Francouzský inženýr a paleontolog Joachim Barrande věnoval téměř pětačtyřicet let svého života studiu českých silurských skal a zkamenělin ve středních Čechách, tím proslavil Čechy a také Skryje.
V údolí řeky Berounky
kolem Skryjí a Týřovic vystupují na zemský povrch
vrstvy nejstaršího útvaru prvohor,
kambria. Zachovalo se zde velké množství
zkamenělin tehdy žijících živočichů, z nichž nejznámějšími se stali
trilobiti.
Joachim Barrande se narodil 11. srpna 1799 v jihofrancouzském městečku Saugues. Několik let pak projektoval a stavěl mosty (např. most přes řeku Loiru, který stojí dodnes). V roce 1826 byl povolán ke dvoru, kde učil matematiku a přírodní vědy Jindřicha hraběte z Chambordu, vnuka francouzského krále Karla X. Po červencové revoluci v roce 1830 doprovázel Barrande Jindřicha do Anglie, Skotska a nakonec roku 1831 do Čech, kde s ním sídlil nejprve na zámku Buštěhrad a poté na Pražském hradě. Hrabě Kašpar ze Šternberka požádal Joachima Barranda, aby posoudil možnost stavby koněspřežné železniční trati k uhelným pánvím u Radnic a Plzně. Během průzkumu trasy narazil Barrande u obcí Skryje a Týřovice na břidlice plné prvohorních zkamenělin, zejména trilobitů. Naučil se česky, sestavil skupinu poučených dělníků a sběračů, které posílal na vybraná místa těžit zkameněliny.
Barrande intenzivně opakovaně procestoval střední Čechy a mapoval území, které v prvohorách pokrývalo mělké moře. Zvláštní pozornost věnoval okolí Prahy směrem na jih a západ – až k Berounu, Rakovníku a Příbrami. Zároveň podnikal cesty po evropských nalezištích, aby mohl jednotlivé vrstvy českého siluru porovnat. Vznikla poměrně rozsáhlá sbírka, která byla umístěna v budově staré školy ve Skryjích.
Barrande byl starý mládenec, jeho první hospodyní v Praze byla matka českého spisovatele Jana Nerudy. Barrande sice zůstal celý život Francouzem, ale nikdy nezapomněl na místa, která mu vydala nálezy, jež mu získaly světový věhlas.