Lázeňský areál Bílina je komplexem budov, rekreačních zařízení a vycházkových tras. Bílina je proslulá díky Bílinské kyselce a ještě proslulejší byly její léčebné lázně s přírodní minerální vodou.
O minerálních vodách v
Bílině se zmiňuje už v první polovině
16. století kronikář Václav Hájek z Libočan, ale až v roce 1712 byly zdejší prameny vyčištěny a přivítaly první hosty. O rozšíření povědomí o lázních se zasloužil
geolog, balneolog a lékař Franz Ambroz Reuss, který potvrdil účinnost bílinské minerálky. Za nájemce Georga Schwaba se ve 2. polovině 18. století začala zdejší voda stáčet do hliněných džbánků a zalévat voskem a rozvážet po okolí, později byla distribuována v lahvích.
Lékaři už tehdy doporučovali
Bílinskou kyselku při nemocech dýchacích cest, při záduše, při počátečním stadiu onemocnění tuberkulózou plic, při nemocích ledvin a
močových cest, zejména při výskytu kamenů i písku, také při revmatismu a v neposlední řadě při
poruchách nervového systému, jako při hysterii a hypochondrii. Bílinské lázně se v 19. století dále rozrůstaly a navštívila je řada význačných osobností. V letech 1810 – 1813 zavítal do Bíliny J. W. Goethe, v roce 1812
Ludwig van Beethoven.
Rekreační areál Bílinská kyselka v blízkosti moderní stáčírny nejlepšího evropského alkalického léčivého pramene Bílinské kyselky, nabízí možnosti sportovního vyžití, výletů, občersvení a zajímavých technických památek.