NP Šumava je krajina místy až mystická – nachází se zde rozlehlé
náhorní planiny s horskými smrčinami jako někde na severu Evropy,
zádumčivá rašeliniště – slatě na náhorních plošinách Šumavských Plání, luhy v údolní nivě
Vltavy, ledovcová jezera ve strmých ledovci vymodelovaných karech pod hraničním hřebenem, nabízejícím zase výhled až k alpským ledovcům. Jako jeden z
největších souvislých komplexů lesa ve střední Evropě je nazýván i
Zeleným srdcem Evropy.
Šumava patří mezi
nejstarší pohoří střední Evropy. Zvedá se z nadmořské výšky kolem 700 m n. m. a její nejvyšší vrcholy pouze na bavorské straně přesahují 1400 m. Ve čtvrtohorách vyhloubily
ledovce morfologicky výrazné kary, z nichž většina je dnes vyplněna vodou. Ve stejné době vznikly i některé další nápadné terénní tvary jako
mrazové sruby, skalní hradby nebo
svahové balvanité sutě. Skalní stěny ledovcových karů, morénové valy svědčí o působení horských ledovců v nejmladších geologických obdobích. Působením ledovce vznikla také
hora Plechý, nejvyšší vrchol na české straně Šumavy, či
Velký Javor v sousedním Bavorsku. Do horninového masivu Šumavy se zařezávaly a dosud zařezávají vodní toky jako
Vydra a
Křemelná a hloubí zde svá hluboká, kaňonovitá údolí. Na plochém a mírně zvlněném povrchu Plání, tam, kde se hromadí voda, jsou rozlehlá
rašeliniště (
Soumarské,
Modravské,
Mrtvý luh,
Malý Polec,
Tříjezerní slať,
Chalupská slať,
Jezerní slať... atp.) na nichž najdeme i
rostlinné druhy přežívající z dob ledových.
Hydrologicky náleží většina území k
úmoří Severního moře, povodí Labe s hlavními řekami
Vltavou a
Otavou. Pouze malá část území při státní hranici spadá do povodí
Dunaje, který ústí do
Černého moře. Obě
největší šumavské řeky pramení v oblasti šumavských plání v centrální části pohoří, vyznačující se množstvím vrchovišť.
Kromě přirozených toků se v území vyskytují
umělé kanály a náhony.
Vchynicko-tetovský plavební kanál slouží nyní pro potřeby
elektrárny na Čeňkově Pile a v současnosti prakticky nefunkční
Schwarzenberský kanál propojoval povodí Labe a Dunaje. Specifickým hydrologickým jevem na
Šumavě jsou přirozená
ledovcová jezera, vyskytující se v nadmořské výšce kolem 1000 m. Jedná se celkem o 8 ledovcových jezer:
Plešné,
Prášilské,
Laka,
Čertovo,
Černé na území ČR (Roklanské, Velké Javorské a Malé Javorské v Německu).
Vzácné druhy květeny a zvířat na Šumavě
Na území
Šumavy se vyskytuje celá řada významných a vzácných druhů rostlin a živočichů. Tato druhová pestrost je ovlivněna širokou nabídkou nejrůznějších stanovišť:
od údolních niv až po horské smrčiny. Roste zde hořeček mnohotvarý český, hořec šumavský, rosnatka anglická, tučnice obecná, prstnatec májový, blatnice bahenní, oměj šalamounek, kyhanka sivolistá, vratička heřmánkolistá, borovice blatka, bříza trpasličí a mnoho dalších.
Nejvzácnější druhy zvířat jsou na
Šumavě velcí savci, které se postupně daří navracet do přírody. Žije zde
rys ostrovid,
los evropský,
kočka divoká a
vlk obecný. Mezi další ohrožené druhy patří
tetřev hlušec, tetřívek obecný,
bobr evropský,
vydra říční, myšivka horská,
netopýr Brandtův, vrápenec malý a netopýr velkouchý. Z ptáků můžete na Šumavě pozorovat
chřástala polního,
čápa černého, datlíka tříprstého,
kulíška nejmenšího,
puštíka bělavého, hýla rudého,
jeřábka lesního, strakapouda bělohřbetého, kosa horského. Z plazů a obojživelníkl můžete narazit na zmiji obecnou, ještěrku živorodou a čolka horského. Ve vodních tocích žije
perlorodka říční, vranka obecná, nad hladinou uvidíte šídlo rašelinné nebo slíďáka. Z hmyzu stojí za povšimnutí střevlík Menetriesův, batolec duhový a kobylka horská.
Zajímavosti NP Šumava aneb víte, že...?
- Nejvyšším vrcholem české strany je Plechý (1378 m n. m.)
- Teplotní průměr šumavských hor je +6,0 °C (750 m n. m.) a +3,0 °C (1300 m n. m.)
- Mrazivý teplotní rekord drží Jezerní slať, a to – 41,6 °C (30. 1. 1987)
- Sníh o vrstvě 40 až 150 cm se na Šumavě drží 120 – 150 dní
- Větrné bouře řádí v oblasti 30 až 35 dní za rok
- Znak Národního parku Šumava byl vytvořen při vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Šumava v roce 1963. Zobrazuje dva vzrostlé smrky se souškou uprostřed (tzv. kostlivčí strom). Pohoří v pozadí není inspirováno žádnou konkrétní horou Šumavy.
- Dva červené pruhy na stromech – jeden na straně uvnitř chráněného území a dva vně
- na sloupcích či hraničních stromech značí hranice zón parku a přírodních rezervací
- Po celém území NP můžete chodit pěšky po značených turistických trasách (KČT) i mimo ně. Na území I. zóny ochrany přírody mohu pouze po značených turistických trasách.
- Na lyžích se lze pohybovat po značených trasách, na běžkařských okruzích v okolí obcí, na bezlesém území i mimo tyto trasy.
- Mimo silnice a místní komunikace lze jet na kole pouze v zastavěných územích a po značených cyklotrasách.
- Přespat můžete také na některém z nocovišť, to ale pouze na jednu noc (od 18:00 do 9:00) a bez rozdělávání ohňů.
- Ve II. a III. zóně si lze nasbírat lesní plodiny (není možné však používat česací hřeben).