Připomeňte si místa spojená se 17. listopadem
Václavské náměstí – místo slavných dějinných událostí
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/6e1237dd-ad60-4ace-a0ed-55448d2df1b1/vaclavske-namesti-shutterstock-345406133.jpg.aspx&width=300&height=200)
V každém městě najdete místo, kde se lidé spontánně scházejí při
demonstracích a neformálních akcích. Pro
Prahu je to
Václavské náměstí, nikoli náhodou považované za jeden ze symbolů české státnosti. Ostatně pod
jezdeckým pomníkem svatého Václava byla v říjnu
1918 vyhlášena Československá republika, Češi tu demonstrovali proti nacistické okupaci i proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. Dne
17. listopadu 1989 se zde konala
povolená demonstrace k 50. výročí uzavření českých vysokých škol. Po jejím oficiálním ukončení se velká část demonstrantů vydala na pochod do centra, aby projevila nesouhlas s komunistickým režimem. Na
Václavském náměstí v roce
1989 vystoupil Václav Havel, Alexander Dubček, Marta Kubišová nebo Karel Gott a Karel Kryl. A všichni revoluční davy oslovovali ze slavného balkonu, který patřil k budově nakladatelství Melantrich, dnes v ní sídlí Marks and Spencer (
Václavské náměstí č. 793/36).
Na státní svátek 17. 11. 2022 bude horní část Václavského náměstí opět žít
Koncertem pro budoucnost. Program nabitý
hudbou a projevy osobností veřejného života bude jedním z vrcholů Festivalu svobody 2022.
Albertov – místo, kde začal studentský pochod Prahou
![albertov](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/deddb86a-0954-44a5-81c2-daa35976a80d/albertov-shutterstock-1702597924.jpg.aspx&width=300&height=200)
Studentská manifestace, která vyšla 17. listopadu 1989 z
univerzitního areálu na Albertově, měla původně připomenout jen nucené uzavření vysokých škol za druhé světové války. Šlo o úředně povolenou akci, která ale místo do centra města měla mířit na
Vyšehrad a poté na
Karlovo náměstí. K tomu nakonec nedošlo a
z nevinné akce se stala demonstrace volající po svobodě a změně politického ovzduší v zemi. Účastníci pochodu zamířili na
nábřeží Vltavy a pak podél řeky na
Národní třídu. Jinam jít nemohli, další trasy stihla Státní bezpečnost zatarasit.
Národní třída – vzpomínka na brutální zásah VB
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/eeee7c16-7ee6-40a0-9b97-886616fea922/17--listopad-narodni.jpg.aspx&width=300&height=200)
Proč se o revoluci mluví jako o
sametové? Protože se
obešla bez násilí a nikdo během státního převratu nezemřel. Jedinou výjimkou byl
zásah na Národní třídě večer 17. listopadu, kde na bezbranné studenty čekal pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti s dalšími policejními složkami.
Brutální zásah, bití a zatýkání demonstrujících se pro celou společnost staly pověstnou poslední kapkou, která o měsíc a půl později vyústila v mnohokrát požadovaný „konec vlády jedné strany“. Počátek sametové revoluce dnes na Národní třídě připomíná
pamětní deska na Kaňkově domě.
Právě na
Národní třídě se každoročně koná akce s názvem
Korzo Národní. Program se zde ponese ve znamení
pouličních výstav, světelných instalací a
audiovizuálních projekcí. Organizátoři zároveň slibují pestrý kulturní program včetně
divadelních představení a debat. Na místě se zastaví i
satirický průvod masek s alegorickými vozy a živou hudbou
Sametové posvícení.
Letenská pláň – místo velkých listopadových demonstrací
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/b91049b5-47ae-40e1-b8d2-b9eec09b64d4/161-praha-stalin-letna.jpg.aspx&width=300&height=205)
Sametová revoluce měla několik klíčových momentů: ve
středu 22. listopadu poprvé po dvaceti letech mohla Marta Kubišová veřejně zazpívat píseň
Modlitba pro Martu. Následující den se k demonstraci na
Václavském náměstí přidalo
několik tisíc dělníků z vysočanských továren. Zároveň však počet manifestujících přesáhl tři sta tisíc a
Václavské náměstí začalo být sametové revoluci malé. V
sobotu 25. listopadu se demonstrace přesunuly na
Letenskou pláň a už první den se při nich sešlo přibližně milion lidí. Setkání pokračovala i v následujících dnech a týdnech.
17. listopad 1989 v mobilní aplikaci
![geofun](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/19498a84-751c-4bb7-986a-24a30a985bb4/geofun.JPG.aspx&width=300&height=200)
Poznejte vyjímečný den naší
historie moderním, zajímavým a
autentickým způsobem. Vydejte se do
Prahy s oblíbenou
geolokační mobilní aplikací Geofun, která nabízí spoustu zábavy, v tomto případě ale i poučení. Je obecně známé, že nejlepším způsobem, jak Geofun poznat, je na vlastní kůži jej vyzkoušet. Jakým způsobem postupovat? Po bezplatném stažení aplikace (pro mobilní telefony s operačními systémy Android a iOS) naleznete
úkol nazvaný Sametová Praha a ten si do aplikace nahrajete. Poté je nutné
přijít na Národní třídu k památníku 17.11.1989. A tam? To už zažijete sami. Je možné jen zmínit, že uvidíte autentická videa, fotografie a mnoho dalšího.
