Připomeňte si básníka, dramatika i politika J. W. Goethe
Prvorozený a jediný
syn císařského rady
z Frankfurtu nad Mohanem a později
dvorní rada a ministr státní správy Sasko-výmarského vévodství je jednou z mnoha osobností, které se narodily v roce končícím devítkou:
28. srpna 2024 uplyne 275 let od Goethova narození.
Pojďte se s
portálem Kudy z nudy podívat do míst, která měl rád. Zastavíme se ve všech
západočeských lázeňských městech, nahlédneme do štol pod přibližně sto tisíc let starou
sopkou nebo do míst, kde vznikly p
rvní části Elegie z
Mariánských Lázní. Nebude chybět ani prohlídka expozice věnovaná životu J.W. Goethe a jeho lásce k Ulrice.
Tři roky v Karlových Varech
Vedle Výmaru a Říma považoval Goethe za
nejkrásnější město světa Karlovy Vary. Navštívil je třináctkrát a strávil tu téměř tři roky svého života.
Goethova stezka vám připomene básníkovu oblíbenou vycházkovou trasu, určitě si všimnete i jeho busty a pamětních desek v místech, kde bydlel, například na
domech Bílý zajíc, Mozart nebo
U Tří mouřenínů.
Lázeňské pobyty se neobešly bez vycházek do okolí: přes
zámeček Doubí často s přáteli zamířil ke
Svatošským skalám, do dnešního
Grandhotelu Pupp chodíval na plesy, koncerty a další společenské akce. V
Karlových Varech také začalo jeho velké dobrodružství: v roce
1786 odtud
tajně odjel do Itálie. Výlet, který se protáhl skoro na dva roky, popsal v rozsáhlém autobiografickém díle Italská cesta.
Goethova vyhlídka a strašidla
K nejhezčím místům v
Karlových Varech patří
Goethova vyhlídka, pseudogotická výletní restaurace s vyhlídkovou věží na
Výšině věčného života asi 1,5 km východně od centra města. Dlouho byla zavřená a chátrala, výhled si opět můžete vychutnat od května 2019.
Vyhlídka bývá otevřená zdarma o víkendech, a když se od ní vydáte směrem na
Tři kříže, objevíte také
Stezku strašidel. Zhruba tříkilometrový okruh lemují pohádkové výjevy s lesními bytostmi usazenými na zemi i na stromech.
Goethe, Ulrika a múza v Mariánských Lázních
Také v
Mariánských Lázních pobýval Goethe opakovaně, a to v letech 1820–1823. Nejmladší z proslulého trojúhelníku
západočeských lázeňských měst se v té době ještě rozvíjelo, ostatně status lázeňského místa mají Mariánské Lázně až od roku 1818. Goetha nadchlo, že může být svědkem toho, jak v nehostinné krajině vzniká elegantní a svěží městečko – a protože patřil k celebritám své doby, jeho přítomnost sem přilákala další návštěvníky.
V Mariánkách mu to nikdy nezapomněli a váženého hosta dodnes připomíná
pomník a
Městské muzeum. Najdete ho v
domě U Zlatého hroznu, kde se básník ubytoval naposledy, a muzejní expozice samozřejmě pamatuje i na pozdní platonický vztah s
Ulrikou von Levetzow, který tu stárnoucí muž prožil v roce 1823. Když od mladé šlechtičny dostal košem, odjel a víckrát se už do Čech nevrátil. Až v lázeňském parku objevíte
sousoší Goethe a múza, nejásejte: socha dívky prý neznázorňuje Ulriku, ale věčnou inspirátorku všech básníků.
Goethe na sopce
Jednou ze zálib slavného lázeňského hosta byly nerosty a minerály; v
Karlových Varech je zkoumal na
vrchu Tří křížů, geologickému průzkumu podrobil
i Březovou, Vysokou, Lesov nebo
zříceninu hradu Andělská hora. Jeho pozornosti nemohla ujít
Komorní hůrka, nevýrazný kopeček kousek od
Chebu a
Františkových Lázní: Goetha připomíná reliéf jeho hlavy, který neznámý umělec vytesal na jednu ze skalek.
