Dechberoucí turistické oblasti: 50 známých i neznámých míst Krušných hor, která musíte navštívit alespoň jednou za život

Téměř sto hektarů Perninského rašeliniště na konci minulého století silně poškodilo nešetrné frézování, někde až do sedmimetrové hloubky. Skončilo v roce 2000. Poté začal pozemky spravovat podnik Lesy ČR. Ten nyní nejpoškozenější plochu obnovuje.

Součást parku tvoří přírodní prostředí svahů údolí a údolní niva řeky Chomutovky, jádrem jsou přírodní rezervace Novodomské rašeliniště, dále přírodní rezervace Buky nad Kameničkou a přírodní památka Krásná Lípa.

V Krušných horách naleznou turisté mnoho přístřešků a odpočinkových míst, které je ochrání před nepříznivým počasím. Jedná se například o herberky, turistické přístřešky, bivaky, útulny a další místa vhodná k noclehu například ve stanu. Přehledu těchto míst se věnuje speciální web.

Vůbec ta největší propadlina po důlní činnosti u nás se nalézá v blízkosti zaniklé báňské osady Bludná, která byla v 16. až 18. století významným centrem dolování cínových a železných rud v Krušných horách. Poblíž propadliny se dnes nachází krásné přírodní občerstvení U Červené jámy.

Krušné hory nabízejí mnoho přírodních krás, zajímavých letních i zimních turistických cílů a památek. Vznikly kadomským vrásněním koncem starohor a počátkem prvohor. Pohoří se táhne v délce 130 km od Plesné až k Tisé na Děčínsku, nejvyšší horou je Klínovec (1 244 m n. m).

Zajímavé a vzácné skalní útvary Sfingy najdete jihovýchodně od obce Měděnec. Sfingy jsou chráněny jako přírodní památka od roku 1983, zaujímají rozlohu 0,6 ha a nachází se v nadmořské výšce 800 metrů nad mořem.

Boží Dar v Krušných horách je nejvýše položeným městem střední Evropy. Je známý vánoční Ježíškovou poštou a mají tu i Ježíškovu cestu se dvěma okruhy. Populárně naučná stezka v nadmořské výšce 1 028 metrů je určená především pro děti. Celý okruh měří 12,9 km, zkrácený 5,6 km.

Procházkou po naučné stezce Baltenský příkop od Božího Daru po Horní Blatnou poznáte alespoň částečně historii téměř zapomenuté technické památky. Stezka Blatenského vodního příkopu je zaměřená na ekologii, historii, hornictví, lesnictví a původní technické využití plavebního kanálu.

Na nejvyšší hoře Krušných hor Klínovci (1244 m n.m.) leží 80 m vysoká dominanta radiotelekomunikační věže a rozhledna. Rozhledna zde stála už v 19. století, od 80let však byla ve velmi špatném stavu. Rozhledně hrozil dokonce zánik, ale od roku 2013 je znovu nádherná kamenná stavba přístupná.

Obec Chaloupky v Krušných horách nedaleko městečka Přebuz byla v 50. letech 20. století postupně vysídlena. Dnes jsou patrné jen pozůstatky základů některých domů nebo náhonu k pile.

Bývalý důl Mauritius, ve kterém se těžila ruda s přestávkami po celá čtyři století od roku 1545 do roku 1944, najdete nad Hřebečnou. Jedná se o nejslavnější cínový důl Krušných hor.

Na dohled od Klínovce, a přece zcela mimo zájem naprosté většiny turistů, se nachází krušnohorská tisícovka (1091 m n.m.) – bezesporu nejkrásnější a nejdivočejší vrchol celé centrální části pohoří – Meluzína.

Rolava je zaniklá obec v Krušných horách, která se nacházela přibližně 1,5 km severně od Přebuzi na Karlovarsku.

