V Husově ulici na Starém Městě pražském se v roce 1847 narodila česká spisovatelka, básnířka, libretistka a zakladatelka dívčího gymnázia Minerva – Eliška Krásnohorská. Jako vlastenka si počeštila křestní jméno z Alžběty na Elišku.
Nutno říci, že to z počátku vlastně ani Eliška nebyla, její původní jméno bylo
Alžběta Pechová. Na domě naleznete pamětní
žulovou desku s rytým textem „Zde v domě čp. 242 se narodila 18. listopadu 1847
Eliška Krásnohorská. Minerva 1962“. Literární pseudonym Krásnohorská si zvolila na základě otcovy mylné domněnky, že rodina byla součástí šlechtického rodu Pechů z Krásné Hory.
Narodila se v rodině
řemeslníka a měla
sedm sourozenců. Ačkoliv otec záhy zemřel, matka všem dětem zajistila vzdělání. Eliška získala patřičné vědomosti v pražském
Svobodově ústavu a s pomocí bratrů i přátel je systematicky rozšiřovala
samostatným studiem a četbou. Naučila se i hře na
klavír a
malovat. Přispívala do řady
časopisů (Lumír, Květy, Světozor aj.) i do druhého a třetího ročníku almanachu Ruch. Překládala hlavně díla romantiků – Byrona, Puškina, Mickiewicze. Proslula i jako
libretistka, zejména k operám
Bedřicha Smetany (Hubička, Tajemství, Čertova stěna, Viola), dále pak Bendlovým a k Fibichovu Blaníku. Byla redaktorkou Ženských
listů, předsedkyní
Ženského výrobního spolku a zakladatelkou
první dívčí střední školy Minerva (1890). Trvalé přátelství navázala se spisovatelkou
Karolínou Světlou. V roce 1922 byl Elišce Krásnohorské udělen čestný doktorát
Univerzity Karlovy.