Národní přírodní rezervace Velký močál je chráněna státem již od roku 1969. Je součástí rozsáhlého Rolavského vrchoviště severovýchodně od obce Přebuz. Rozkládá se na ploše více než 50 ha v nadmořské výšce 910 – 930 m n. m.
Je to jedno z
největších rašelinných území západních
Krušných hor. Rozkládá se na katastrálním území obce Rolava, necelé 4 km severovýchodně od obce
Přebuz. Samotné rašeliniště je učebnicovou ukázkou horského rozvodnicového vrchoviště. Má nepravidelný tvar s
největší mocností rašeliny 670 cm, průměrná mocnost činní 216 cm.
Četné vodní tůňky jsou rozesety zvláště v severozápadním cípu a v centrální části rezervace. Močál má
tvar oválu s delší osou ve směru západ-východ a sklonem k východu. Sycen je srážkovou a spodní vodou, tvoří v podstatě vypouklou, mírně svažitou čočku. Charakter zavodnění nebo spíše
výška hladiny se během roku značně mění, někdy je neprostupný, v letních měsících je vody méně.
Krušné hory jsou jediným pohořím u nás, kde není velkoplošně chráněné území ani do něj žádné nezasahuje. Tento stav není dán nekvalitním přírodním zázemím, neboť zde najdeme
neosídlenou horskou krajinu, klimaxové smrčiny, rašeliniště, horské louky, prameniště, řadu vzácných živočichů a o
vzácných rostlinách nemluvě. Naopak, kvality potvrzuje spousta maloplošně chráněných území, z nichž je velké množství zaměřených na ochranu vrchovišť. Chráněny jsou zde především
rozsáhlé porosty kleče a
borovice bahenní, ale také
vlochyně (borůvka bažinná), přeslička říční, klikva bahenní (žoravina), ostřice bažinná,
suchopýr pochvatý,
masožravá tučnice obecná a
rosnatka okrouhlolistá a vyskytují se bříza zakrslá a vrba borůvkovitá.
Kolem rezervace vede
silnička mezi bývalými obcemi Rolava a Jelení. Za druhé světové války zde Němci nedaleko otevřeli cínové doly a třídírnu a pracovali zde
převážně zajatci. Proto tu najdete poblíž i
zbytky zajateckého tábora. V okolí je také několik hrobů zajatců zastřelených na útěku.