Bedřich Smetana přišel na svět roku 1824 v
Litomyšli v rodině panského sládka. Již ve čtyřech letech se naučil hrát na housle, jako šestiletý poprvé hrál na veřejnosti a v osmi zkomponoval svou první skladbu. když mu bylo sedm let, odstěhovali se Smetanovi do
Jindřichova Hradce a nakonec do
Prahy. Smetana studoval hudbu soukromě u
Josefa Proksche, na studia si vydělával jako
domácí učitel hudby u hraběte Leopolda Thuna. Od roku 1847 působil jako koncertní klavírista a hudební pedagog. V létě 1849 se oženil se svou dávnou láskou
Kateřinou Kolářovou (1827–1859) a narodily se jim čtyři dcery. Bohužel tři z nich záhy po narození zemřely a manželka onemocněla tuberkulózou. Těžké životní rány dočasně vyřešila nabídka místa
ředitele Filharmonické společnosti ve švédském Göteborgu, kam Smetana s rodinou odjel v roce 1856.
Záhy po smrti první ženy se podruhé oženil s
Barborou Ferdinandiovou (1840–1908) a v roce 1862 se definitivně vrátil do
Prahy. Řídil hudební školu, byl sbormistrem
Hlaholu a také jako spoluzakladatel
Umělecké besedy organizoval hudební život. Soustředil se na komponování, a nakonec po úspěšném uvedení opery
Braniboři v Čechách a především dodnes nejhranější
Prodané nevěsty získal místo prvního kapelníka
Prozatímního divadla.
Položení základního kamene
Národního divadla v roce 1868 Smetana oslavil operou
Dalibor, krátce poté se ale začal zhoršovat jeho zdravotní stav. V létě 1874 ztratil sluch v pravém uchu a na podzim ohluchl úplně. V červnu 1875 se odstěhoval k dceři Žofii do
myslivny v Jabkenicích u
Mladé Boleslavi. Už jako hluchý dál komponoval; v Jabkenicích vznikly
opery Tajemství, Hubička a Čertova stěna, oba smyčcové kvartety, klavírní cykly Sny a České tance i
cyklus Má vlast. 11. června 1881 bylo Smetanovou operou Libuše prozatímně otevřeno
Národní divadlo. Po požáru divadla se Smetana aktivně zapojil do sbírek na jeho obnovení a v roce 1883 se účastnil druhého otevření, ale jeho zdraví se stále zhoršovalo. Zemřel
12. května 1884, jeho pohřeb se proměnil v celonárodní smutek. Byl vypraven z
Týnského chrámu, průvod vedl k
Národnímu divadlu a pak na
Vyšehradský hřbitov; při večerním představení
Prodané nevěsty bylo jeviště potaženo černým suknem.
Pětkrát o Smetanovi
- V Litomyšli kromě rodného bytu Smetanu připomíná pamětní deska, pomník na Smetanově náměstí a několik hudebních událostí, například mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl, hudební festival Mladá Smetanova Litomyšl a Smetanova soutěž pěveckých sborů.
- V Praze je Muzeum Bedřicha Smetany, v Jabkenicích Smetanův památník. Pamětní síň si prohlédnete i v Kamýku, kde byl Smetana na líbánkách se svou druhou ženou.
- Spolu s Antonínem Dvořákem, Leošem Janáčkem a Bohuslavem Martinů tvoří Smetana klasickou čtveřici doma i ve světě nejhranějších českých autorů.
- Až do konce 20. století převládal názor, že důvodem Smetanova zdravotního stavu i smrti byla syfilis. Až počátkem 21. století přišli vědci na to, že skutečnou příčinou byl zánět kostí. Všechno začalo hloupou dětskou hrou, když parta kluků zakopala na poli za Jindřichovým Hradcem skleněnou lahev plnou střelného prachu, zapálili ji a čekali, co to udělá. Nálož ale nevybuchla, a tak se tehdy jedenáctiletý Bedřich šel podívat, co se stalo. V té chvíli lahev explodovala a výbuch vmetl mladému Smetanovi do obličeje střepy a čerstvě pohnojenou půdu. Ránu mu navíc vymyli špinavou vodou z nedalekého rybníka. Bolestivé a stále se zhoršující záněty kostí ho provázely celým životem a nakonec zavinily i jeho hluchotu a smrt.
- Malé překvapení: „velký“ hudební skladatel Bedřich Smetana měl drobnou postavu, měřil pouhých 156 centimetrů.