Českomoravská vrchovina (dříve Českomoravská vysočina) je lesnaté pohoří na pomezí mezi Moravou a Čechami. Nejvyšším vrcholem je Javořice, která měří 837 m n.m. Nachází se zejména na území kraje Vysočina, ale zasahuje i do Jihočeského a Jihomoravského kraje.
Českomoravská vrchovina alias Českomoravská vysočina je po
Šumavě druhým nejstarším
pohořím České republiky. Vzniklo tzv. variským vrásněním již v prvohorách. Oblast
Žďárských vrchů, zejména pak
Dráteníčky, často využívají
sportovní a hobby lezci. Do Českomoravské vrchoviny spadá mnoho menších částí, kterými jsou: Křemešnická vrchovina, Hornosázavská pahorkatina,
Železné hory, Hornosvratecká vrchovina, Křižanovská vrchovina, Javořická vrchovina, Jevišovická pahorkatina a na území Rakouska Thaya Hochland.
K
nejvyšším vrcholům Českomoravské vysočiny patří mimo
Javořice (837 m) také
Devět skal (836 m),
Buchtův kopec (813 m),
Žákova hora (810 m),
Horní les (774 m),
Křemešník (765 m) a
Lísek (760 m).
Na území Českomoravské vrchoviny, které se rozkládá na
11 750 km2 se nachází dvě velká chráněná území, a to
CHKO Žďárské vrchy a
CHKO Železné hory. Pohoří nemá zřetelnou hřebenovou linii, typickým reliéfem je spíše mírně zvlněný terén, z něhož vystupují osamělé vrcholy do výšky kolem 700 – 800 m. Prochází zde
evropské rozvodí mezi řekami
Doubravou,
Sázavou a
Želivkou na straně jedné, a
Svratkou,
Oslavou,
Jihlavou,
Rokytnou a
Dyjí na straně druhé.
Českomoravská vrchovina, její části a aktivní dovolená
Českomoravská vrchovina, právem nazývána "zeleným srdcem České republiky", představuje hlavně krásnou přírodu, která nabízí ty nejlepší podmínky pro aktivní dovolenou na kole, běžkách, sjezdovkách nebo jen pěšky.
Skládá se z několika částí, které jsou vlastně samostatnými celky. V západní části je to
Křemešnická vrchovina, která do oblasti zasahuje jihovýchodně od
Pelhřimova. Nejvyšším vrcholem oblasti je
Křemešník (765 m), který patří k oblíbeným místům pro zimní sporty. Severozápadně od
Telče se rozprostírá
Javořická vrchovina s nejvyšším vrcholem celé
Vysočiny Javořicí (837 m). Do okolí
Pacova zasahuje pohoří
Pacovskou pahorkatinou (
Strážiště 744 m).
Novobystřická vrchovina vyplňuje území mezi
Kunžakem a
Landštejnem a její nejvyšší vrchol
Vysoký kámen dosahuje výšky 738 m. Ve východní části leží turistické centrum celé oblasti
Žďárské vrchy, s centry v
Novém Městě na Moravě a ve
Žďáru nad Sázavou. Nejvyšším vrcholem je
Devět skal (836 (m). V severní části leží poslední oblast
Vysočiny,
Železné hory s vrcholem
Pešava (697 m) kousek od
Hlinska.
Mezi oblíbené
cyklotrasy zde patří
Posázavská cyklostezka,
Pivovarská cyklotrasa Oslavany,
Zubří stezky,
Santiniho cyklotrasa Vysočinou,
Stezka železné opony anebo
Cyklostezka z Jihlavy až do rakouského města Raabs an der Thaya. Dálkoví turisté si přijdou na své na trasách, jako je
Poutníkova pivní stezka v Pelhřimově a okolí,
Cesta Václava Vlastníka,
Cesta Gustava Mahlera nebo
Cesta partyzánské brigády Mistra Jana Husa. Milovníci
lezení mají možnost vyzkoušet si svůj um
Via ferratě Vír,
vodáci vyhledávají
Sázavu a ikonická
Stvořidla.
Památky Českomoravské vrchoviny
Na území Českomoravské vrchoviny se nachází
spousta hradů a zámků, z těch nejznámějších uvádíme například
hrad a zámek Jindřichův Hradec,
hrad Nové Hrady,
hrad Choustník,
hrad Kámen,
hrad Ledeč nad Sázavou,
hrad Pernštejn,
hrad Lipnice nad Sázavou nebo
zříceninu hradu Zubštejn. Ze zámků uveďme
zámek Dačice,
zámek Telč,
zámek Kunštát,
zámek Náměšť nad Oslavou,
zámek Vranov nad Dyjí a
zámek Jaroměřice nad Rokytnou.
Mezi
velká města v oblasti patří jak sídla v
Kraji Vysočina –
Jihlava,
Třebíč,
Žďár nad Sázavou a
Moravské Budějovice, tak i města spadající do
Jihomoravského kraje –
Znojmo,
Oslavany, Zbýšov nebo
Jevišovice. Do
Pardubického kraje spadají
Hlinsko,
Nasavrky, část
Slatiňan a
Heřmanova Městce. Raritou jsou samé okraje
geomorfologické oblasti Českomoravská vrchovina, které zasahují do
Středočeského kraje – tam náleží třeba město
Kutná Hora,
Zásmuky, Chvaletice nebo
Týnec nad Labem.
Fauna a flora Českomoravské vrchoviny
Na Českomoravské vrchovině jsou zastoupeny
jedlové bučiny,
bukové a dubové lesy či smrkobukové lesy. Živočichové, pro které jsou domovem se nijak neliší od ostatních krajů. Náleží převážně k zóně listnatých lesů, v nichž se vyskytuje
liška,
kuna,
srnec,
jelen,
prase divoké,
zajíc, křeček, sysel,
koroptev, bažant. Oblasti panonské květeny odpovídá pásmo stepní zvířeny, pro kterou je typický hmyz, např.
kudlanka nábožná, chroust,
motýli, z plazů
ještěrka zelená a užovka. Značné zastoupení má ptactvo, vedle běžných druhů je vzácnější ptactvo vodní, soustředěné zejména kolem rybníků. Žijí tu různé druhy
kachen,
hus,
volavek, vyskytuje se bukač velký, sluka,
sovy aj.
Významnou skupinou živočichů především
Železných hor jsou
měkkýši, kterých se tu vyskytuje až 75 druhů. Na území CHKO se navíc setkávají druhy
teplomilné s druhy horskými. Z chráněných druhů živočichů se v oblasti
Žďárských vrchů vyskytuje
mlok skvrnitý, čáp černý, datel černý,
sýc rousný,
kulíšek nejmenší,
krkavec velký, lejsek malý, rejsek horský, hraboš mokřadní a řada dalších.