Udělejte si výlet k nejbizarnějším skalním útvarům

Kokořínské a Jestřebické pokličky

Kokořínské pokličky – pískovcové sloupy při ústí Kokořínského a Vojtěšského dolu nedaleko Mšena, vypadají jako přerostlé houby. Vznikly rozdílnou intenzitou zvětrávání pískovcových skal, kdy tvrdší horní vrstva s obsahem železa lépe odolává erozi než spodní skály. Jsou dostupné např. po červené turistické trase z hradu Kokořín nebo po modré turistické stezce z obce Mšeno. Málokdo však zná i nedaleké Jestřebické pokličky, které se nachází asi kilometr západně od obce Vojtěchov. Jsou podobné pokličkám nad Kokořínským dolem a jejich vznik je stejný. Najdete je na zelené značce z Vojtěchova do Jestřebic.
 

Skalní kyj Čapská palice

Mohutný skalní kyj Čapská palice vznikl poblíž obce Dubá zvětráváním díky rozdílné tvrdosti hornin. Trčí vzhůru ze skalní ostrožny, odkud je i nádherný rozhled na vrchy v okolí Dubé i k Českému středohoří. Ten ocenili také dávní obyvatelé – obránci zaniklého hrádku Čap, který dnes připomíná již jen vytesaný sklep ve skále. Čapská palice je více než tři metry vysoká a tvoří ji rovněž železitý pískovec. Ze skalního ostrohu je v dáli vidět i hrad Hazmburk, Milešovka, Oltářík, Košťál nebo Lovoš. O něco dále směrem na jih poznáte i typický tvar Řípu.

Sedm chlebů a Čertovy hlavy

Čertovy hlavy nedaleko Liběchova u obce Želízy zná většina turistů. Vznikly rukou mladého sochaře Václava Levého v polovině 19. století, jako řada dalších skulptur a reliéfů pod širým nebem. Naopak Sedm chlebů je přírodním útvarem, který se nachází ve stejné oblasti, avšak stojí trochu stranou zájmu výletníků. Zkuste to tedy napravit. Útvar byl pojmenován našimi předky proto, že jim připomínal na sebe položených 7 bochníků chleba. Celý útvar však vznikl erozivním působením povětrnostních vlivů. Věžovitou skalku najdete nedaleko jeskyně Mordloch na žluté značce ze Štětí do Želíz.

 

Sfingy v Krušných horách

A teď něco pro milovníky hor – zajímavé a vzácné skalní útvary Sfingy hledejte jihovýchodně od obce Měděnec. Sfingy jsou chráněny jako přírodní památka od roku 1983, zaujímají rozlohu 0,6 ha a nachází se v nadmořské výšce 800 metrů nad mořem. Prozradíme vám, že se ukrývají v serpentinách silnice vedoucí z Klášterce nad Ohří do Měděnce, krátce před obcí Měděnec. Tvoří je rulové skály bizarních tvarů připomínající trochu egyptské sfingy. Jelikož to bývalo proslulé výletní místo, nacházel se tu až do 50. let 20. století výletní hostinec.

Za kamennou kočkou do Litoměřic

Skalní útvar pojmenovaný příznačně Kočka najdete nedaleko silnice mezi Litoměřicemi a Žitenicemi. Dá se k němu dojít po modré značce, vedoucí z Žitenic do Litoměřic. Modrá značka vás dovede až na vrchol, kde vás překvapí pozoruhodně dokonalý rozhled. Čedičový vrcholek opravdu z dálky připomíná ležící kočku. V minulosti se zde těžil čedič na štěrk, celé návrší je tedy mírně narušeno předchozí těžbou kamene. Nynější skalní torzo v podobě kočky je výsledkem posledního odstřelu v roce 1901. Kromě samotného tvaru kočičího skaliska je lokalita proslulá coby mineralogické naleziště. Ve výplních dutin horniny se během těžby nalézaly krystaly více než deseti nerostů.
 

Lesy České Kanady ukrývají Ďáblovu prdel

Pro Českou Kanadu jsou typické nejrůznější žulové skalní útvary v lesích, kamenné ostrůvky na mezích, loukách a polích, ale také mohutné žulové balvany na březích rybníků či přímo v nich. Asi nejkrásnější skály a skalní seskupení se nacházejí v okolí obcí Kunžak, Zvůle a Stálkov. Kuriozní skalní útvar Ďáblova prdel se nachází poblíž osady U panského lesa v trojúhelníku osad Terezín, Nový Svět a Valtínov. Až ho spatříte na vlastní oči, poznáte, že zkrátka nemůže mít jiné jméno. Podobně jednoznačný tvar má např. i Kamenný stůl, ukrytý v lesích při žluté turistické značce mezi osadami Kunějov a Kunějovské samoty.