Komáří hůrka je nejvyšším bodem Nakléřovské vrchoviny. Kromě horní stanice lanové dráhy a Horského hotelu Komáří vížka se zde nachází mnoho pozůstatků dobývání cínu – je zde jáma Ditrich, býv. Důl Glatz, Velká pinka a nedaleko se nachází kaple sv. Wolfganga.

U Boleboře nedaleko Jirkova se nachází přírodní vyhlídka Kočičí skála s výhledem na Krušné hory.

Zdejší více než pětisethektarová národní přírodní rezervace vznikla v roce 1967. Jedná se o nejrozsáhlejší komplex rašelinišť v Krušných horách a nachází se u obcí Hora Svatého Šebestiána a Kalek v nadmořské výšce 810–830 metrů.

Jezítko Krušnohorské oko se nachází nedaleko obce Hora Svatého Šebestiána.

Lom se nachází mezi Rotavou a Jindřichovicemi. Dříve to byl největší kamenolom v Krušných horách.

Rotavské varhany, někdejší stěna kamenolomu, která skutečně připomíná hudební nástroj je zároveň chráněná přírodní památkou a symbolem města Rotava.

V okolí městečka Přebuz v Krušných horách na Karlovarsku najdete v lesích ukryté pozůstatky cínových dolů a zpracovatelských závodů z druhé světové války. Jde o volně přístupné opuštěné areály.

Naučná stezka vás provede po hlavních krupských těžebních revírech v lesním terénu nad Krupkou. Projít si můžete dva okruhy – kratší v délce 4,5 km vhodný pro rodiny s dětmi nebo delší okruh v délce 10 km. Výchozím bodem je nové informační centrum v Husitské ulici.

Vydejte se na stezku do nitra Krušnohorských rašelinišť, která začala vznikat před 15 tisíci lety v době ledové. Rašeliniště v Krušných horách jsou jednou z nejpostiženějších lokalit na našem území.

Před více jak 9 000 lety vznikla na hřebeni střední části Krušných hor rozsáhlá rašeliniště, která byla po staletí silně poškozována těžbou rašeliny, odvodňováním a dnes jsou ohroženým biotopem.

Chráněná lokalita Božídarská rašeliniště je opět otevřena turistům, zájemci se přes ně mohou projít díky naučné stezce. Navíc naučná stezka je přístupná i pro vozíčkáře a maminky s kočárky.

Přírodní památka Přebuzské vřesoviště se nachází nedaleko obce Přebuz a bývalé obce Rolava v Krušných Horách. Vřesoviště vzniklo odtěžením vrchoviště a následnou pastvou dobytka. Rozloha této přírodní památky je cca 90 ha.

Krátkou procházkou pod vrcholem Plešivce o dléce cca 750 m vás budou provázet dřevěné sochy mýtických bytostí Krušných hor. Stezka odráží bohatý duchovní život lidí, kteří inspirováni zdejším krajem a lidským údělem, dráždili svou fantazii a obohacovali nejen dětský pohádkový svět.

Výrazný horský hřeben Ryžovna je z větší části tvořen horninami vulkanického původu, složením blízkými čediči, které zde byly těženy několika stěnovými lomy. V hlavním lomu jsou odkryty typické "čedičové sloupce", které vznikly při tuhnutí lávového proudu, mocného 10 až 25 metrů.

Téměř zaniklá rašeliniště na Cínoveckém hřbetu a v lokalitě U Jezera v Krušných horách se během deseti let podařilo zachránit. Přírodní památka zde vznikla roku 2019 a navrátilo se sem mnoho chráněných živočichů a rostlin, včetně tetřívka obecného.

Vodopád Chomutovky se nachází nedaleko rozcestí Bezručovo údolí v bezprostřední blízkosti asfaltové silničky, po které také vede červená turistická značka. Chomutovka zde přepadává přes tři metry vysoký terénní stupeň a vytváří tak jediný vodopád na svém toku.

