ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: Eliška Krásnohorská, Svéhlavička a libreta oper Bedřicha Smetany
Kultura

Věda a historie není nuda: Eliška Krásnohorská, Svéhlavička a libreta oper Bedřicha Smetany

Poslechněte si audio verzi článku
Elišku Krásnohorskou známe jako básnířku, spisovatelku a autorku libret k několika operám, například k Hubičce, Tajemství nebo Čertově stěně od Bedřicha Smetany. Dáma, která se zabývala ženským emancipačním hnutím a zasloužila se o vznik Minervy, prvního dívčího gymnázia ve střední Evropě, se narodila 18. listopadu 1847.
Pro Elišku se stala osudovým městem Praha: v Husově ulici na Starém Městě se 18. listopadu 1847 narodila, navštěvovala soukromý ústav pro ženské práce na Malé Straně, do společnosti poprvé vstoupila v salonu u Palackých v tehdejší Pasířské ulici, dnes Palackého, v Černé ulici na Novém Městě 26. listopadu 1926 zemřela a její náhrobek najdete na Olšanských hřbitovech. Připomíná ji několik pamětních desek i pomník na Karlově náměstí, který se vztahuje zejména k blízké Resslově ulici. V budově naproti kostelu sv. Václava totiž sídlil Ženský výrobní spolek český, který vznikl roku 1871 zásluhou Karoliny Světlé. Ta byla pro mladší kolegyni průvodkyní jak v literatuře, tak v ženském emancipačním hnutí. Eliška se stala redaktorkou Ženských listů a později i předsedkyní Ženského výrobního spolku.
 

Minerva: první dívčí gymnázium v Evropě

Boj o zlepšení podmínek vzdělání pro dívky a ženy, kterému Eliška věnovala řadu let, dnes možná zní úsměvně, ale ona sama dobře věděla, zač bojuje: v její době končilo vzdělávání dívek přibližně ve dvanácti letech a zaměřovalo se zejména na ruční práce a cizí jazyky. Pro zvídavou dívku to bylo málo, ale když později zjistila, že spousta dívek získá mnohem menší vzdělání než ona sama, začala usilovat o vznik prvního českého dívčího gymnázia a možnost studia žen na vysokých školách.

Její snahy se naplnily v roce 1890, kdy v Praze pod patronátem Spolku Minerva vzniklo první dívčí gymnázium ve střední Evropě. Z původních dvou místností ve Vojtěšské ulici poblíž tehdy nově otevřeného Národního divadla se ústav několikrát stěhoval a dnes je jeho přímým pokračovatelem Gymnázium Elišky Krásnohorské v Ohradní uliciPraze-Michli.
 

Svéhlavička: plagiát nebo originál?

Zatímco ve své době byla Krásnohorská uznávanou autorkou a kritičkou, dnes si názvy jejích básnických sbírek vybaví jen málokdo – říkají vám něco názvy Z máje žití, Ze Šumavy, Letorosty nebo Rozpomínky? Známější jsou její libreta k operám Bedřicha Smetany či Zdeňka Fibicha, a překlady světových autorů, například díla Puškina, libreto Bizetovy opery Carmen nebo Byronova Childe Haroldova pouť. Největší úspěch z jejích děl paradoxně sklidila – a dosud sklízí – série dívčích románů o Svéhlavičce.

Právníci by dnes Svéhlavičku rozcupovali ještě před prvním vydáním: nápad totiž nepocházel od Krásnohorské, ale od německé spisovatelky Emmy von Rhoden (1829–1885), autorky románku Der Trotzkopf, překládaného jako Tvrdohlavá Bětka. Krásnohorské knížku podstrčil nakladatel Rudolf Storch s tím, že by rád dílo předložil českým čtenářkám, mírně upravené „dle našich domácích poměrů.“

Krásnohorská sice dílo dle vlastních slov „zušlechtila“ a vybavila vlasteneckými tóny, ale přesto německou Bětku využila víc, než by se slušelo, alespoň zpočátku. Emma von Rhoden se bránit nemohla, neb v té době už byla po smrti, a čtenářkám to bylo jedno: na úspěch prvního dílu Svéhlavičky, který vyšel v roce 1887, navázala Krásnohorská pokračováním Svéhlavička nevěstou, Svéhlavička ženuškou a Svéhlavička babičkou. Svéhlavička se stala nejvydávanější spisovatelčinou knihou a rok po její smrti byla dokonce zfilmována.
 

