ÚvodAktualityKateřinská jeskyně vydala další tajemství: ulitu plže starou až 12 tisíc let!

Zobrazit mapu

Zobrazit vzdálenost

Příroda

Kateřinská jeskyně vydala další tajemství: ulitu plže starou až 12 tisíc let!

17. října 2024

jeskyně plži kresba objev archeologický výzkum Kateřinská jeskyně chodba Moravský kras dílna kosmická sonda medvěd mozek fyzika Akademie věd České republiky Česko

Epigrafické a archeologické výzkumy ve staré Kateřinské jeskyni v Moravském krasu běží od roku 2017 a přinesly mimo jiné objev nejstarších kreseb na stěnách jeskyně v ČR, jejichž stáří je až 7200 let. Na jaře se podařilo datovat další dvě neolitické kresby v zadní části Ledové chodby a k dnešnímu dni je tak známo celkem 15 pravěkých kresebných objektů rozmístěných na různých místech Kateřinské jeskyně. Třetím rokem také pokračoval archeologický výzkum uvnitř jeskyně, nedaleko pravěkých kreseb. Významným objevem se staly tři ozdoby – ulity plže zubovce dunajského.

Uložit

Navštívit

4,5 z 5 (4x hodnoceno)

1 nejméně / 5 nejvíce

Popularita článku: 54 %

</> Embedovat

Epigrafické a archeologické výzkumy ve staré Kateřinské jeskyni v Moravském krasu pokračovaly i letos. Výzkumy od roku 2017 přinesly objev nejstarších kreseb na stěnách jeskyně v ČR a celkem 15 pravěkých kresebných objektů rozmístěných na různých místech jeskyně. Abstraktní obrazce z čar a teček, takzvanou epigrafiku, vytvořili podle odborníků z radiouhlíkové laboratoře Ústavu jaderné fyziky a Archeologického ústavu Akademie věd ČR lidé před 7200 lety.

V letech 2022 s 2023 dělali výzkumníci sondáže v Ledové a bezejmenné chodbě. Právě bezejmenná chodba ukrývala v sedimentech pozůstatky penězokazecké dílny, pravěkou štípanou industrii, fragmenty pravěké a středověké keramiky, a úlomky záhadné břidlicové destičky s basreliéfem připomínajícím procesí dvanácti chetitských bohů. Při dvoutýdenním výzkumu v srpnu 2024 byly sondy na třech místech. Opět v chodbě bezejmenné, dále u útvaru Mozek a ve výklenku za Netopýřím jezírkem. V bezejmenné chodbě byly nalezeny další střížky z penězokazecké dílny, štípaná industrie a pravěké a středověké keramické střepy. Hlavním nálezem se ale letos staly pravěké ozdoby.

Pravěký přívěsek a kosti jeskynních medvědů

Významným letošním objevem byly tři ozdoby – ulity plže zubovce dunajského s vybroušeným otvorem, které dle archeologů zapadají do období pozdního paleolitu až středního neolitu, tedy do rozmezí před 12 až 6 tisíci lety. Nález by tak mohl korespondovat nejen s dřívějšími nálezy v portálu jeskyně, ale také s dříve nalezenými pravěkým kresbami. V sondách u útvaru Mozek se v sedimentech nacházely kosti pleistocenních zvířat, převážně jeskynních medvědů. V sondě za Netopýřím jezírkem výzkumníci při povrchu nalezli několik novověkých střepů a hlouběji další kosti pleistocenních zvířat.

Kateřinská jeskyně

Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. O jejím objevu se vypráví pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů projde okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatříte například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. Celkem 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.

Příroda

CHKO Moravský kras – nejrozsáhlejší krasové území v České republice

Moravský kras severně od Brna patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž pět je přístupných veřejnosti. Dominantou střední části Moravského krasu je Rudické propadání, kde pod zem mizí vody Jedovnického potoka.

Sklepy, chodby, jeskyně: objevte podzemní království Jižní Moravy

Jižní Morava je neuvěřitelně bohatá nejen krásou své krajiny a množstvím vinohradů nad zemí, ale také přírodními zajímavostmi a vinnými sklípky pod povrchem země. V rozlehlém kraji objevíte nádherné krasové jeskyně, historické městské podzemní chodby i zručně vyhloubené vinařské sklepy a sklípky. Kde tato podzemní království hledat vám poradí Kudy z nudy.

Graffiti v Česku: od jeskynních kreseb přes středověké vandaly až po současný street art

Graffiti je staré jako náš svět. Vážně: do široké rodiny pouličního umění či street artu totiž patří jak pravěké jeskynní malby, tak současné sprejerství. Mezi ně se ale schovala spousta dalších úžasně zajímavých dílek. Pojďte je prozkoumat s Kudy z nudy!

Kateřinská jeskyně vydává svědectví o pravěkých kresbách, penězokazcích a dávných božstvech

Kateřinská jeskyně v Moravském krasu, která v březnu otevřela po zimní pauze, se stává mimořádně významnou archeologickou lokalitou. Díky odborníkům z laboratoře pro radiouhlíkové datování Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR se podařilo datovat další tři pravěké abstraktní kresby nalezené před časem se ve staré Kateřinské jeskyni. To ale zdaleka není všechno – poslední objevy připravily vědcům překvapení: podařilo se najít rytinu připomínající chetitské bohy anebo více než dostatek důkazů o tom, že Kateřinská jeskyně sloužila ve středověku jako tajná dílna na padělání peněz.

Příroda

Kateřinská jeskyně – nejrozlehlejší dómy v Moravském krasu

Jeskyni tvoří dva vzájemně spojené mohutné dómy s přilehlými chodbami. Jeskyně byla pro veřejnost otevřena už v roce 1910. Hlavní dóm je s rozměry 95x44x20 metrů největší veřejnosti zpřístupněnou podzemní prostorou v Moravském krasu.

#světovéČesko a pravěká umělecká galerie v Kateřinské jeskyni a další jeskynní rekordy

O francouzské jeskyni Lascaux se mluví jako o Sixtinské kapli prehistorie: její stěny jsou přehlídkou pravěkých maleb a rytin. Podobnou uměleckou galerii máme i v Česku, a to v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu. Nejstarší kresbě u nás je asi sedm tisíc let.

Jeskynní malba v Kateřinské jeskyni – nejstarší kresba v České republice

V Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu se nachází vůbec nejstarší kresba na našem území. Jde o "černé čáry" na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Vědci se domnívají, že čarami byl kámen patrně umělecky dotvořen před 7 000 lety coby kultovní místo v době kamenné.