Chrám Nejsvětější Trojice ve Fulneku

Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 2019 až 2020 se zmíněná křížová chodba s rajským dvorem stala jednou z nejvýznamnějších památek gotického umění moravskoslezského regionu. A zároveň je kostel z poloviny 18. století barokním uměleckým dílem s celistvou barokní výzdobou mimořádné umělecké úrovně, tedy místem, kde snoubení gotiky s barokem vytváří neopakovatelný genius loci, kde je gotický ambit propojen s barokním chrámem, takže návštěvník prochází uměleckými slohy a epochami z gotiky do baroka a zpět.

Křížová chodba s rajským dvorem, tzv. ambit, je přitom nejstarší dochovanou částí augustiniánského kláštera z konce 14. století, a to takřka v nezměněné podobě. Jde například o typické gotické okno s plaménkovou kružbou, žebrovou klenbu křížové chodby, zbytky nástěnných maleb z poloviny 15. století a také o původní bohatě zdobenou barokní skříň varhan. 

Klášter, v němž se usadili augustiniáni kanovníci z Roudnice nad Labem, založili na konci 14. století páni z Kravař. Barokní chrám stojí na místě původního středověkého kostela a jeho nejvýznamnější přestavby v polovině 18. století se ujal architekt olomouckého arcibiskupa Mikuláš Thalherr z Budína. Na malířské výzdobě se podíleli jedni z nejvýznamnějších malířů působících v českých zemích a na Moravě, například Josef Ignác Sadler je autorem monumentálních iluzivních nástěnných maleb a oltářních obrazů v bočních kaplích, jezuita a jeden z nejvýznamnějších českých malířů 18. století Ignác Viktorin Raab je autorem obrazů bočních oltářů. Během josefínských reforem byl klášter v roce 1784 zrušen. Dnes je areál kostela v péči kněží z kongregace pallotinů. 

Chrám je zapojen do projektu Otevřené chrámy.