Že jde o
jednu z nejmladších vyhaslých sopek střední Evropy se tehdy ještě nevědělo, ale Goethe leccos tušil: zapojil se do sporu o jejím původu a navrhoval, aby vrch z výzkumných důvodů prokopali. Že jde skutečně o sopku se zjistilo až po Goethově smrti: štolu nechal do úbočí kopce prorazit
Kašpar hrabě Šternberk, znalec hornictví a vlastník uhelných dolů v letech 1834–1837.
Goethe a Františkovy Lázně
Goethe se cítil dobře i ve
Františkových Lázních a rád se sem vracel. Líbilo se mu rodinné prostředí, kdy se všichni scházeli u společné tabule a později při korzu u pramene.
Své ženě psal, že tady musí být daleko společenštější než v Karlových Varech, a dodal, že jde o jedno z
nejkrásnějších míst v srdci Evropy. Goethovo jméno dnes nese
tradiční lázeňský hotel v samém centru města přímo na lázeňské promenádě.
Nejšťastnější den v jeho životě
Goethe také pravidelně navštěvoval
Loket; okouzlil ho zdejší
starobylý hrad a na terase hotelu Bílý kůň ve společnosti paní von Levetzow a jejích dcer včetně Ulriky oslavil
74. narozeniny.
Ten den pak označil za jeden z nejšťastnějších ve svém životě.
Hotel Bílý kůň na hlavním náměstí funguje dodnes, básníka připomíná
pamětní deska a
pomník kousek od kaple sv. Anny.
Hádka v Horním Slavkově
Region
Západočeských lázní si Goethe zamiloval, ale ne všude se jeho návštěvy obešly bez potíží. Například v
Horním Slavkově se nezapsala do dějin jeho
prohlídka cínových dolů, ale
roztržka v hostinci U Červeného vola.
Hostinský mu prý za oběd naúčtoval tak vysokou částku, že rozlícený Goethe si na něj stěžoval až u krajského hejtmana.
Výlet do Jáchymova a Krušných hor
Viděno dnešníma očima byl Goethe
workoholik a puntičkář: ve svém domě ve Výmaru měl pracovnu hodně daleko od skřípajícího schodiště a naopak blízko k ložnici. Řídil se pořekadlem „ranní ptáče dál doskáče“,
vstával už ve čtyři hodiny ráno a do práce se pouštěl bez snídaně, aby toho stihnul co nejvíc. Nezahálel ani na cestách, kdy si psal
velmi podrobné deníky. Díky tomu přesně víme kdy a kam jel, co dělal cestou, s kým hovořil a jaké přírodní zajímavosti a památky cestou viděl.
Bohužel o výletu do dolů a hutí v
Jáchymově v roce
1785 příliš informací nemáme; víme jen to, že
sfáral do dolu Svornost. Můžeme se ale domnívat, že jako
milovník Čech a německý vlastenec by Goethe měl velkou radost z letošní novinky, společného česko-německého zápisu
Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří na
Seznam světového dědictví UNESCO, ke kterému došlo 6. 7. 2019.
Poslední Goetheho dny v Čechách na hradě Hartenberg
Na
hradu Hartenberg strávil Goethe roku 1823
posledních pár dní v Čechách. Právě v této době vznikla také jeho slavná
Elegie, v které se promítá básníkovo rozpoložení z posledních dní, kdy byla jejími rodiči odmítnuta nabídka sňatku s mladičkou
Ulrikou, zdravotní problémy a nadcházející podzim. Bozi mu „
otevřeli skříňku Pandořinu a rvou ho pryč svému zmaru.“ Přesto stihl
procházku po panství s hrabětem J. K. Auerspergem a oběd s hormistry Mayerem z
Oloví a Lößlem ze
Sokolova.
V neděli
7. září 1823 opustil básník, tajný rada a osvícenec J.W. Goethe nejen
Hartenberg, ale i
české země a již nikdy se sem nevrátil.