Co byste ještě měli vědět o Elišce Krásnohorské?

  • Nadání, umělecké sklony i estetické cítění zdědila Eliška po rodičích; otec maloval, matka v mládí psala jednoduché verše, k nimž si malovala obrázky.
  • Eliška se ve skutečnosti jmenovala Pechová. Její otec se dlouho snažil prokázat příbuzenství se starobylým rytířským rodem Pechů z Krásné Horky. Nezdařilo se, a tak si alespoň na památku jeho marného úsilí dcera zvolila umělecký pseudonym Krásnohorská. 
  • Zmínky o manželovi a dětech v jejím životopise nenajdete, Krásnohorská totiž celý život trpěla těžkým revmatismem. V roce 1868 jí lékař v lázních Sedmihorky otevřeně sdělil, že se svým zdravotním stavem by se ve vlastním zájmu neměla vdát ani mít děti.
  • Nemoc nakonec jednu z nejčinorodějších žen 19. století přinutila vzdát se vedení Minervy, funkce předsedkyně Výrobního spolku i redigování Ženských listů. Kolem roku 1911 se Eliška Krásnohorská stáhla z veřejného života a o jejích posledních letech se nedochovaly prakticky žádné zprávy.
  • Socha Elišky Krásnohorské z bílého mramoru na Karlově náměstí by nebyla ničím výjimečná, kdyby Praha neměla specifický smysl pro humor: hned naproti v parku za rušnou křižovatkou se totiž tyčí pomník z tmavé žuly, oslavující spisovatelku Karolinu Světlou. Pointa? Nedomlouvejte si tu rande, protože vás protějšek nebude vědět, zda myslíte Světlou nebo světlou.
Barbora Markéta Eliášová – první Češka, která procestovala svět

Barbora Markéta Eliášová – první Češka, která procestovala svět

Přestože Barbora Markéta Eliášová (2. listopadu 1874, Jiříkovice – 27. dubna 1957, Praha) pocházela z chudých poměrů a navíc záhy osiřela, procestovala prakticky celý svět, opakovaně navštívila Japonsko a o svých cestách napsala řadu knih. Je důkazem toho, že člověk může vlastní vůlí, studiem, pílí a cílevědomostí překonat nepříznivé společenské postavení a prožít život podle svých představ.

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí Památky

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Národní divadlo v Praze – Zlatá kaplička Kultura

Národní divadlo v Praze – Zlatá kaplička

Pokud patříte mezi milovníky kulturního dění, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu některého z divadelních představení Národního divadla v Praze, které tvoří tři umělecké soubory – opera, činohra a balet. Vybrat si můžete z lákavé nabídky programů.

Muzeum Bedřicha Smetany v Praze Kultura

Muzeum Bedřicha Smetany v Praze

Budova muzea se řadí k nejkrásnějším novorenesančním stavbám v Praze. Nalézá se v sousedství Karlova mostu a náleží ke komplexu budov dřívějších Staroměstských mlýnů. Je odtud jedinečný pohled na řeku Vltavu a panorama Pražského hradu.

Lázně Bělohrad

Lázně Bělohrad

Městečko v Podkrkonoší proslavila slatinná rašelina, využívaná ve zdejších lázních. K pohodě lázeňských hostů přispívá také malebná okolní příroda. K výletům lákají zříceniny hradů Kumburk a Bradlec a vrchy, obklopující Bělohradskou kotlinu; v jejich čele stojí Zvičina s turistickou chatou.

Rok české hudby 2024: znáte místa, kde se odehrávají slavné české opery?

Rok české hudby 2024: znáte místa, kde se odehrávají slavné české opery?

