Sídlo vysokých státních představitelů tvoří bezesporu nepřehlédnutelnou dominantu letenského panoramatu a je považováno za jednu z výrazných staveb pražské vilové architektury.
Pro stavbu vily si
Karel Kramář, český poslanec, vybral pozemek na baště sv. Máří Magdalény. Za slib, že budova bude jednopatrová a bude tvořit esteticky vhodný doplněk k
Pražskému hradu, zde získal od pražské obce parcelu. Budova s celkovou
rozlohou 700 m2 měla celkem
56 místností. Vedle soukromých ložnic a pracoven zde bylo několik jídelen, salonů, hal, hostinských pokojů a kulečníkový sál. Přestože z architektonického hlediska je vila obtížně zařaditelná, neboť
novobarokní sloh doplňují typické
secesní prvky, je považována za jednu z výrazných staveb pražské vilové architektury.
Zvláštní pozornost věnovali majitelé vnitřní výzdobě. Za pečlivého dohledu Kramářovy manželky
Naděždy Nikolajevny zde vznikaly
ojedinělé interiéry. Její ruský původ a estetické cítění, které často prosazovala na úkor doporučení renomovaných umělců, vtiskly vile neopakovatelný ráz. Dekorace
ruskými, či spíše
byzantskými motivy zároveň vypovídaly o Kramářově politickém cítění, ve kterém důležitou roli hrála
všeslovanská idea a s ní spojená
orientace na carské Rusko.
V roce 1938, po smrti bezdětných manželů, přešel objekt do vlastnictví Společnosti Dr. Karla Kramáře, která vilu pronajala
Národní galerii. V letech 1994 – 1998 prošla vila
zásadní rekonstrukcí obytných prostor a od roku 1998 slouží jako
rezidence předsedy vlády České republiky.