Umělá vodní nádrž nedaleko obce Cínovec je situovaná v rašeliništní oblasti. Vznikla na konci 18. století. Rybník je charakteristický čistou tmavou vodou a specifickou flórou v jeho okolí.

Vyhlídka moderního střihu stojí ve výšce 1 099 metrů nad mořem na trase červené turistické značky jihovýchodně od města Boží Dar. Je vysoká osm metrů, vyhlídková plošina se nachází ve výšce pět metrů nad zemí a turisté se z ní mohou rozhlížet za příznivého počasí bez omezení.

Vrch Mědník je 910 metrů vysoká hora nedaleko Klášterce nad Ohří. V minulosti se zde hojně těžila železná ruda, takže samotný vrch je doslova prošpikován štolami. Pod jižním svahem hory se rozkládá bývalá hornická obec Měděnec.

Historická těžba drahých a obecných kovů formovala celkový vývoj Krušných hor a ovlivňovala život na obou stranách česko-německé hranice. Technické památky, urbanistické celky a množství nemateriálních aspektů vytvořily v průběhu osmi staletí jedinečnou kulturní krajinu, která je zapsána v UNESCO.

Přírodní památku rašeliniště Haar v Krušných horách, tvoří soubor pěti drobných rašelinišť v okolí levostranného přítoku potoka Bystřina. Chráněné území se nachází na katastru obce Šindelová. Důvodem ochrany jsou rašeliniště s klečí blatkou a typickou horskou vrchovištní květenou.

Národní přírodní rezervace Velký močál je chráněna státem již od roku 1969. Je součástí rozsáhlého Rolavského vrchoviště severovýchodně od obce Přebuz. Rozkládá se na ploše více než 50 ha v nadmořské výšce 910 – 930 m n. m.

V obci Pernink v Karlovarském kraji najdete obnovený lesopark, významnou přírodní památku, která v daném místě vznikla v období mezi světovými válkami. Díky nově vybudované naučné stezce s informačními panely je vhodnou vycházkovou trasou nejen pro místní občany, ale i pro příchozí turisty.

Na úpatí Krušných hor, asi 10 km od nejvyššího vrcholu Klínovce (1.244 m n.m.), leží město Jáchymov. Městská památková zóna zde byla vyhlášena v roce 1992. Zahrnuje historické jádro bývalého těžebního města, proslulého těžbou stříbra dalších rud od 16. století.

Na vrcholu kopce Plešivec, který se vypíná do výšky 1028 m n. m. nad obcí Abertamy v Krušných horách, stojí 16 metrů vysoká rozhledna z roku 1895. Od března 2024 je rozhledna mimo provoz.

Hora Plešivec (1028 m) je jedna z nejlépe dostupných krušnohorských tisícovek, s pohodlnou asfaltovou silnicí až na samý vrchol. S trochou pozornosti nemůžete minout odbočku s velkou cedulí za obcí Abertamy směrem na Boží Dar.

Ve Štole č. 1 se nachází jáchymovské hornické muzeum. Štola dlouhá 260 m připomíná nejen způsob dobývání nerostů v minulém století, ale také utrpení politických vězňů, kteří byli nuceni v této a podobných štolách těžce pracovat.

Okolím lázeňského Jáchymova vede naučná stezka připomínající život tisíců politických vězňů z blízkých pracovních táborů při uranových dolech.

Hora Svatého Šebestiána je obcí s bohatou a pohnutou historií. Leží severozápadně od Chomutova a rozkládá se v horské oblasti Krušných hor nedaleko státní hranice s Německem. V současnosti je i přes své drsné klimatické poměry vyhledávaným rekreačním střediskem.

Nedaleko vodní nádrže Přísečnice se nachází Jelení hora (993 m). Jedná se o nefelinitový kopec, nejvyšší bod geomorfologického okrsku Přísečnická hornatina. Výrazná hora poskytuje západně od vrcholu krásné výhledy.

Štola Johannes byla vyhloubená v 16. století v lesích na Zlatém Kopci u Božího Daru. Jedná se o zachovalý komplex historických důlních děl. Jsou zde podzemní komory velkých rozměrů.