Rok české hudby 2024 můžete slavit stylově cestováním – třeba do míst, kde se odehrávají opery a další velká díla našich skladatelů. Společně se vypravíme třeba na pražský Vyšehrad, na hrad Rožmberk, k některému z Rusalčiných jezírek anebo na hrad Bezděz. Užijte si Rok české hudby s Kudy z nudy netradičně a zábavně!

Naučná stezka Olšanské hřbitovy Památky

Naučná stezka Olšanské hřbitovy

Naučná stezka seznamuje s Olšanskými hřbitovy, největším současným pražským pohřebištěm na místě bývalé osady Olšany, dnes mezi čtvrtěmi Žižkov a Vinohrady.

Co přinese Rok české hudby 2024?

Co přinese Rok české hudby 2024?

Česká hudební historie má jeden kouzelný detail: každý letopočet končící čtyřkou si připomínáme řadu výročí narození nebo úmrtí významných českých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Z této náhody se zrodila tradice Roků české hudby. Platí to i pro letopočet 2024: pojďte s Kudy z nudy důstojně slavit Rok české hudby 2024!

7 věcí, které nevíte o… cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast

7 věcí, které nevíte o… cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast

Žádná česká hudba tak dokonale nevystihuje krásu české krajiny jako Má vlast, cyklus šesti symfonických básní hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Poprvé byla uvedena 5. listopadu 1882 na Žofíně a premiéry se tehdy zúčastnil i její autor. Teď si Mou vlast můžete vychutnat i na portálu Kudy z nudy se všemi zajímavostmi, pikanteriemi a překvapivými detaily z hudebního zákulisí.

Bedřich Smetana – hudební skladatel, který položil základy české hudby a kultury

Bedřich Smetana – hudební skladatel, který položil základy české hudby a kultury

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

S osobností na procházku: krajem pod Ještědem s Karolinou Světlou aneb povinná četba zábavně

S osobností na procházku: krajem pod Ještědem s Karolinou Světlou aneb povinná četba zábavně

Povinná literatura se přece dá poznávat zábavně a s úsměvem: třeba venkovské romány Karoliny Světlé. Pro spisovatelku se věčnou inspirací stala Světlá pod Ještědem a její malebné okolí. Některými místy z jejích knížek prochází naučná stezka, navíc tu objevíte fantastické lesní hřiště s lesním obrem. O něm se sice v knihách nepíše, ale nevadí – bavit vás to tu bude i bez obra.

Praha – Malá Strana Památky

Praha – Malá Strana

Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní chrám sv. Mikuláše nebo barokní palácové zahrady.

Kouzelné Podkrkonoší – regionální turistická hra Památky

Kouzelné Podkrkonoší – regionální turistická hra

Projděte si nejkrásnější místa Podkrkonoší a pomozte Elišce, vlkovi a čaroději Modromírovi najít bránu zpět do říše pohádek.

František Palacký – největší český historik

František Palacký – největší český historik

František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město) je považován za otce české historiografie. Zajímal se o české dějiny, především o dobu husitskou, kterou považoval za dobu uskutečnění národních, demokratických a sociálních ideálů.

Další aktuality

Kam v Praze na dobrý svařák? Tipy pro sváteční pohodu a hřejivé zážitky

Kam v Praze na dobrý svařák? Tipy pro sváteční pohodu a hřejivé zážitky

21. listopad 2024 8:00
Gurmánská turistika, Praha
10 tipů, kam v Praze vyrazit za nočním životem

10 tipů, kam v Praze vyrazit za nočním životem

20. listopad 2024 15:00
Zážitky, Praha
Vánoční trhy na náměstí Míru v Praze se již otevírají

Vánoční trhy na náměstí Míru v Praze se již otevírají

20. listopad 2024 14:00
Zážitky, Praha
Tipy na víkend v Praze a okolí

Tipy na víkend v Praze a okolí

20. listopad 2024 7:01
Zážitky, Praha
20 tipů, jak si užít Mikuláše v Praze

20 tipů, jak si užít Mikuláše v Praze

18. listopad 2024 19:47
Zážitky, Praha