Den boje za svobodu a demokracii: připomeňte si místa spojená se 17. listopadem

Václavské náměstí – místo slavných dějinných událostí

V každém městě najdete místo, kde se lidé spontánně scházejí při demonstracích a neformálních akcích. Pro Prahu je to Václavské náměstí, nikoli náhodou považované za jeden ze symbolů české státnosti. Ostatně pod jezdeckým pomníkem svatého Václava byla v říjnu 1918 vyhlášena Československá republika, Češi tu demonstrovali proti nacistické okupaci i proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. Dne 17. listopadu 1989 se zde konala povolená demonstrace k 50. výročí uzavření českých vysokých škol. Po jejím oficiálním ukončení se velká část demonstrantů vydala na pochod do centra, aby projevila nesouhlas s komunistickým režimem. Na Václavském náměstí v roce 1989 vystoupil Václav Havel, Alexander Dubček, Marta Kubišová nebo Karel Gott a Karel Kryl. A všichni revoluční davy oslovovali ze slavného balkonu, který patřil k budově nakladatelství Melantrich, dnes v ní sídlí Marks and Spencer (Václavské náměstí č. 793/36). Na státní svátek 17. 11. 2024 bude horní část Václavského náměstí opět žít Koncertem pro budoucnost. Program nabitý hudbou a projevy osobností veřejného života bude jedním z vrcholů Festivalu svobody 2024.
 

Albertov – místo, kde začal studentský pochod Prahou

Studentská manifestace, která vyšla 17. listopadu 1989 z univerzitního areálu na Albertově, měla původně připomenout jen nucené uzavření vysokých škol za druhé světové války. Šlo o úředně povolenou akci, která ale místo do centra města měla mířit na Vyšehrad a poté na Karlovo náměstí. K tomu nakonec nedošlo a z nevinné akce se stala demonstrace volající po svobodě a změně politického ovzduší v zemi. Účastníci pochodu zamířili na nábřeží Vltavy a pak podél řeky na Národní třídu. Jinam jít nemohli, další trasy stihla Státní bezpečnost zatarasit.
 

Národní třída – vzpomínka na brutální zásah VB

Proč se o revoluci mluví jako o sametové? Protože se obešla bez násilí a nikdo během státního převratu nezemřel. Jedinou výjimkou byl zásah na Národní třídě večer 17. listopadu, kde na bezbranné studenty čekal pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti s dalšími policejními složkami. Brutální zásah, bití a zatýkání demonstrujících se pro celou společnost staly pověstnou poslední kapkou, která o měsíc a půl později vyústila v mnohokrát požadovaný „konec vlády jedné strany“. Počátek sametové revoluce tu dnes připomíná pamětní deska na Kaňkově domě. Právě na Národní třídě se každoročně koná akce s názvem Korzo Národní. Program se zde ponese ve znamení pouličních výstav, světelných instalací a audiovizuálních projekcí. Nebude chybět Anton VB, vzdělávací tramvaj a Obývák Václava Havla. Organizátoři slibují pestrý kulturní program včetně divadelních představení a debat. Na místě se zastaví i satirický průvod masek s alegorickými vozy a živou hudbou Sametové posvícení.
 

Letenská pláň – místo velkých listopadových demonstrací

Sametová revoluce měla několik klíčových momentů: ve středu 22. listopadu poprvé po dvaceti letech mohla Marta Kubišová veřejně zazpívat píseň Modlitba pro Martu. Následující den se k demonstraci na Václavském náměstí přidalo několik tisíc dělníků z vysočanských továren. Zároveň však počet manifestujících přesáhl tři sta tisíc a Václavské náměstí začalo být sametové revoluci malé. V sobotu 25. listopadu se demonstrace přesunuly na Letenskou pláň a už první den se při nich sešlo přibližně milion lidí. Setkání pokračovala i v následujících dnech a týdnech.
 

17. listopad 1989 v mobilní aplikaci

Poznejte vyjímečný den naší historie moderním, zajímavým a autentickým způsobem. Vydejte se do Prahy s oblíbenou geolokační mobilní aplikací Geofun, která nabízí spoustu zábavy, v tomto případě ale i poučení. Je obecně známé, že nejlepším způsobem, jak Geofun poznat, je na vlastní kůži jej vyzkoušet. Jakým způsobem postupovat? Po bezplatném stažení aplikace (pro mobilní telefony s operačními systémy Android a iOS) naleznete úkol nazvaný Sametová Praha a ten si do aplikace nahrajete. Poté je nutné přijít na Národní třídu k památníku 17.11.1989. A tam? To už zažijete sami. Je možné jen zmínit, že uvidíte autentická videa, fotografie a mnoho dalšího.
 