Cinkající klíče najdete v Jihlavě
![klíče v Jihlavě](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/1ae26040-e1ad-41db-94c5-934500350aa0/klice-v-jihlave.jpg.aspx&width=300&height=200)
Na levém břehu řeky Jihlavy poblíž aquaparku byl 17. listopadu 2015 odhalen
památník událostí 17. listopadu 1989. Památník má podobu klíčů s přívěskem se symbolem srdce. Netradiční socha symbolizuje vítězství lidí, kteří touží po svobodě a demokracii. Tehdejší
zvonění klíči představitelům odcházejícího režimu se zdálo být sochařům výmluvným motivem pro tuto sochu.
Dvoumetrový artefakt
z lipnické žuly v podobě
svazku klíčů jako symbolu listopadové revoluce pracuje i s další symbolikou – přívěskem v podobě
lipového listu, v němž je vyryto
„havlovské“ srdíčko.
Pomníky známých osobností spojené s pádem komunismu
![pomník Palach](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/cf73dda3-42ea-4672-a26b-f77489db8c90/palach-shutterstock-1704837823.jpg.aspx&width=300&height=200)
Tragické události –
sebeupálení studenta Jana Palacha v lednu roku
1969, kterým vyjádřil svůj protest nejen proti vojenské okupaci v srpnu 1968, ale také proti postupující apatii a neschopnosti bránit demokratické hodnoty, se staly symbolem doby. Na tragédii tehdy reagoval celý svět. Palachovi je věnováno
několik pomníků, ten nejznámější se nachází na
místě, kde k tragédii došlo, před Národním muzeem. Studenta Palacha připomíná
bronzová pamětní deska vsazená do dlažby na nádvoří Karolina na Ovocném trhu – najdete ji přesně v místech, kde v roce 1969 stála rakev s jeho ostatky. Velmi zvláštní je památník
Dům syna a Dům matky na Alšově nábřeží. Dům syna má světlou barvu a stojí blíže k
Vltavě, má znázorňovat samotného Jana Palacha. Dům matky je tmavší, jakoby zrezlý a odkazuje k Palachově zoufalé matce.
![Václav Havel](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/ca8ead2c-0105-47f1-a186-76e973777e7d/havel.jpg.aspx&width=302&height=200)
Mnoho míst je také spojeno s
Václavem Havlem, prvním prezidentem po pádu komunismu. Památník tvořený lípou prorůstající kulatým stolem obklopeným dvěma křesly, to je
Havlova lavička na Maltézském náměstí.
Havlovu lavičku v Hradci Králové naleznete před královéhradeckou městskou knihovnou.
Hradec se tak stal šestým městem ve světě, které si takto připomíná osobnost a především Havlovy demokratické ideály. Místo, které Václav Havel miloval je
Hrádeček u Trutnova, kam jezdil na svou
chalupu. Legendární místo se stalo kulturním
centrem odpůrců režimu, kteří se tam setkávali pod dohledem tajné policie.
Disidentská stezka v Malé Úpě
![malá úpa](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/287eb99b-6de4-47f5-b42f-f78ed082edd2/Disidentska-stezka-v-Male-Upe.jpg.aspx&width=300&height=200)
Na konci srpna 2018 se v
Horní Malé Úpě otevřela turistům
Disidentská stezka, která byla vymyšlena jako připomenutí
40 let od setkávání českých a polských disidentů v
Krkonoších a ukázka toho, že za svobodu se vždy muselo bojovat. Jedním z míst je například chalupa disidentky Dády Fajtlové, kde se disidenti scházeli, nebo
celnice, kde Václav Havel s tehdejším ministrem zahraničí Jiřím Dientsbierem po pádu režimu odemkli česko-polskou hranici. Stezka je dělaná nikoliv formou prostého textu, ale lidé, kteří se po ní vydají, si prohlédnou
komiks se známými tvářemi - Václavem a Olgou Havlovými, Martou Kubišovou, Jiřím Dientsbierem, Sašou Vondrou či tvářemi polských disidentů.
Lennonova zeď na Kampě – místo protestních myšlenek
Lennonova zeď na
Kampě je zvláštním místem – leží ukrytá mezi zahradami, ambasádami,
Čertovkou a malebnými náměstíčky. Je to nevelký pestrobarevný kus zdi, pokrytou silnou vrstvou graffiti
s barvitou historií.
Zeď bývala místem, kde lidé vyjadřovali své
názory a protesty proti komunistickému režimu. Po vraždě Johna Lennona (1980) vznikl na
Kampě zpěvákův
fiktivní hrob. Lidé začali na přilehlou zeď malovat symboly, připomínající život a především tvorbu slavného umělce. K uměle vytvořenému pietnímu místu začaly proudit davy lidí, kteří zde pokládali květiny či zapalovali svíčky. Na zdi
vznikala graffiti výzdoba a byly zde umisťovány také
texty písní The Beatles. Komunistický režim v tom ale viděl nežádoucí rebelii, a proto byly texty vyjadřující touhu po svobodě mnohokrát
zabíleny, lidé je ale obratem na zeď opět dopsali. Úplně bílá byla naposledy v roce 2014, na jaře 2019 byla v rámci akce
Meet Art
přemalována tak, aby připomínala 30. výročí od sametové revoluce. Hlavním motivem na zdi byl
John Lennon a vedle něj se
procházející Václav Havel.