O litovelské věži se říká, že je se svými 73 metry nejvyšší na Moravě. Samozřejmě se tím myslí na řece Moravě. Přímo pod radniční věží totiž protéká rameno Moravy, zvané Nečíz. Před radnicí se ještě na chvilku zvědavcům ukáže, pak tajně proteče pod náměstím, a k vidění je až v parku.
Vstup do věže ale nehledejte na radnici. Věž je samostatná a vstup do ní je ze Šerhovní uličky za radnicí. První část ve věži vede po starých kamenných schodech, tedy až do výšky 2. patra radnice. Schody jsou vlastně "přilepeny" na věž. Ve věži samotné (do 2. patra) jsou "kanceláře". V přízemí je zařízení pro místní rozhlas, v 1. patře sklad a v nejvyšším patře "salonek" pana starosty. Dále pokračují dřevěné schody už v samotné věži.
Původně středem schodiště vedly táhla od hodin, dnes už tam nejsou. Staré hodiny tam sice jsou, nejsou však funkční, zdobí jedno z odpočívadel. Přesný čas dnes určuje satelit. Ale skleněné ciferníky hodin a ručičky, tak ty tedy funkční jsou. Ale prosíme, nesahat! Pak se může stát, že ručky ukazují úplně jiný čas než je skutečnost.
Komůrku u ochozu kdysi obýval ponocný. Býval to člověk hudebně vzdělaný, k jeho povinnostem patřila i výuka na různé hudební nástroje. Jeho hlavním posláním však bylo uhlídat město před požáry a před napadnutím vojáků. A pokud už požár vznikl, vyvěsil v tu stranu červený prapor, v noci lampu a troubil na poplach. Komůrka hlásného je návštěvníkům věže přístupná.
Ze samotného ochozu je v případě dobrého počasí skvělý výhled do širokého okolí. Za slunečných dnů se z věže můžete kochat krásným výhledem na Praděd, Litovelské Pomoraví, zámek Úsov či Svatý Kopeček u Olomouce. A nevyjde-li počasí, Litovel je vidět vždycky.