Září láká na pestrobarevné procházky a výlety do přírody!

Ve Středním Povltaví, mezi přehradami Kamýk a Orlík vytváří řeka Vltava jeden z úžasných meandrů Vltavské kaskády, kterému se přezdívá Solenická podkova. Nejhezčí pohled na něj je ze skaliska Na Vraném nedaleko vrchu Na Altánku u obce Solenice, kde skalní ostroh strmí asi 160 m nad řekou.

Nejznámější částí Českého ráje jsou bezpochyby Prachovské skály, ráj pro horolezce. Toto skalní město leží 7 km severozápadně od města Jičín. Vybrat si můžete z několika prohlídkových tras.

Nad Slapskou přehradou se tyčí vrchol Drbákov, komplex suťových lesů a květnatých hájů. Chráněným územím se tato oblast stala v roce 1933 pod názvem Drbákovské tisy. V roce 1977 byla ochrana rozšířena také na sousední Albertovy skály. Jedná se o jedno z nejkrásnějších míst středního Povltaví.

Pohádková příroda pouze pár kilometrů od hranic hlavního města – to je Průhonický zámecký park, ve kterém byla natočena řada pohádek. Jeden z největších přírodně krajinářských parků v Evropě s rozlohou 240 hektarů se nachází v členitém údolí meandrující říčky Botič.

Jezírko určitě poznají filmoví fanoušci, zahrálo si totiž ve filmu Pelíšky. Vzniklo v roce 1905 zatopením vytěženého lomu, patří mezi nejhezčí části Prokopského údolí.

Mariina vyhlídka u Jetřichovic v Českém Švýcarsku má nový altán. Pro své úchvatné výhledy na další skály, například Jetřichovické skalní město, zříceninu hradu Falkenštejn či Bukovou horu, patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům. Vyhlídkový altánek je jedním ze symbolů Českého Švýcarska.

Nedaleko Františkových Lázní leží národní přírodní rezervace Soos. Jedná se o rozsáhlé rašeliniště a slatiniště, kde vyvěrá velké množství minerálních pramenů a čistý oxid uhličitý v tzv. mofetách. Naučná stezka vede po dně vyschlého jezera, které mělo slanou (minerální) vodu.

Vyhlídka Máj se nachází nedaleko obce Teletín nad bývalými Svatojánskými proudy a otevírá se z ní jeden z nejkrásnějších pohledů na řeku Vltavu. Řeka zde protéká hlubokým skalnatým kaňonem, stáčí se do tvaru podkovy a vytváří tak fascinující přírodní scenérii.

V prostředí romantické zříceniny uvidíte a zažijete mnohé. Co vás tu čeká? Zachovaná hranolová věž, druhá hradní brána, bašta, zbytky opevnění a podsklepených paláců a černá hradní kuchyně, v níž byla rekonstruována chlebová pec. V areálu hradu najdete také rozhlednu, která nabízí krásné výhledy.

Menší skalní město vytvořené kvádrovými pískovci tvoří tzv. Dolní labyrint vrchu Ostaš. V 18. století se zde hojně vyskytovaly kočky divoké, podle nichž dostal celý komplex skalních útvarů své pojmenování.

Vyhlídka Na Vrchovnici patří k jedněm z nejkrásnějších pohledů na řeku Vltavu, v tomto případě na hladinu Slapské přehrady. K místu nedaleko obce Blažim vede zelená turistické značka.

Výrazný osamocený kuželovitý vrch Klíč (760 m) je čtvrtou nejvyšší horou Lužických hor. Na jeho vrcholu se nachází skalnatá plošina, ze které je nádherný kruhový výhled na blízký Nový Bor, celé Lužické hory, ale i Ralskou pahorkatinu, České středohoří a Ještěd.

Na vrcholu pražského Petřína s jediných vchodem z odbočky z Růžového sadu k restauraci Nebozízek se nachází jedna z nejpůvabnějších pražských zahrad – Květnice.

Nejkrásnějším krasovým útvarem Štramberského krasu je zcela určitě volně přístupná jeskyně Šipka. Jeskyně se spolu se Štramberkem dostala do českého, ale i světového povědomí po objevu spodní čelisti neandertálského dítěte, tzv. Šipecké čelisti.

Přírodní rezervace Údolí Doubravy je nejcennějším územím jižní části chráněné krajinné oblasti Železných hor. Úzký, strmý kaňon řeky Doubravy je zmenšeným obrazem obřích kaňonů nacházejících se jinde ve světě. Údolí je však neméně krásné, romantické a tajuplné.

V bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá vzniká nestátní rezervace divokých koní, zubrů a praturů, kteří zde spásáním vzácných stepí a zbytků bohatých luk pomohou zachovat křehkou biodiverzitu a zabrání tak zarůstání biologicky cenných lokalit.

Cinibulkova naučná stezka začíná u Městských lázní ve Mšeně a po 9 km cesty krásnou kokořínskou přírodou se do Mšena opět vrací. Na projití Cinibulkovy naučné stezky budete potřebovat přibližně 3 hodiny, jedná se o poměrně náročnou cestu.

