ÚvodCo chcete dělat?Letní sportyTuristická trasa Klostermannova cesta – Šumavou z Hartmanic do Volyně
Letní sporty

Turistická trasa Klostermannova cesta – Šumavou z Hartmanic do Volyně

Turistická trasa KČT nesoucí jméno šumavského barda Karla Klostermanna je v celé své délce modře značená a spojuje město Hartmanice přes Rejštejn, Kašperské Hory, Mílov, Nicov, Královský Kámen, Javorník a Vacov s Volyní. V celé své délce měří napříč Šumavou 47 km.
Není snad většího spisovatele, který píše o Šumavě, jejích obyvatelích a přírodě, než je Karel Klostermann. Trasa KČT Klostermannova cesta prochází mnoha místy, o kterých spisovatel píše ve svých románech, povídkách a črtech. Mnohá zastavení na této cestě jsou tak přímo spojená s Klostermannovým životem a dílem.
 

Stěžejní místa z románů: Rejštejn a Kašperské hory

Trasa dlouhá 47 km začíná v Hartmanicích, prochází okolo osady Cech, kde u rybníka stojí menhir. Dále prochází Zálužice, Malý Radkov a Klášterský Mlýn, až dojde do Rejštejna. Ten je dějem mnoha Klostermannových románů, namátkou uveďme "V ráji Šumavském", "Ze světa lesních samot", "Odyssea soudního sluhy", "Červánky mého mládí", "Bílý samum" nebo "Šumavské povídky". Severovýchodně od obce se nachází Klostermannův vrch na jehož úbočí se nachází lesní kaple Panny Marie Pomocné na Klapperlu z roku 1936 s Růžencovým oltářem. Dalším velice zajímavým místem jsou zbytky tzv. „Bílého domku“ na Klapperlu, což bylo místo prázdninových pobytů Karla Klostermanna po roce 1890. Poblíž je také nádherný výhled do údolí Otavy nad Rejštejnem.
 
Z Rejštejna se cesta ubírá do Kašperských hor, které se objevují v jeho románech a prózách stejně často, jako Rejštejn. Byly totiž centrem oblasti, kde sídlil lékař, četníci a soudní úřad, a další správní úřady té doby. Sem (anebo odtud) tedy putovali z šumavských samot a osad hrdinové Klostermannových knih, když bylo třeba zajistit lékařskou pomoc, svědčit u soudu, prodat dřevo či dobytek a vyřizovat úřední záležitosti. Historické centrum města je městskou památkovou zónou. Mezi nejcennější památky patří renesanční radnice, kostel sv. Markéty, kostel sv. Mikuláše či náměstí s historickými zděnými domy. Navštívit zde můžete muzeum Šumavy, minipivovar Kašperk či muzeum motocyklů.
 

Přes šumavské Pláně na Javorník a do Volyně

Z Hor Kašperských vede trasa lesy, údolím a mokřady okolo zaniklé obce Mílov do Nicova, a dále prudkým stoupáním na Královský kámen (1058 m). Na jeho vrcholku jsou četné skalní útvary s mrazovými sruby. U úpatí hory se rozprostírá Kamenné moře. Královský kámen (Královák) je jedním z vrchů Javornické hornatiny, která je součástí Šumavských plání. A právě na Šumavských plání se odehrává mnoho Klostermannových povídek, jako jsou například Vánice, Korálky, Zmizela, Co Nový rok nadělil dědečkovi, To byl špás!, Bílý samum a další.
 
Dále cesta vede na Javorník (1066 m) s Klostermannovou rozhlednou a dále do osady Javorník, ležící na úpatí stejnojmenné hory. Javorník a okolní krajinu často a rád Karel Klostermann navštěvoval. Situoval sem také děj řady svých románu a povídek (Šumavské povídky, Odyssea soudního sluhy...).  V místním parčíku se pak nachází socha spisovatele. Cesta pak míří lesy Javornické hornatiny k Vacovu, aby se opět ponořila do zeleně korun stromů Peklova a Černého lesa. Do civilizace nakrátko vstoupí u obce Mlaď (663 m), aby poté opět unikla do pošumavských lesů a objevila se až u rozhledny Čestice u Volyně. Kolem poutního místa Kalvárie s křížovou cestou a čtyřmi poutními kaplemi sestupuje do Čestic a Obecním lesem pak do Volyně, kde trasa končí.
 

Slovo o Karlu Klostermannovi

Nikdo jiný nedokázal vylíčit drsný život šumavských obyvatel přelomu 19. a 20. století a popsat jejich vztah k horám tak, jako to uměl Karel Klostermann (1848–1923). Psal jak německy, tak česky a celý život se hlásil se k české národnosti. K Šumavě měl kladný vztah nejen díky idylickému dětství, ale také proto, že jeho maminka pocházela ze šumavské sklářské rodiny. Ve svém díle zachytil tradice, životní styl a obživu svérázných obyvatel Šumavy. Často se ve svých románech vracel k roku 1870, kdy Šumavu zasáhl ničivý orkán a navždy pozměnil její tvář.

Při čtení Klostermannových románů a povídek mohou neznalého čtenáře překvapit německé názvy tehdejších obcí a míst Šumavy. Například Mádr je Modrava, Pürstling Březník, Rehberg Srní, Ferchehaid Borová Lada, Glöckelberg Zvonková, Eisenstein Železná Ruda, Stubenbach Prášily, Fürstenhund Knížecí Pláně, Gunthersberg Březník (hora), Ahornberg Javorník, Plöckenstein Plechý, Seefilz Jezení slať, Haidl Zhůří, Rachelbach Roklanský potok nebo Thierbach Vydří potok.

Aktuality

Ubytování a restaurace v okolí