Sloní skály v Lužických horách

Nápadné bílé skály jsou viditelné ze silnice při stoupání do Jitravského sedla mezi městy Jablonné v Podještědí a Liberec. Pro svůj tvar jsou také nazývány Sloní skály, protože z dálky vypadají jako skupinka slonů. Skály jsou tvořeny šikmo ukloněnými vrstvami světlých pískovců. V minulosti pískovce vystaveny intenzivní erozi, při níž docházelo k postupnému rozšiřování puklin a obrušování povrchu skal, které tak získaly svou současnou podobu. Dnes jsou Bílé kameny rozděleny třemi širokými, téměř svislými puklinami do několika samostatných skalních bloků, tvořících malé skalní město.

 

Tajuplný Kamenný pastýř je největším starobylým menhirem u nás

U obce Klobuky na Kladensku je menhir Kamenný pastýř, neopracovaný sloupovitý balvan z tmavého železitého křídového pískovce pravěkého stáří. Stojí osamoceně a je s výškou 3,5 m nejvyšší původní menhir v České republice. Jedná se o vysoký neopracovaný sloupovitý balvan z tmavého železitého křídového pískovce. Archeolog Josef Ladislav Píč v roce 1901 prokázal, že kámen nepochází z této lokality, ale musel být přivezen odjinud. A také byl v hlubokém dávnověku uměle vztyčen – lidé jej zasadili do písčité vrstvy nad podložní skálou do hloubky přibližně 50 centimetrů. O Pastýři se říkalo, ke kolem sebe míval celé zkamenělé stádo – byl obklopen šesti až dvanácti menšími menhiry, které však bohužel musely ustoupit orbě.
 

Ke Skalkám skřítků na Karlovarsko

Doupata, pernice trpaslíků nebo díry trpaslíků, jak lidé útvar nazývali, se nachází zhruba 3 km jihozápadně od obce Kyselka u Karlových Varů. Jedná se asi o šedesát válcovitých dutin o průměru od několika centimetrů po 1,5 metru ve vrcholové stěně kóty Schwedelberg. Hloubka otvorů činí až 5 metrů. Podle pověstí zde sídlili skřítkové. O původu nevšedních dutin vznikla řada vědeckých hypotéz. Dnes se většina geologů domnívá, že záhadné otvory vznikly zvětráním vyvrácených kmenů stromů ve vulkanických sedimentech nebo erupcí plynů v tuhnoucí lávě. Ke Skalkám skřítků se dostanete nejlépe ze vsi Dubiny (asi 2 km) po červené a žluté odbočce, nebo z Kyselky po červené značce (23,5 km), u hájovny pak uvidíte žlutou odbočkou (1 km).
 

Kamenné hřiby na hřebeni Broumovských stěn

Slavenské hřiby nacházející se na hřebeni Broumovských stěn, podcelku Broumovské vrchoviny jsou považovány za nejdokonaleji vyvinuté skalní hřiby v České republice. Vznikly zvětráváním různě odolných částí pískovce – na měkčí noze vyrůstá pevnější klobouk. Spodní partie Slavenských hřibů jsou budovány méně odolnými měkčími svrchokřídovými kvádrovými pískovci. Na skalní hřiby a vyhlídky v jižní části Broumovských stěn je nejjednodušší cesta z parkoviště ve Slavném. Pro návštěvu Hvězdy, Kovářovy rokle a Supího koše je optimální vyjít z parkoviště pod Hvězdou.
 

Obří postele u Zdechovic

Obří postele jsou uskupením žulových skalních výchozů vytlačených ledovcem, odborným názvem tzv. moréna. Největší a zároveň nejvýše položený balvan o délce šesti metrů nese název Duchna. Jedná se o rozsáhlé balvaniště, které přechází v kamenné stádo a skalky. Podloží lokality je tvořeno jemnozrnnými dvojslídnými granity chvaletického masivu proterozoického stáří. Útvary se rozkládají na vrcholu s nadmořskou výškou 284 m. Skály naleznete asi 1,5 km od obce Zdechovice na modré turistické značce. Stejný název nese i turistický okruh charakteru naučné stezky s výchozím a koncovým bodem ve Zdechovicích, který okolo vedoucí trasu využívá. Skály jsou součástí projektu Národní Geopark Železné hory.
 