Přírodní park leží v severovýchodní části okresu Karlovy Vary u státní hranice s Německem a připomíná šumavské pláně. Jedná se o cennou přírodní lokalitu, jehož součástí je i přírodní rezervace Malé jeřábí jezero. Území je protkáno podzemními chodbami a šachtami.

Národní přírodní rezervace Velké jeřábí jezero se rozkládá na ploše 29,9 ha v nadmořské výšce 921–938 m na katastrálním území obce Přebuz. Přírodní rezervace se, podobně jako Malé jeřábí jezero, rozprostírá po obou stranách státní hranice a i v Sasku je přírodní rezervací.

Fojtovická pláň je rozlehlá náhorní planina s horskými a rašelinnými loukami, charakteristickou flórou a faunou. Její nadmořská výška se pohybuje mezi 700 až 800 m. n. m.

Přírodní park leží v severovýchodní části okresu Karlovy Vary u státní hranice s Německem a hranice s okresem Sokolov, kde navazuje na přírodní park Přebuz.

Vysoká pec, jejíž zbytky se uchovaly v obci Šindelová, byla součástí železárny postavené v roce 1839. Před rokem 1930 zde pracovalo 920 zaměstnanců. Zánik šindelovské vysoké pece způsobila hospodářská krize v 70 letech 19. století. K úplnému uzavření došlo 16. 6. 1945.

Krušnohorský plavební kanál Fláje je nejstarší technická památka svého druhu v Čechách. V letech 1624-1629 jej vybudovat saský kurfiřt Johann Georg I. Kanál sloužil více než 240 let pro plavení dřeva z Flájí do Freibergu a později také jako přívod pro pohon vodní turbíny.

Kamennou rozhlednu s dřevěnou nástavbou najdete na Růžovém vrchu (729 m n. m.) na jižním okraji městečka Hora Svaté Kateřiny, asi 25 km severozápadně od Mostu. Šestnáctimetrová věž, byla poprvé otevřena 17. srpna 1902 za účelem zatraktivnit oblast pro turisty.

Königsmühle, Königův mlýn nebo také Králův mlýn je zaniklá osada nedaleko Háje u Loučné v Krušných horách. V osadě stávalo šest domů, dnes po domech zbyly jen ruiny obklopené krásnou přírodou horského údolí. V osadě žila padesátka lidí, kteří museli po roce 1945 odejít.

Medvědí vodopády najdete u turistického rozcestí Bezručovo údolí, nedaleko Hory Sv. Šebestiána. Vodopády mají dva stupně horní stupeň má výšku 5 metrů, dolní 6 metrů. Nejkrásnější pohled na vodopády je na jaře, v době tání.

Ve východní části Krušných hor se nachází 869 metrů vysoký vrchol Bouřňák. Je zde horský hotel, v zimě sjezdovky a na západní straně hory přírodní památka Buky na Bouřňáku. Za dobré viditelnosti jsou z Bouřňáku pěkné výhledy do údolí.

Důl Svornost pochází z roku 1518 a od roku 1530 je nejdéle pracujícím dolem ve střední Evropě. Nejprve se zde těžilo stříbro, později smutně proslul těžbou uranu politickými vězni. Důl je aktuálně uzavřen.

Rolavská vrchoviště získala mimořádnou ochranu hlavně díky velmi zachovalému komplexu horských rašelinišť a podmáčených smrčin s typickou flórou a faunou. V oblasti jsou místa s řadou jezírek s charakteristickou krajinou, porosty borovice bažinné nebo podmáčené a rašelinné horské smrčiny.

Po roce 1945 bylo díky tzv. "odsunu" vysídleno mnoho do té doby prosperujících krušnohorských obcí. Jednou z byla i obec Pohraniční. Nacházela se na samotné hranici, kde plynule navazovala na německý Reitzenhain.