Jedna z nejkrásnějších tras Šumavskou přírodou je naučná stezka Povydří vedoucí z osady Antýgl do Čeňkovy Pily. Je pouze pro pěší, ale projít si ji můžete i se sportovním kočárkem. Kdo nikdy nešel kaňonem říčky Vydry, ten jako by snad na Šumavě ani nebyl!

Čertovy skály jsou 150 m dlouhé a až 25 m vysoké pískovcové skály u obce Lidečko představují nejpopulárnější a nejnavštěvovanější skalní útvar na Valašsku, terény jsou vhodné pro zkušené i začínající horolezce.

Naučná stezka Kladská vede po hranicích Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny a seznamuje s historií osady Kladská, s vývojem rašeliniště a jeho faunou a flórou. Na trase dřevěného chodníku se poznáte se zdejší přírodu zblízka na vlastní oči.

Na tenhle výlet se budete muset vydat vlakem. Začíná totiž na stanici Jince a končí na železniční zastávce Lochovice. A co vás čeká mezi nimi? Parádní vystup na brdský Olmyp, jak se přezdívá zdejší hoře Plešivec. Na vrcholu naleznete skalní vyhlídku Čertova kazatelna, která nabízí krásný výhled do širokého okolí Jinců, Hořovic a Hostomic.

Zajímá vás příroda a lezení po skalách? Pak musíte navštívit botanickou zahradu v Bečově na Teplou. Nově vybudovaná ferrata v areálu láká na hezkou vyhlídku, rostliny ve skalách a krásné okolí.

CHKO Labské pískovce je tvořena řadou soutěsek a kaňonů, které jsou obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města. Vznikla v roce 1972 na ploše 324 km² s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých přirozených lesů i kulturních památek, zejména lidové architektury.

Nejvyšší vodopád v České republice, s výškou 148 m, se v několika stupních řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy.

Dlouhé pásy hnědých či zelených polí se táhnou až k obzoru a jakoby nekončí. Malebně zvlněnou krajinu jižní Moravy jen sem tam doplňuje osamělý strom, remízek nebo bílá kaplička. Fotografové nazývají krajinu v okolí Kyjova Moravským Toskánskem.

Mušovský kostel svatého Linharta stojí na ostrově uprostřed Věstonické nádrže u Ivaně u Pohořelic. S pevninou ho nespojuje most ani pravidelná lodní doprava, není běžně přístupný.

Naučná stezka prochází údolím řeky Sázavy a po svazích vrchu Medník. Začíná i končí na železniční zastávce Petrov u Prahy. Seznámíte se na ní nejen s přírodními poměry, ale také o stavbě železniční trati Posázavského pacifiku, řece Sázavě, vodáctví a historii trampingu.

Tolštejn je dnes zříceninou středověkého hradu v Lužických horách nedaleko Jiřetína pod Jedlovou, který se poprvé připomíná roku 1337. Každý rok se pořádají přímo na hradě i v podhradí Tolštejnské slavnosti, kterými je v regionu zahájena turistická sezóna.

Cikánská slať je vrchovištní rašeliniště v Národním parku Šumava asi 2 km jihozápadně od obce Modrava, na jižním svahu Modravské hory v nadmořské výšce 1103 m.

Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, nejvyšší hory české části hor.

Mezi hradem Valdštejn a zámkem Hrubá Skála nedaleko Turnova v Českém ráji se nachází oblast zvaná jako Hruboskalské skalní město. Pověstmi opředené skalní město nabízí nevšední zážitky pro horolezce i laiky na více než 400 věžích, jejichž nejvyšší dosahuje až do výše 50 metrů.

V Budišově nad Budišovkou na Vítkovsku přibyla dlouho očekávaná turistická atrakce – třicetimetrová rozhledna, která je součástí nové česko-polské sítě vyhlídek. Rozhledna byla pojmenována na počest budišovského rodáka, fyzika, matematika a astronoma Františka Ignáce Kassiána Halašky.

Upravená skalní vyhlídka vysoká 944 metrů s dokonalým kruhovým rozhledem leží na západním okraji Klínového vrchu, krátkého hřbetu mezi údolími Hájeného potoka a Smědé v Jizerských horách.

Tato naučná stezka byla zpřístupnan v létě roku 1996. Pokračují tak ekologické aktivity zahájené v roce 1990.

Částečně zasypaná puklinová jeskyně je až 20 metrů dlouhá. Hlavní chodba se směrem do hloubky zužuje, asi po 7 metrech se větví na dvě nízké a úzké chodby, levá ústí do rozšířeného prostoru, vysokého až 2 metry.

Naučná stezka Svatojánský okruh zavádí návštěvníky do atraktivního okolí obce Svatý Jan pod Skalou v Národní přírodní rezervaci Karlštejn. Byla vybudována ve druhé polovině 80. let a obnovena v roce 2005.

Falkenštejn, nebo také Sokolí hrad, jehož zříceniny můžeme navštívit v překrásném Českém Švýcarsku, kilometr od Jetřichovic, byl založen na přelomu 13. a 14. století. Torzo skalního hradu nabízí krásné výhledy do Saského Švýcarska.

