V klidné městské části Praha – Řepy je oblíbenou turistickou kuriozitou místní hřbitůvek, kde na věky odpočívá „starej lotr mexickej“ aneb polepšený lupič, Václav Babinský. Jinak se hřbitov proslavil i natáčením filmu Kytice.
Řepský hřitov je rozdělen na tři části. Největší z nich je
klasický, neustále se rozrůstající hřbitov, vedle je pak velmi pěkně a symetricky uspořádaný
hřbitov řádových sester z blízkého kláštera milosrdných sester u
sv. Karla Boromejského. V této části hřbitova se natáčela část
Kytice (Svatební košile). Ve třetí, nejodlehlejší části se nachází
hrob Václava Babinského. Náhrobek ve staré části hřbitova je tvořen kamenem s vytesaným textem Poslední léta svého života
prožil jako zahradník právě
v blízkém klášteře. K místu se dostanete projitím skrz nový hřbitov. Poblíž hrobu je starý strom a torzo zřejmě býv. náhrobku.
Zločin a trest Václava Babinského
Na rozdíl od tradovaných legend nebyl život
zloděje, podvodníka a také
odsouzeného vraha příliš romantický. Smyšlené příběhy o nejslavnějším českém loupežníkovi však žily vlastním životem a přežívají dodnes. Potuloval se hlavně v severních Čechách a
rozhodně nebyl žádným "Jánošíkem" –
bral bohatým i chudým, přepadával statky na samotách a pocestné. Kolem roku 1830 dal dohromady menší bandu, jejíž
členkou byla i jeho milenka Apolena Hoffmanová. Sám Babinský se přitom držel v pozadí a používal zfalšované doklady.
Babinský byl původně
obžalován z 12 zločinů, v šesti případech však byl pro nedostatek důkazů zproštěn viny. Začátkem prosince
1840 byl odsouzen k 20 letům těžkého žaláře a v červnu následujícího roku nastoupil do brněnské
věznice Špilberk. Na Špilberku se z něj stal
zbožný a pokorný vězeň. Ať už byla tato proměna upřímná či vykalkulovaná, vynesla Babinskému přízeň vedení věznice. Po čase se stal dokonce
ošetřovatelem nemocných a získal řadu výhod.
„Starej lotr mexickej“ v Řepích
Po zrušení věznice na Špilberku byl v roce
1855 převezen do tehdejších
Kartouz (dnešní Valdice). V roce 1861 byl propuštěn a starého muže se ujaly řádové sestry, které sloužily v kartouzské věznici a
ubytovaly ho v blízkosti kláštera v Řepích u Prahy. Jedna část kláštera sloužila jako ženské vězení a Babinský zde pracoval až do své smrti jako
zahradník.
První sešitové vydání jeho "skutků" s názvem
Babinský, vůdce loupežníků v českých zemích vyšlo v Hradci Králové v roce 1862 – rok po jeho propuštění z Kartouz. S realitou však měly tyto knihy jen pramálo společného. Naopak
skutečný základ má jinak zcela smyšlená
kramářská píseň Na kopečku v Africe. "Starej lotr mexickej" byl totiž během výkonu trestu
poslán na Madagaskar, kde zdejší
král slovenského původu Móric Beňovský stavěl královskou pokladnici a s jejím zabezpečením potřeboval poradit od nějaké „
zlodějské kapacity“. Václav Babinský
zemřel 1. srpna 1879 a pohřben byl na hřbitově trestankyň v Řepích, kam mu dodnes lidé nosí květiny a zapalují svíčky.