K zámecké budově v Manětíně přiléhá zahrada, doložená již roku 1604 v dědickém řízení po zemřelém Jeronýmu Hrobčickém z Hrobčic. Počátkem 19. století byl v prostoru jižně od Manětínského potoka upraven park v anglickém přírodně-krajinářském stylu.
Zahrada byla zřízena patrně v souvislosti s přestavbou tvrze na renesanční zámek za Hrobčických. V předbělohorském období totiž dochází k modernizaci rodových sídel, u zámků bývají zakládány zahrady. Po požáru zámku v roce 1712 nejprve dochází k renovaci budov, poté přišla na řadu zahrada. Byla zde uplatněna charakteristická zahradní kompozice vrcholného baroka s výraznou střední osou od vstupního oblouku v jižním průčelí zámecké budovy ke středu pivovaru, zdůrazněnému barokním portálem.
V anglickém parku byl zřízen rybníček s vlastním náhonem, poustevna a altán na umělém vrchu. Okrasná zahrada s barokními prvky při zámku zůstala nadále samostatným celkem. Po roce 1945 byl park devastován, např. velký oválný bazén v centru zahrady byl zavezen.
V 90. letech 20. století začala částečná obnova jeho barokní podoby, rámcově podle stavu v roce 1790. Postupně byly odstraněny ploty a kůlny po bývalých zámeckých nájemnících, vykáceny některé stromy a keře a vyčištěn velký oválný bazén v centru zahrady.