných pověr. Zkrátka čas tradic, které po staletí provázely životy našich předků a nepochybně si je užijí i naše děti, vnoučata a další generace. V časech se sice obyčeje mění, ale to nejlepší zůstává. A právě to máme na tradicích rádi!

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Tři krále neboli svátek Zjevení Páně slavíme každý rok 6. ledna. Končí vánoční období a ve většině domácnosti se odstrojuje vánoční stromeček. V Česku každý rok probíhá dobročinná Tříkrálová sbírka, kdy koledníci v kostýmech tři králů chodí od domu k domu a koledují i v ulicích. Vybrané peníze pak pomáhají těm, kteří potřebují naši pomoc.

O Velikonocích se spolu střetávají dva protiklady – přísný půst a velká hojnost. Půst se drží až do začátku Velikonoc, ovšem pak nastává pravý opak! Svátky jara se tradičně slaví desítkami různých pokrmů. Je zajímavé, že každý kraj má svá jídla a mnohdy se jedno od druhého výrazně liší. Dnes vám tak přinášíme výběr toho nejlepšího, co během jara a Velikonoc naše tradiční kuchyně nabízí.

Oficiální památky UNESCO mají různou podobu. Zatímco zámky a kostely se do kufru a batohu sbalit nedají, poklady lidových tradic ano – třeba pestré peruánské látky a mexická keramika, řecké perníky, turkmenské koberce, nahrávky byzantského chorálu či tónů irské harfy. Vesměs jde o chráněné kulturní dědictví lidstva. I Česko se má čím pochlubit: v seznamu je zapsán lidový tanec Slovácký verbuňk, Jízda králů, sokolnictví, loutkářství, masopustní obchůzky, modrotisk, foukané vánoční ozdoby a vorařství.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

Masopustní obchůzky a masky z Hlinecka byly na Seznam UNESCO zapsány v roce 2010. Na Hlinecku jsou doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století, v některých vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě (Hamry, Studnice, Vortová) do dnešních dnů.