Jeskyni tvoří dva vzájemně spojené mohutné dómy s přilehlými chodbami. Jeskyně byla pro veřejnost otevřena už v roce 1910. Hlavní dóm je s rozměry 95x44x20 metrů největší veřejnosti zpřístupněnou podzemní prostorou v Moravském krasu.
Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. O jejím objevu se vypráví pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.
Asi 300 metrů před spojením krasových kaňonů Suchý a Pustý žleb u Skalního mlýna se v pravém údolním svahu Suchého žlebu otevírá 8 metrů vysoký vchod do Kateřinské jeskyně. Jde o výtokovou jeskyni řeky Punkvy, která v geologické minulosti odtékala z propasti Macocha dosud neznámými chodbami k jihozápadu a Kateřinskou jeskyní vytékala do Suchého žlebu.
Dnes poskytuje návštěvníkům vzrušující zážitek nejen prohlídka neobvyklé krápníkové výzdoby, ale především fascinující doklady rozsáhlého řícení stropů podzemních dutin, které v minulosti vedlo ke vzniku nejrozlehlejších dómů v Moravském krasu. Další částí jeskyně je nová Kateřinská jeskyně objevená roku 1909.
Nejstarší jeskynní kresby na území ČR
V Hlavním dómu Kateřinské jeskyně se nachází vůbec
nejstarší kresba na našem území. Jde o
"černé čáry" na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Za využití radiouhlíkové metody C14 vědci zjistili, že pravěké malby jsou
staré 7000 – 6200 let. Nejstaří malbou je právě ta "z Mozku". Barvivo obrazce bylo vyrobeno z popela, tedy ze spáleného dřeva.
Další archeologické nálezy jsou také zajímavé – dvě
archeologické sondy prozkoumaly
sedimenty v Ledové a Bezejmenné chodbě v blízkosti kreseb starých přibližně 6 200 let. V sedimentech Ledové chodby byly nalezeny kosti pleistocenních obratlovců, převážně
medvěda jeskynního.
Tajná penězokazecká dílna
Během archeologického průzkumu v roce 2022 byly prozkoumány vrstvy v Bezejmenné chodbě, které přinesly nečekané objevy. Nalezeny byly pravěké a středověké keramické střepy. Pravěké náleží do starší doby bronzové a jsou mladší, než datované jeskynní kresby z neolitu. Mnohem větší překvapení však přinesl nález
velkého množství polotovarů mincí, takzvané "
střížky", které
nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Hojně se vyskytl také odpad plechů po výrobě. Tento nález dokládá skutečnost, že v prostorách Kateřinské jeskyně byla ve středověku, buď
na konci 14. nebo v průběhu 15. století,
tajná penězokazecká dílna. Nález v jeskyni tohoto typu je první na Moravě a druhý v ČR. Jeskynní penězokazecká dílna byla u nás známa pouze v
Koněpruských jeskyních v
Českém krasu. Nutno poznamenat, že penězokazectví bylo ve středověku stejně závažné jako hrdelní zločiny a pachatelé byli odsouzeni k brutálnímu mučení a trestu smrti.
Průzkum jeskyně 2023: Záhadné historické destičky s postavami
Při letním archeologickém průzkum Kateřinské jeskyně vědci objevili zajímavé nálezy. V takzvané Bezejmenné chodbě byly nalezeny
nástroje – štípaná industrie z rohovce. Jejich stáří se nyní bude zkoumat. V téže chodbě se také našly
dva úlomky z břidlice s plastickou rytinou postav. V sondách Ledové chodby byly nalezeny další kosti pleistocenních zvířat, převážně medvědů. V Bezejmenné chodbě se našla stejně jako loni pravěká a středověká keramika