Funerální stezka je ojedinělou trasou, které nemůže nabídnout žádné jiné město v Evropě. Pokud se vydáte na fyzicky vskutku nenáročnou trasu, vězte, že vás čeká jedinečný zážitek.
Na
Funerální stezce městem
Brnem navštívíte místo posledního odpočinku
pátera Středy – jednoho z obránců Brna z dob třicetileté války,
druhou největší kostnici v Evropě (po pařížských katakombách) ukrytou pod děkanským
kostelem sv. Jakuba, a postavíte se tváří v tvář mumifikovaným
tělům kapucínských mnichů či zhlédnete rakev s tělem známého
špilberského vězně barona Trencka.
Moravská metropole nabídne ještě více,
spojí vaše kroky s hrdou historií města, které
nebylo nikdy dobyto a pokud budete mít skutečné štěstí, odnesete si z této výpravy i dárek nejcennější –
brněnskou skleněnku. Tu totiž vydává v brněnské poledne (tedy každý den v 11 hodin)
hodinový stroj na náměstí Svobody.
Pět zastavení stezky
Stezka začíná u jezuitského
kostela Nanebevzetí Panny Marie v Jezuitské ulici. Právě s touto stavbou je spojena osobnost pátera Středy, který na jaře roku 1645, když k
Brnu přitáhla
švédská armáda, neváhal zorganizovat ze zdatných studentů ozbrojené posádky a na půdě koleje i kostela vytvořil
zázemí pro odhodlané obránce. Jeho
mumifikované ostatky jsou k vidění v prosklené rakvi v kryptě kostela.
Druhým zastavením je náhrobek
maršála Louise Raduita de Souches v
kostele sv. Jakuba. Velitel úspěšné obrany proti Švédům je považován za jednoho z
nejschopnějších vojevůdců třicetileté války. Náhrobek s bronzovou sochou stojí za hlavním oltářem. V kostele sv. Jakuba však ještě zůstaňte, čeká vás tu další zajímavost, a to
rozsáhlá kostnice, kde se skrývá
přes 50 tisíc kosterních pozůstatků. Jsou zde pochovány oběti středověkých morových a cholerových ran, válečných událostí z doby třicetileté války a švédského obléhání.
Čtvrtou zastávkou na trase je
hodinový stroj, který má připomínat
kus slavné historie města – když Brno obléhali roku 1645 Švédové, rozhodl se generál Torstenson, že pokud n
eprovalí městské hradby přesně do doby,
než odbije poledne, odtáhne po vyčerpávajícím čtyřměsíčním obléhání od Brna pryč. Brňané se vše dozvěděli a
odbili poledne o hodinu dřív, švédské vojsko ustoupilo a od té doby se v moravské metropoli
zvoní poledne v 11 hodin.
Posledním zastavením je
kapucínská hrobka v
kostele Nalezení sv. Kříže. Krypta sloužila jako
pohřebiště řeholníků, šlechty a dobrodinců řádu. Nejslavnějším "obyvatelem" kapucínské hrobky je
nezkrotný válečník baron Trenck, který byl ke konci života vězněn na
Špilberku a k jeho skonu se váže řada pověstí.