Za Napoleonovou hlavou do Horní Stropnice

Skalní útvar je přibližně 10 metrů vysoký a svým vzhledem připomíná profil hlavy vojevůdce Napoleona Bonaparta. Najdete ji nedaleko rozhledny Kraví hora u obce ¨ v přírodním parku Novohradské hory. V okolí Napoleonovy hlavy se nacházejí mnohé další zajímavé žulové skalní útvary, skalní hradby, izolované skály, mrazové sruby apod. Nejsnázeji se k hlavě dostanete po zelené značce od parkoviště Hojná Voda (GPS: 48.7252908, 14.7211003). Nevystoupat na nedalekou rozhlednu Kraví hora by bylo také určitě škoda – vyhlídková plošina ve výšce 32 metrů nabízí výhled na okolní Novohradské hory, část Šumavy a za dobrého počasí i na Alpy.

Obří hlava a Žába

Skalní útvary Obří hlava a Žába leží na rozcestí modré turistické značky vedoucí od Pokliček do Mšena a žlutě značené Cinibulkovy stezky. Tvary obou skal jsou velmi dobře patrné především po cestě ze Mšena. Žába sedí z tohoto pohledu napravo, má dlouhá záda a dívá se přímo na velkou hlavu, u které je rozeznatelné oko, nos i ústa. Navíc dělají dojem, jako by k sobě promlouvaly – Obří hlava je natočená „čelem“ k Žábě. Cinibulkova naučná stezka začíná u Městských lázní ve Mšeně a po 9 km cesty krásnou kokořínskou přírodou se do Mšena opět vrací.

 

Kamenná slunce v Českém středohoří – český unikát

Unikátní geologický útvar v bývalém lomu nedaleko obce Hnojnice v Českém středohoří, při silnici z Libčevsi do Libochovic. Jedná se o nevelkou stěnu, kde jsou rozmístěna „kamenná slunce“ – útvary vzniklé v průběhu dávné sopečné erupce. Přírodní zajímavost je ukryta v malém, opuštěném a nenápadném lomu v údolí Hnojnického potoka asi 1 km od obce Hnojnice, při silnici z Libochovic. směrem na Libčeves a Most. Prohlédnete-li si stěnu bývalého lomu zblízka, uvidíte cihlově zbarvené balvany, které tvoří "jádra" sluncí a z nich na všechny strany směřují paprsky. Místy zůstaly po jádrech pouze jamky nebo malé dutiny.
 

Tlustý starosta a Hubený doktor

Skalní věže s roztomilými názvy Tlustý starosta a Hubený doktor najdete na naučné stezce Velkými Tiskými stěnami. Nejsnáze se ke svérázné dvojici dostanete od turistické chaty. Tam také objevíte Hřib (ten mají Tiské stěny ve znaku), Želvu, Napoleonovu botu, Ořech a Tank. Při návštěvě Tiských stěn si můžete vybrat ze dvou procházkových okruhů, kratšího okruhu Malé Tiské stěny a delšího Velké Tiské stěny. Tento okruh obsahuje bezmála šedesát skal nejroztodivnějších tvarů podporujících fantazii. Jedná se o jedno z nejkrásnějších skalních měst u nás, bohaté na atraktivní pískovcové útvary, dosahující výšky až 613 m.
 

Za Krakonošem a Trautenberkem do Adršpachu i Prachova

Rozličné názvy mají také skalní útvary v Adršpaško-Teplických skalách. Mezi nejznámější patří adršpašští Milenci, zajímavá bude také cesta za Krakonošem. Krakonošův zub najdete na zeleném okruhu Adršpašských skalním městem, další skála v této souvislosti se jmenuje Krakonošovo párátko – to vládce našich nejvyšších hor „odhodil“ na naučnou stezku Teplickým skalním městem. Svůj „skalní odraz“ má i Krakonošův nadutý soused Trautenberk, za tím však budete muset na Vnitřní okruh Prachovskými skalami, který začíná u turistické chaty.
 

Bonusový tip: za Kapelou a Kapelníkem na Hruboskalsko

V Hruboskalském skalním městě najdete další krásné útvary. Je zde dokonce celý orchestr – skupina skal Kapela jako by čekala na povel svého Kapelníka, který se před ní tyčí. Samostatně stojící skalní věž patří k vyhledávaným cílům horolezců. Nejlepší výhled na toto seskupení skal je z vyhlídky Na Kapelu, kterou najdete nedaleko arboretra Bukovina u tzv. Zlaté stezky. Za vidění určitě stojí i další krásné vyhlídky – na nejfrekventovanější červené trase musíte vidět výhled z vyhlídky U Lvíčka, nádherný pohled je také z Janovy vyhlídky na modré stezce. Milovníci českých pohádek by neměli minout skalní útvar Adamovo lože u Hrubé Skály, kde se točily scény z pohádky Bajaja.