Málokterá oblast Česka je tak romantická a tajemná jako
Krušné hory. Své si tu užijí
pěší turisté, cyklisté i
lyžaři, fandové
hornických a technických památek i
rodiny s dětmi. Jsou ale také pořádně dlouhé, hlavní hřeben měří přes 130 kilometrů. Protože nabízejí opravdu nepřebernou mozaiku lákavých a často
neobjevených míst, je dobré výlet dobře naplánovat. S
Kudy z nudy a seriálem
Na skok přes hranice tentokrát zamíříme do nejsevernějšího a současně nejvýchodnějšího cípu
Krušných hor, do
Krupky, do
Dubí a na
Cínovec.
1. Krupka a hornická krajina UNESCO
Stejně jako řady dalších míst v
Krušných horách i
Krupku založili horníci. Krupské těžební revíry jsou dokonce považované za nejstarší naleziště cínu ve střední Evropě, cín se zde těžil dlouhých 800 let. Krušnohorské štoly, sejpy, propadliny, pinky, haldy a zbytky důlních děl včetně labyrintů důlních chodeb jsou od roku 2019 zapsané jako
hornická kulturní krajina Krušnohoří na
Seznamu světového dědictví UNESCO.
Součástí
Hornické krajiny Krupka je také městská památková zóna a Husitská ulice, kde je každý den otevřené
Infocentrum Hornické krajiny Krupka. To je zároveň výchozím bodem
naučné stezky Po stopách horníků.
2. Prohlídková štola Starý Martin
Většina starých štol se skrývá pod povrchem země a už nikdy se do nich nikdo nepodívá,
Krupka ovšem nabízí výjimečný zážitek. V historicky nejvýznamnějším krupském těžebním revíru Steinknochen, který zasahoval až na
Komáří hůrku, můžete navštívit
prohlídkovou štolu Starý Martin. Sleduje žílu Lukáš, nejdelší cínovou žílu ve střední Evropě, ale současně funguje jako celoročně otevřené
muzeum hornictví se stálou expozicí historické i současné důlní techniky, sbírkou minerálů, důlních kahanů, dýchacích přístrojů a pracovních nástrojů. Venku jsou vystavené různé důlní dopravní prostředky a důlní vozíky.
3. Lanovka na Komáří vížku
K výletům do
Krupky patří jízda
lanovkou z Krupky na Komáří vížku. Je výjimečná v několika směrech. První návrhy na její výstavbu pocházejí už z první poloviny 19. století, ale nakonec se rozjela až v roce 1952. S délkou 2 348 metrů jde o
nejdelší jednoúsekovou osobní lanovku ve střední Evropě. Dolní stanice leží necelý kilometr od centra Krupky a cestou vzhůru na
Komáří hůrku si užijete nevšední výhled na centrální městkou část Bohosudov s
bazilikou Panny Marie Sedmibolestné i na blízké
město Teplice. Jako na dlani spatříte
České středohoří, za jasného počasí a dobré viditelnosti bývají vidět vrcholky
Krkonoš. Lanovka na Komáří vížku je od roku 2013 chráněna jako kulturní památka České republiky.
4. Komáří vížka bez komárů a s kaplí sv. Wolfganga
Jedním směrem za hodinu dokáže
lanovka přepravit 226 cestujících. Kolik z nich se bojí, že je nahoře na
Komáří hůrce čekají mračna komárů sice netušíme, zato ale na
Kudy z nudy víme, že s obtížným hmyzem nemá původní název kopce
Mückberg (německy komár = die Mücke) nic společného, znamená pouze „vrtošivá“ nebo „strašidelná hora“. Kromě propadlin a dalších stop po dobývání cínu a mědi nahoře najdete
horský hotel s restaurací a také místo, které vás pohladí po duši. Pod vrcholkem
Komáří hůrky stojí malebná
kaplička zasvěcená sv. Wolfgangovi, patronovi horníků, pastýřů, dřevorubců, sochařů, tesařů a všech neprávem vězněných. Kaple s horským hřbitovem je místem, které vás pohladí po duši. Na chvíli se tu zastavte a pokochejte se výhledem do kraje.
5. Do Krušných hor s kolem nebo na běžkách
Pod
Komáří hůrkou začíná jedna z nejoblíbenějších
běžkařských a cyklistických tras v
Krušných horách. Vede téměř souběžně s
krušnohorskou magistrálou, je nenáročná s minimálním převýšením, a navíc vás na řadě míst čekají nádherné výhledy nejenom na
Krušné hory, ale i na
České středohoří,
Lužické a
Jizerské hory. Výlet může začít u rozcestí
Komáří vížka – parkoviště. Cestou se zastavte na
Sedmihůrské vyhlídce, z rozcestí Pod Loupežníkem můžete odbočit ke
zřícenině hrádku Loupežný, a na konci vás pak čeká horské městečko
Cínovec.