Soutok Labe a Vltavy je významnou dominantou města Mělníka. Nejkrásnější pohled na něj je z terasy u mělnického zámku. Vrázova vyhlídka na soutok je oblíbeným místem setkání.

Smaragdové jezírko se nachází v brdských lesích na severovýchodní straně vrchu Plešivec. Jezírko je pozůstatkem bývalého lomu. Své jméno získalo od nazelenalé barvy vody. Podle legendy se na dně ukrývá hadí žena se smaragdovýma očima, která po vynoření naříká.

Kaplička svaté Barborky se nachází v polích nedaleko Strážovic na Kyjovsku a stala se vděčným cílem mnoha fotografů zachycujících krásy Moravského Toskánska.

Pratuři osídlili pastvinu, která je součástí unikátní expozice Živá voda. Na Moravu se tak tito původní kopytníci vrátili po mnoha staletích. Stezka praturů vede z areálu Živé vody po lávce i ve čtyřmetrové výšce. Kromě rozhledny zde najdete dvanáct tematických zastavení.

Rezervace Traviny zahrnuje rozlehlou oplocenou pastvinu nedaleko Benátek nad Jizerou. Jedná se o oboru i s kusem lesa, která se stala domovem zubrů evropských a divokých koní. Ti zde byli vysazeni pro záchranu biodiverzity bývalého vojenského prostoru, který je dnes evropsky významnou lokalitou.

Stezka se věnuje doupným stromům, tj. stromům s dutinami, které působí jako torza a postupně umírají, ale ve kterých bují hmyzí život a své útočiště poskytují i netopýrům a ptákům. Stezce byl dán pohádkový ráz, přičemž jsou stromy připodobněny Entům z knih Pána prstenů.

Mohutná znělcová kupa Jedlová (774 m) je po Luži a Pěnkavčím vrchu třetí nejvyšší horou Lužických hor. Pojmenována byla podle mohutných jedlových lesů, které ji pokrývaly ještě v roce 1890, kdy byly podnětem ke stavbě rozhledny.

Kuželovitý tvar osamocené, čedičové hory Radobýl se tyčí v Českém středohoří na pravém břehu Labe, 3 km jihozápadně od středu Litoměřic. S horou je spjato jméno českého básníka Karla Hynka Máchy, kterému se návštěva Radobýlu, 27. 10. 1836 stala osudnou.

Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step je chráněné území o rozloze sto hektarů v sousedství obce Mohelno v okrese Třebíč, nedaleko jaderné elektrárny Dukovany. Oblast je chráněná už od třicátých let.

Na vrcholku hory Jedlová (774 m n. m.) stojí 23 metrů vysoká rozhledna. Jedlová je navíc třetím nejvyšším vrcholem Lužických hor a za jasného počasí se odtud odkrývá jedinečný výhled od Krušných hor až po Krkonoše.

Čertovy kameny jsou skalní útvar nacházející se na severním úbočí Zlatého chlumu asi 3 km od Jeseníku. 40 m vysoký a 100 m dlouhý skalní útvar dal i jméno turistické chatě, která byla vybudována v jeho těsné blízkosti na počátku 20. století.

Tato velmi vzácná geologická lokalita, dnes chráněný přírodní výtvor, se nachází zhruba 3 km jihozápadně od obce Kyselka u Karlových Varů. Ve vrcholové stěně kóty Schwedelberg najdete zhruba šedesát válcovitých dutin o průměru od několika centimetrů po 1,5 metru. Hloubka otvorů činí až 5 metrů.

Panská skála přezdívaná také jako Varhany je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Mnozí tuto přírodní památku poznají díky pohádce Pyšná princezna.

Naučná stezka zahrnuje celkem 18 informačních panelů s texty, fotografiemi a barevnými ilustracemi, které seznamují s přírodou, historií a geologickými zajímavostmi severovýchodního okraje Brna a jižní části Moravského krasu.

V lesích nad Trauznickým údolím, pět kilometrů na jihozápad od středu Znojma, najdete vysoko nad zákrutem řeky Dyje jednu z nejkrásnějších vyhlídek Národního parku Podyjí. Monumentální skalní stěna s vyhlídkou byla oblíbeným místem spisovatele Charlese Sealsfielda, rodáka z nedalekých Popic.

Skalní dominanta Ořešník se tyčí ve Smědavské pahorkatině nad obcí Hejnice, ve výšce 800 m.n.m. Na vrcholek se dostaneme po schůdcích vytesaných do skály. Je zde kříž, původně postaven františkány z kláštera v Hejnicích.

Na břehu Blažejského rybníka můžete spatřit pozůstatky jednolodního barokního kostela s obdélnou lodí s výraznými zkosenými nárožími, odsazeným trojboce uzavřeným presbytářem a obdélnou předsíní před západním průčelím.

Naučná stezka seznamuje s přírodními poměry a zajímavostmi nejzápadnější části Jizerských hor, která je součástí Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny.

Cesta spojující dvě nejvíce mystická místa Ještědí – pramen řeky Ploučnice a vrchol Ještědu, pohanskou vodní svatyni v olších s vířícím pískem a ještědské skály ošlehané větry.