Cinkající klíče najdete v Jihlavě

Na levém břehu řeky Jihlavy poblíž aquaparku byl 17. listopadu 2015 odhalen památník událostí 17. listopadu 1989. Památník má podobu klíčů s přívěskem se symbolem srdce. Netradiční socha symbolizuje vítězství lidí, kteří touží po svobodě a demokracii. Tehdejší zvonění klíči představitelům odcházejícího režimu se zdálo být sochařům výmluvným motivem pro tuto sochu. Dvoumetrový artefakt z lipnické žuly v podobě svazku klíčů jako symbolu listopadové revoluce pracuje i s další symbolikou – přívěskem v podobě lipového listu, v němž je vyryto „havlovské“ srdíčko.
 

Pomníky známých osobností spojené s pádem komunismu

Tragické události – sebeupálení studenta Jana Palacha v lednu roku 1969, kterým vyjádřil svůj protest nejen proti vojenské okupaci v srpnu 1968, ale také proti postupující apatii a neschopnosti bránit demokratické hodnoty, se staly symbolem doby. Na tragédii tehdy reagoval celý svět. Palachovi je věnováno několik pomníků, ten nejznámější se nachází na místě, kde k tragédii došlo, před Národním muzeem. Studenta Palacha připomíná bronzová pamětní deska vsazená do dlažby na nádvoří Karolina na Ovocném trhu – najdete ji přesně v místech, kde v roce 1969 stála rakev s jeho ostatky. Velmi zvláštní je památník Dům syna a Dům matky na Alšově nábřeží. Dům syna má světlou barvu a stojí blíže k Vltavě, má znázorňovat samotného Jana Palacha. Dům matky je tmavší, jakoby zrezlý a odkazuje k Palachově zoufalé matce.

Mnoho míst je také spojeno s Václavem Havlem, prvním prezidentem po pádu komunismu. Památník tvořený lípou prorůstající kulatým stolem obklopeným dvěma křesly, to je Havlova lavička na Maltézském náměstí. Havlovu lavičku v Hradci Králové naleznete před královéhradeckou městskou knihovnou. Hradec se tak stal šestým městem ve světě, které si takto připomíná osobnost a především Havlovy demokratické ideály. Místo, které Václav Havel miloval je Hrádeček u Trutnova, kam jezdil na svou chalupu. Legendární místo se stalo kulturním centrem odpůrců režimu, kteří se tam setkávali pod dohledem tajné policie.
 

Disidentská stezka v Malé Úpě

Na konci srpna 2018 se v Horní Malé Úpě otevřela turistům Disidentská stezka, která byla vymyšlena jako připomenutí 40 let od setkávání českých a polských disidentů v Krkonoších a ukázka toho, že za svobodu se vždy muselo bojovat. Jedním z míst je například chalupa disidentky Dády Fajtlové, kde se disidenti scházeli, nebo celnice, kde Václav Havel s tehdejším ministrem zahraničí Jiřím Dientsbierem po pádu režimu odemkli česko-polskou hranici. Stezka je dělaná nikoliv formou prostého textu, ale lidé, kteří se po ní vydají, si prohlédnou komiks se známými tvářemi - Václavem a Olgou Havlovými, Martou Kubišovou, Jiřím Dientsbierem, Sašou Vondrou či tvářemi polských disidentů.
 

Lennonova zeď na Kampě – místo protestních myšlenek

Lennonova zeď na Kampě je zvláštním místem – leží ukrytá mezi zahradami, ambasádami, Čertovkou a malebnými náměstíčky. Je to nevelký pestrobarevný kus zdi, pokrytou silnou vrstvou graffiti s barvitou historií. Zeď bývala místem, kde lidé vyjadřovali své názory a protesty proti komunistickému režimu. Po vraždě Johna Lennona (1980) vznikl na Kampě zpěvákův fiktivní hrob. Lidé začali na přilehlou zeď malovat symboly, připomínající život a především tvorbu slavného umělce. K uměle vytvořenému pietnímu místu začaly proudit davy lidí, kteří zde pokládali květiny či zapalovali svíčky. Na zdi vznikala graffiti výzdoba a byly zde umisťovány také texty písní The Beatles. Komunistický režim v tom ale viděl nežádoucí rebelii, a proto byly texty vyjadřující touhu po svobodě mnohokrát zabíleny, lidé je ale obratem na zeď opět dopsali. Úplně bílá byla naposledy v roce 2014, na jaře 2019 byla v rámci akce Meet Art přemalována tak, aby připomínala 30. výročí od sametové revoluce. Hlavním motivem na zdi byl John Lennon a vedle něj se procházející Václav Havel.

Sametová revoluce 1989 krok za krokem