6. Na Cínovec s Eliškou Junkovou
Na vrcholky
Krušných hor a na
Cínovec se samozřejmě dá dojet autem, a to po silnici z
Dubí. Jednou z posledních dochovaných památek, které dodnes pamatují staré horské hornické městečko, je
barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Dnes tu najdete hlavně
hotely a penziony, pár typických domů se zděným přízemím z 19. století a také několik pamětních kamenů a pomníčků. Objevíte tak například informace o první zmínce o obci roku 1378, místo, kde se nacházela 318 metrů hluboká hlavní těžební jáma
dolu Cínovec, anebo pomník automobilové závodnice
Elišky Junkové. V roce 1926 se legenda automobilového závodního sportu zúčastnila závodu do vrchu z
Dubí na Cínovec a tento závod vyhrála.
7. Bouřňák, Mikulov a technické památky
Nepřehlédnutelnou dominantou východní české části
Krušných hor je 869 metrů vysoký
vrchol Bouřňák. Na jeho svazích je
lyžařské středisko s několika sjezdovkami, vede tudy
krušnohorská magistrála, na vrcholu pak stojí
horský hotel. Za pozornost stojí i
Mikulov, obec v úzkém horském údolí pod Bouřňákem, kde můžete navštívit další hornické památky: štolu Liebefrauen čili
štolu Milá paní a
štolu Lehnschafter. Fanoušky železničních zajímavostí pak určitě přiláká
horská železnice z
Mostu na
Moldavu.
8. Porcelán z Dubí a kostel z Benátek
Jednou z bran do
Krušných hor je město
Dubí. Možná znáte příběh o vzniku tradičního
porcelánu s cibulovým vzorem. Podrobněji se s ním seznámíte v
Domě porcelánu s modrou krví, kde kromě muzea porcelánu najdete i
Městské informační centrum. Prohlídku expozice věnované historii výroby porcelánu v oblasti pod Krušnými horami můžete spojit s návštěvou
kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, stavby z bílého a červeného mramoru, inspirované
benátským kostelem Santa Maria dell Orto.
9. Krušnohoří pro rodiny s dětmi
Hledáte nejzajímavější místa a
tipy pro rodiny s dětmi v Krušných horách? V
Krupce se vydejte na prohlídku
štoly Starý Martin anebo do
Hasičského muzea. Navštívit můžete i
sklepení bývalé tvrze Šejnov, kde probíhají nejrůznější akce. Pokud rádi prozkoumáváte zříceniny a kuriozity, neměly by vaší pozornosti uniknout
zřícenina hradu Kyšperk,
hrad Krupka anebo majestátní ruina
kostela sv. Prokopa. Stojí u silnice z Krupky do
Teplic a jde o nejstarší hornický kostel ve východním Krušnohoří. V písemných pramenech je poprvé zmiňován v roce 1331, v roce 1939 ho zničil požár.
10. Po Krušných horách za horníky
O
naučné stezce Po stopách horníků jsme se už zmínili; její délku si můžete přizpůsobit podle vlastních sil a času, a bez obav se na ni můžete vypravit i s dětmi. Mnohem delší je okružní trasa, kterou v mapách najdete pod názvem
Příhraniční hornická naučná stezka. Měří asi 35 kilometrů a seznámí vás s hornickou historií v okolí
Krupky,
Cínovce a
Altenbergu.
Na skok přes hranice: Altenberg, Lauenstein a Zinnwald
- Značnou část hornické naučné stezky můžete projet na kole a seznámit se se spoustou míst u našich německých sousedů. Hranice stezka překračuje pod Komáří hůrkou a na německé straně prochází obcemi Fürstenau, Geising, Altenberg a Zinnwald / Cínovec, kde opět přechází státní hranici zpět do Čech. Podobně jako Krupka jsou i hornická krajina Altenberg-Zinnwald a bývalé správní sídlo Lauenstein součástí hornické kulturní krajiny Krušnohoří, zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO.
- V Altenbergu se projedete na letní bobové dráze a prohlédnete si hornické muzeum, ujít si nenechte ani báječné koupání ve Vodním světě Rehabilitační kliniky Raupennest.
- Na zámku Lauenstein je Muzeum východních Krušných hor, v přírodním Zooparku Wildpark Ostrezgebirge můžete obdivovat krásná zvířata.
- V podzemí dolu Zinnwald poznáte hornickou historii Krušných hor zblízka a na vlastní kůži. Štolami projdete až k unikátní podzemní německo-české hranici. Trasa je dlouhá asi 2,5 km a prohlídka s průvodcem trvá zhruba 1,5 hodiny.
- Daleké výhledy nabízí rozhledna Knoblauchkuppe anebo vrch Kahleberg. Ten stojí za vidění v každém ročním období, na vrcholek vede řada přístupových cest a dostanete se sem pěšky, na kole i v zimě na běžkách.